Město Horní Slavkov využilo možnost nahlédnutí do projektové dokumentace pro společné řízení k povolení stavby na těžbu lithia na tamním odkališti a s její stavbou nesouhlasí. Báňský úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově v půlce června. „Nesouhlasíme s povolením stavby jako celku dle předložené projektové dokumentace,“ napsal v připomínce ke stavebnímu řízení starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
Patnáctého listopadu odpoledne bylo na Městském úřadě v Horním Slavkově zahájeno veřejné ústní jednání k zahájení takzvaného společného řízení dle stavebního zákona kvůli těžbě lithia v tamním odkališti. Báňský úřad pro území Karlovarského kraje vydal společnosti Sanaka Industry stavební povolení na stavbu separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově v půlce června. Těžba lithia z tamní hlušiny se přibližuje už téměř po měsících. S dobýváním tohoto velmi žádaného nerostu, ale především s jeho dopravou z místa těžby, mají problém místní obyvatelé.
A nyní využilo svého zákonného prostředku i město. To využilo možnost nahlédnutí do projektové dokumentace pro společné řízení k povolení stavby na těžbu lithia na tamním odkališti a s její stavbou nesouhlasí.
Podrobný situační výkres před opravou po veřejném projednání společného řízení lze nalézt zde.
Projektová dokumentace nese podle starosty Alexandra Tereka některé vady a nedostatky.
„Zcela chybí umístění silniční váhy č. 2 na situačních výkresech. Příjezdová komunikace 1 je navržena jako plnohodnotná komunikace pro obsluhu areálu nákladními vozidly, což je v přímém rozporu s textovou částí dokumentace. Příjezdová komunikace 1 je napojena na veřejně přístupnou účelovou komunikaci (hlavní polní cestu) nikoliv jak uvádí projektová dokumentace, na místní komunikaci, což zcela mění zákonný rámec této komunikace a případného napojení sjezdem na takovou komunikaci,“ stojí v připomínkách města.
Z předložené projektové dokumentace není patrný ani způsob nakládání s dešťovými vodami
z areálu ani budovaných komunikací.
Související investice uvedená v legendě k výkresu č. 13c je zkreslena v nedostatečném rozsahu, nerespektuje podmínky vyjádření města ze dne 14. 9. 2020, které bylo vydáno zpracovateli projektové dokumentace shora uvedené stavby, píše dále starosta.
„Stavebník uzavřel tuto smlouvu: Dohoda o společném postupu mezi subjekty – Město Horní Slavkov a SANAKA Industry, a.s. ve věci staveb komunikací na pozemcích parc. č. 4484, 4084/4, 4080, 4484, 4075/1 v katastrálním území Horní Slavkov, dále jen DoSP, která nebyla zatím dle podmínek uvedeného vyjádření dodatkována nebo jinak upravena ve smyslu rozšíření souvisejících investic do místních a účelových komunikací v majetku Města Horní Slavkov, které budou používány k dopravní obslužnosti areálu separační linky,“ stojí dále v připomínkách Horního Slavkova.
Město také nesouhlasí s vybudováním komunikace IO 681 tak, jak je navržena v projektové dokumentaci.
„Požadujeme upravit její technické řešení tak, aby umožnila výhradně jen provoz osobních automobilů do 3,5 t, a neumožnila napojení sjezdem směr Háje,“ lze se dočíst v dokumentu, podepsaném starostou Horního Slavkova.
„Nesouhlasíme s povolením stavby jako celku dle předložené projektové dokumentace,“ napsal v připomínce ke stavebnímu řízení starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
Město si klade podmínky
Město v rámci společného řízení uplatnilo následující podmínky pro povolení a provoz areálu.
Při povolení, realizaci a provozu stavby má být plně respektováno Závazné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, vydané ministerstvem životního prostředí 14. srpna 2017.
Před vydáním společného územního a stavebního povolení předloží stavebník (Sanaka Industry) příslušnému
stavebnímu úřadu tuto uzavřenou dohodu o společném postupu smlouvu staveb komunikací, včetně dodatku o rozšíření úpravy komunikací.
Do doby zahájení zkušebního provozu stavby separační linky je Sanaka Industry povinna vybudovat minimálně jednostranný chodník v šíři 2 metry podél místní komunikace katastru obce Ležnice v délce cca 905 bm a rozšířit a stavebně upravit místní komunikaci na šířku minimálně 5,5 m v délce úseku cca 1400 bm a musí komunikace odvodnit a zajistit výstavbu veřejného osvětlení. Stavba komunikací bude kolaudována před uvedením stavby do trvalého i zkušebního provozu.
Účinnost městem navržené protihlukové stěny bude měřena. „V případě neplnění požadovaných
hygienických limitů musí být následně provedena doplňující protihluková opatření včetně
případné změny organizace dopravy, výstavby protihlukových stěn, terénních valů apod.,“ stojí v podmínkách města.
V rámci sadových úprav z východního pohledu od rodinných domů bude Městem Horní Slavkov
posouzena kvalita stávající zeleně. Na případnou výzvu města Horní Slavkov bude Sanaka Industry povinna doplnit protihlukovou stěnu vhodnou zelení v místech, kde není zachována v dostatečné kvalitě stávající zeleň.
Dále musí být koryto umělého vodního toku v místě křížení s hlavní areálovou příjezdovou komunikací opatřeno kapacitním propustkem, jehož průchodnost bude po celou dobu existence staveb a provozu areálu zajišťovat Sanaka Industry.
Druhá areálová komunikace napojená na hlavní polní cestu s nezpevněným povrchem nad tokem nebude využívána jako komunikační trasa pro příjezd a výjezd vozidel pro dopravu vytěženého materiálu.
