Faltýnek opět zkouší prosadit povinné kvóty na české potraviny v obchodech

Potraviny v obchodě. Fotka od Igor Ovsyannykov z Pixabay

Poslanci ANO Jaroslav Faltýnek, David Pražák a Josef Kott se opět, nyní „na své triko“, snaží protlačit kvóty pro české potraviny v prodejních řetězcích. V roce 2028 by měl jejich podíl činit až 65 %. Svaz obchodu a cestovního ruchu s tím ostře nesouhlasí. Jeho prezident Tomáš Prouza mluví o zneužití nouzového stavu a pandemie s tím, že prosazení této změny by nahrálo agrobaronům.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, o kterém se od pátku hovoří zejména v souvislosti s „vyšehradskou schůzkou“ s ministrem zdravotnictví Milanem Prymulou, měl minulý týden velmi napilno.

Z databáze sněmovních tisků, které bude projednávat Sněmovna, totiž vyplývá, že 20. října, tedy minulé úterý, jeho stranický kolega a „podřízený“ z poslaneckého klubu vládního hnutí David Pražák podal písemný pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o potravinách (sněmovní tisk 502).

V něm se mj. píše:

„V § 9b se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny konečnému spotřebiteli, je povinen v provozovně s prodejní plochou potravin větší než 400 m2 zajistit, aby ze všech spotřebiteli na prodejní ploše nabízených prodejních položek potravin uvedených v prováděcím právním předpise byl nabízen minimální podíl prodejních položek potravin uvedených v prováděcím právním předpise, které mají místní nebo regionální původ z krátkého dodavatelského řetězce, za který se považuje původ potraviny z České republiky podle čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, nebo splňují certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.“

Kvóty na podíl potravin by měly být následující:

  • 55 % v letech 2022 až 2024,
  • 60 % v letech 2025 až 2027, a
  • 65 % od roku 2028.

Kvóty se tak nemají vázat na definici české potraviny, jak zněl původní návrh. Autoři návrhu se tím snaží vyjít vstříc výhradám, že vazba na českou potravinu by znamenalo porušení pravidel vnitřního trhu EU. Proti kvótám se dokonce ohradil i evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Druhý pokus o kvóty

S podobným návrhem neuspěla poslankyně ANO Margita Balaštíková . V jejím návrhu se psalo, aby se podíl českých potravin stanovil od roku 2021 nejméně na 55 % a každoročně se navyšoval o 5 procentuálních bodů až do roku 2027. Její návrh však vzbudil velkou kritiku a byl vrácen do 2. čtení.

Podrobně jsme o tomto tématu psali v našem článku:

Nad povinnými kvótami pro české potraviny v obchodech se stahují mračna. Situaci zemědělců neřeší, zaznělo na diskusi s poslanci

Idea povinných kvót však nezapadla, objevovaly se další návrhy a nyní se opět vrací na scénu, Podle  poslanců z ANO v čele s šéfem jejich klubu Jaroslavem Faltýnkem mají provozovatelé obchodů s prodejní plochou potravin větší než 400 m2 zajistit, aby byl dodržen stanovený minimální podíl výrobků, které mají místní nebo regionální původ z krátkého dodavatelského řetězce. Kvóty se tak nemají vázat na definici české potraviny, jak zněl původní návrh. Autoři návrhu se tím snaží vyjít vstříc výhradám, že vazba na českou potravinu by znamenalo porušení pravidel vnitřního trhu EU. Proti kvótám se dokonce ohradil i evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Prouza píše poslancům: Neschvalujte tento návrh

„Nedovolte, aby se koronavirová krize a soustředění pozornosti veřejnosti na ni zneužila k

Výzva prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu poslancům. Zdroj: SPCR

přijímání zákonů s dalekosáhlými negativními následky pro všechny občany naší země. Stejně jako obdobný návrh předkládaný na jaře je i tento tendenční, účelový, populistický a svými důsledky výrazně poškodí všechny zákazníky. Ve své podstatě jde o omezení práva svobodné volby každého občana České republiky. To ovšem neznamená, že by se měl stát překážkou pro přijetí samotné novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která mimo jiné konečně po roce a půl slibů řeší problém dvojí kvality potravin,“ píše všem poslancům prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Podle Prouzy by si poslanci měli položit tyto otázky:

  • Jak dokážete zajistit 65 % českých potravin, když v mnoha komoditách není ČR soběstačná ani z 50 % a situace se i přes každoroční masivní růst dotací stále zhoršuje?
  • Jste připraveni nést odpovědnost za zdražení potravin a za výrazné omezení nabídky českým zákazníkům?
  • Jste si vědomi, že váš hlas pro návrh navýší zisky velkých agrárních a potravinářských koncernů?

„Pokud byste skutečně chtěli pomoci menším zemědělcům, je to přitom jednoduché: vyškrtejte z legislativy nesmyslné byrokratické požadavky a prosaďte přenastavení dotací z národních i evropských zemědělských programů tak, aby je využívali především malí farmáři. Podpořte zodpovědné chování zemědělců a přísně trestejte ty, kteří poškozují životní prostředí. Takové kroky získají podporu všech, jimž jde skutečně o kvalitní, zdravou a pestrou nabídku českých potravin,“ píše ve svém dopise Prouza.

Zadavatelé mohou stanovit jako podmínku zakázky regionální či eko potraviny

Kromě již zmíněného podali stejní poslanci ANO. – tedy Faltýnek, Kott, Pražák – další dva návrhy. V jednom z nich – označeném písmenem „D“ navrhují, aby veřejní zadavatelé mohli jako podmínku veřejné zakázky stanovit dodávku regionálních či ekologických produktů. O tom, že by českou produkci rád podpořil touto cestou, informoval ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) poslance již v červnu.

Jejich návrh zní:

„Veřejný zadavatel může v zadávacím řízení na dodávku potravin stanovit jako podmínku účasti v zadávacím řízení dodání:

  • místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce,
  • potraviny splňující certifikovaná schémata kvality nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin52), nebo
  • potraviny produkované v systému ekologického zemědělství.“

Podle poslanců by v případě přijetí tohoto návrhu mohli veřejní zadavatelé dávat přednost dražším, ale kvalitnějším potravinám. „Veřejnému zadavateli se tímto ustanovením jasně umožňuje stanovit legálně v zadávacím řízení na dodávku potravin jako podmínku účasti dodání potraviny místního nebo regionálního původu z krátkého dodavatelského řetězce (potraviny z České republiky, potraviny se značkou KLASA, Regionální potravina) a potraviny unijních režimů jakosti (chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu, zaručené tradiční speciality), případně produkty ekologického zemědělství,“ uvádí se v pozměňovacím návrhu.

Jiří Reichl, Helena Sedláčková