Evropský blok poprvé v historii přepisuje přísná rozpočtová pravidla. Členským státům uvolní ruce pro masivní investice do bezpečnosti. Unijní země mohou do roku 2028 na modernizaci armád vynaložit až 1,5 procenta HDP nad povolený limit. Mezi země, které rozvolnění pravidel využily, patří Německo a Estonsko.
Unie poprvé upravuje vlastní fiskální pravidla, aby vytvořila prostor pro zbrojení. Aktualizovaný balíček pravidel bruselské exekutivy pro tento rok představuje historický posun v tom, jak Evropa spravuje své finance a priority.
Utrácejte více za svou obranu
Balíček přichází v době, kdy válka na Blízkém východě, která vypukla v únoru, nadále otřásá energetickými trhy a obrannými rozpočty po celém kontinentu. Poprvé Komise naléhá na členské státy, aby více utrácely za bezpečnost. Oficiálně také přepisuje pravidla, aby jim to umožnila bez fiskálních sankcí. Poselství je jasné: Evropa přesouvá své priority od kontroly deficitu k obranné připravenosti a ekonomické odolnosti.
Mechanismem je národní výjimka pro výdaje na obranu. Členské státy se mohou do roku 2028 dočasně odchýlit od doporučených výdajových trajektorií, aby financovaly modernizaci armády. A to až do výše 1,5 procenta HDP. Dosud požádalo o aktivaci této doložky 18 členských států a Rada EU ji už 17 z nich schválila.
Německo a Estonsko mají kvůli zbrojení vysoké schodky
V případě Německa a Estonska zašla Komise ještě dál. Přestože jejich rozpočtové schodky přesáhly tři procenta HDP, rozhodla se nenavrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku. Nadměrné schodky obou zemí lze plně vysvětlit prudkým nárůstem investic do obrany od roku 2021.
Podle nové rozpočtové logiky Bruselu záleží na tom, na co se utrácejí prostředky. Komise rovněž navrhuje rozšířit tuto výjimku na investice do energetiky a nabídnout členským státům, které již dosáhly stropu pro výdaje na obranu, dodatečný fiskální prostor.
Bulharsko utrácí nejen za obranu
Ne každá země dostane takovou úlevu. O výjimku požádalo také Bulharsko a jeho deficit v roce 2025 zůstal v mezích, když se zohlednily výdaje na obranu. Letos však již nelze překročení tří procent HDP vysvětlit pouze investicemi do obrany.
Komise proto navrhla zahájit vůči Sofii postup při nadměrném schodku, čímž se stane jediným členským státem v tomto balíčku, který čelí formálnímu řízení o porušení fiskálních pravidel.
Malta naopak sklízí pozitivní ohlasy. Komise doporučila Radě zrušit rozhodnutí o postupu při nadměrném schodku poté, co tento ostrovní stát snížil svůj schodek pod tři procenta před plánovaným termínem.
Bydlení jako ekonomické riziko
Nejnovějším prvkem letošního balíčku není jen obrana. Poprvé v historii každá zpráva o jednotlivé zemi obsahuje samostatnou přílohu věnovanou bydlení. Komise oficiálně uznala krizi v oblasti bydlení nejen jako sociální problém, ale jako přímou hrozbu pro hospodářskou konkurenceschopnost a mobilitu pracovní síly. Tam, kde si pracovníci nemohou dovolit bydlet, nemůže ekonomika růst. Mezi příčiny patří pomalé schvalovací procesy a nedostatečná míra výstavby.
Komise prosazuje nová unijní pravidla o dostupném bydlení a celoevropskou investiční platformu zaměřenou na zvýšení nabídky bytů. Brusel tvrdí, že nedostupné bydlení představuje makroekonomické riziko pro celý kontinent.
Mladí Evropané přestávají zvládat matematiku
Větší pozornost věnuje i lidskému kapitálu. Místopředsedkyně Komise a komisařka pro sociální práva Roxana Mînzatuová popisuje posun jako zásadní politický zlom. „Poprvé převádíme celoevropské doporučení týkající se lidského kapitálu do konkrétních pokynů pro jednotlivé členské státy,“ uvedla.
Balíček varuje před klesající úrovní základní gramotnosti a matematických dovedností mezi mladými Evropany a vyzývá členské státy, aby řešily nedostatek učitelů a nízkou úroveň dosaženého vysokoškolského vzdělání.