„Je napojena v místě, kde se již nejedná o místní komunikaci s asfaltovým krytem ale o hlavní polní cestu, která není určena pro očekávanou dopravní zátěž, není bezprašná a jejím používáním by mohlo docházet k nepřiměřené zátěži okolí hlukem a prachem. Město Horní Slavkov, jako vlastník této polní cesty, neuvažuje v dohledné době s její rekonstrukcí a stavební úpravou ani se zařazením do sítě místních komunikací,“ klade Sanaka Industry další podmínku starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
Veškeré dešťové vody budou likvidovány na pozemcích stavebníka, k jejich likvidaci dešťových vod
nebudou použity součásti odvodnění místní ani účelové komunikace. Město zakázalo jakékoliv skládky mimo část pozemku ve vlastnictví Města Horní Slavkov bezprostředně dotčeného stavbou. Bude-li stavební mechanizací nebo motorovými vozidly užitými při provádění znečištěna nebo
narušena povrchová vrstva příjezdové komunikace v majetku Města Horní Slavkov, bude
žadatelem neprodleně v průběhu a po skončení prací uvedena do předchozího stavu. Část pozemku v majetku města, dotčeného stavbou, bude před zahájením a po ukončení prací protokolárně předána.
„Stavba bude povolena jako stavba dočasná, na dobu dvaceti let,“ klade Sanaka Industry poslední podmínku starosta Horního Slavkova Alexandr Terek.
Místní jsou zásadně proti
Po separaci cinvalditu a křemenného písku bude roční produkce jílových kalů 357 000 tun, což představuje 482 000 tun jílových kalů, které budou kompletně použity v rámci
sanace a rekultivace.
„Z níže uvedeného vyplývá, že jílové kaly budou obsahovat těžké kovy a znečišťující látky, které se mají likvidovat dle cílových parametrů jako nebezpečný nebo ostatní odpad,“ tvrdí několik účastníků řízení, kteří se proti těžbě postavili.
„Povolením hornické činnosti dojde ke zhoršení životních podmínek obyvatel okolních městských částí — Háje, Kounice, Svatopluk, Ležnice vlivem těžební činnosti ve formě nadměrné hlučnosti, prašnosti, kontaminace okolí ze zbytků nebezpečných látek, které na uvedeném ložisku zůstaly po původní těžbě,“ tvrdí další z účastníků řízení Jiří Chlupáček z Ležnice.
„Zahájením těžby v lokalitě u bývalé šachty Stannum vznikne prašný a hlučný prostor. Rozšířením o navrhovaný dopravníkový pás v délce cca 1100 m a vybudováním vlečky v katastrálním území Ležnice dojde ke znásobení prašnosti a hluku vlivem dvojí až trojí překládky těženého materiálu. V těsné blízkosti plánované vlečky hospodaří ekologickým způsobem čtyři zemědělské podniky, jejich činnost v daném režimu bude touto nakládkou ohrožena. Stejným způsobem se tato činnost dotkne života v osadě Ležnice, která je tvořena venkovskými staveními a malými hospodářstvími. Budováním dopravníkového pásu a dalších budov technického zázemí v místě předpokládané vlečky, dojde k vykácení značného množství vzrostlých dřevin. Celé technické zázemí bude na poddolovaném území,“ tvrdí manželé Bartoňovi z obce Ležnice.
Mimořádně výhodná investice
Vraťme se k historii aktuálních pokusů o těžbu lithia. U obou lokalit, kde se má z hlušiny těžit lithná slída na Cínovci a v Horním Slavkově, se v minulosti objevila spojitost se známým pražským lobbistou Ivo Rittigem.
O cínovecký resort měla zájem společnost Wilsea, spravovaná Rittigovými právníky. V Sanaka Industry (dříve Grum – pozn. red.) působil v minulosti spolupracovník lobbisty Ivo Rittiga Peter Kmeť, druhdy rezident komunistické rozvědky I. správy SNB v New Yorku.
Řadu otázek vyvolává i skutečnost, že obě firmy se k ložiskům lithia dostaly za nebývale velmi, až nápadně, výhodných okolností. Horní Slavkov před dvaceti lety daroval zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium, Nadaci Georgia Agricoly (NGA). Nadace pak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun Sanaka Industry, která dnes žádá o povolení k těžbě.
„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ). „Tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá,“ napsal před třemi roky deník Právo.
Horní Slavkov se mohl podle Práva díky těžbě lithia stát jedním z nejbohatších měst na Sokolovsku. Nestane se kvůli daru Nadaci Georgia Agricoly. Nadace naopak pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.
„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.
Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.
Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.
Těžaři estébáci
Takzvanou ovládající osobou společnosti Sanaka Industry je fond RSJ Investments SICAV.
Podobná obchodní operace se odehrála i na Cínovci. V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, znalec Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Rittigem, ale nakonec jej koupila společnost Cínovecká deponie.
Jak už jsme naznačili, u obou společností lze v pozadí nalézt fond RSJ Investments SICAV a lidi okolo milionáře Karla Janečka, jehož otec Karel sloužil před rokem 1989, stejně jako Rittigův spolupracovník Peter Kmeť, u komunistické rozvědky.
Dosud se mělo za to, že společnost Cínovecká deponie, která se chystá těžit lithné písky na Cínovci, patří vesměs akciové společnosti RSJ Investments SICAV ze stáje svérázného českého milionáře Karla Janečka. Jak ale vyplynulo ze zkoumání Ekonomického deníku, část akcií vlastní neprůhledná kyperská společnost Mesoper Investments Ltd. a další část patří agentce Státní bezpečnosti z Českých Budějovic Evě Baštové.
Poslední údaj o akcionářích je v obchodním rejstříku uložen ve zprávě z roku 2020.
Jan Hrbáček
