Vysoké pokuty, omezování svobody shromažďování a zásahy proti studentům i novinářům mohou Albánii připravit o vysněné členství v evropské sedmadvacítce. Europoslanci varují kabinet premiéra Ediho Ramy, že pokračování v autoritářském kurzu a nečinnost v boji proti korupci vstup do Unie vylučují.
Zadržení novináři, tvrdé policejní zákroky a vysoké pokuty pro demonstranty. Měsíce protestů v Albánii se staly zkouškou ambicí země vstoupit do evropského bloku. Pokud chce Tirana do příštího roku uzavřít přístupová jednání, musí údajná pochybení policie a úřadů prošetřit.
Rostoucí obavy
Znepokojení vyjádřili v Evropském parlamentu zástupci albánské občanské společnosti, Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Kritizují zejména zadržování demonstrantů a novinářů a omezování jejich základních práv.
Setkání se uskutečnilo po měsících protestů napříč Albánií. Původně vypukly kvůli plánované výstavbě luxusního resortu na chráněném středomořském pobřeží poblíž obce Zvërnec a kvůli údajné korupci albánských úřadů.
Mohlo by vás zajímat
Od poloviny října se k protestům připojili také studenti. Demonstrující jsou nespokojeni se současnou vládou premiéra Ediho Ramy, ale také s albánskou politickou scénou. Unijní instituce se těmito otázkami budou zabývat v rámci hodnocení albánské žádosti o členství v sedmadvacítce.
Tlak na prošetření policejního násilí
Unie naléhá na albánské úřady, aby prověřily veškeré důkazy o údajném zneužití moci během protestů. Expert na západní Balkán z Evropské služby pro vnější činnost Clive Rumbold uvedl, že sedmadvacítka bude bedlivě sledovat každý aspekt dění v Albánii.
Delegace EU v Tiraně již v polovině října vyjádřila znepokojení nad násilnou eskalací protestů. Vyzvala policii, aby respektovala základní práva a reagovala přiměřeným způsobem. „Svoboda shromažďování musí být zachována. Ale násilí na demonstrace nepatří,“ uvedl Rumbold.
Zdůraznil také, že policisté musí jednat přiměřeně a v souladu se zákonem. Komise se bude těmito tématy zabývat v rámci takzvaného „prvního bloku“ (Cluster 1) přístupových jednání Albánie. Zaměřuje se na „základní hodnoty a principy“. Týká se základních práv, demokratických institucí a dodržování principů právního státu.
Znepokojení mezi europoslanci
Tvrdý zásah albánské policie proti demonstrantům vyvolal rozruch i v Evropském parlamentu. Tineke Striková (Zelení/Nizozemsko) se ve své bruselské kanceláři setkala s albánskými demonstranty. Poté uvedla, že „došlo k tvrdému potlačení protestů“.
Dodala, že demonstrující „narazili na nepřiměřené policejní násilí a nyní mají potíže s přístupem ke spravedlnosti“. „Pokud bude Rama v tomto kurzu pokračovat, je vstup do EU vyloučen,“ varovala. Rovněž kritizovala albánské úřady za to, že neřeší korupci a praní špinavých peněz.
Na tyto problémy upozornili také investigativní novinář Gjergji Erebara a albánský poslanec Redi Muçi z hnutí „Společně“ (Lëvizja Bashkë). Thomas Waitz (Zelení/Rakousko) vyjádřil obavy ohledně finančních postihů, které by mohly lidi odradit od účasti na demonstracích.
„Demonstranty nelze zastrašovat vysokými pokutami,“ prohlásil. Waitz označil pokojné shromažďování za základní demokratické právo. Zároveň vyzval demonstranty, aby se vyvarovali násilí a ničení majetku.
Občané u jednacího stolu o reformách
Hubert Duhot z Generálního ředitelství Evropské komise pro sousedství a jednání o rozšíření uznal, že existují obavy z násilí během protestů a že je zapotřebí vést smysluplný politický dialog. Uvedl, že Unie odmítá jak vandalismus ze strany demonstrantů, tak údajné nepřiměřené použití síly ze strany albánské policie.
Komise rovněž požaduje lepší spolupráci mezi albánskými politickými stranami. Chce, aby občanská společnost měla možnost vyjádřit se vždy, když se projednávají zásadní reformy. „Rozšiřování zůstává procesem založeným na zásluhách,“ uvedl Duhot.
To znamená, že Albánie musí prokázat pokrok v oblasti demokratických standardů, právních reforem a ochrany základních práv. Komise rovněž očekává, že Albánie prioritně prošetří obvinění z neoprávněného zatýkání či policejního násilí.
Pro Brusel tato záležitost přesahuje rámec jednotlivých demonstrací. Týká se toho, jak albánské instituce reagují na veřejnou kritiku a zda se občané mohou podílet na politickém rozhodování.
Environmentální legislativa pod drobnohledem
Protesty rovněž přitáhly pozornost k albánským zákonům v oblasti životního prostředí. Podle Evropské komise řada ustanovení novely albánského zákona o chráněných územích z roku 2024 stále nedosahuje standardů EU. Kapitola 27 přístupových jednání se týká životního prostředí a změny klimatu. Evropská exekutiva očekává, že albánské orgány uvedou vnitrostátní právní předpisy do souladu se evropskými standardy.
Albánský ministr životního prostředí se měl minulý týden setkat s představiteli EU, zatímco albánský parlament o ní vedl debatu. „Změna legislativy nebude stačit. Albánie musí prokázat, že předpisy na ochranu životního prostředí se dají skutečně vymáhat,“ uvedl Duhot.
Zkouška demokracie
Albánie doufá, že do příštího roku uzavře přístupová jednání a do roku 2030 vstoupí do evropského bloku.Unie tento cíl podporuje a věří, že Albánie hraje na západním Balkáně klíčovou strategickou roli.
Rumbold však upozornil, že Albánie musí pokročit v reformě soudnictví, v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Ale také v oblasti volebních standardů a svobody médií. Vyjádřil také obavy z rostoucí polarizace v albánské politice a z toho, zda je albánský parlament schopen vést skutečnou debatu a vykonávat demokratickou kontrolu nad vládou.
Hlavním požadavkem demonstrantů zůstává demise vlády. Další zkouškou bude, zda albánské instituce řádně prošetří údajná pochybení policie a vyvodí odpovědnost vůči viníkům. V kontextu ambicí Albánie je otázkou, zda současná vláda dokáže zajistit, aby občané mohli svobodně a pokojně protestovat, aniž by jim hrozily pokuty.
