I přes kritiku, která se snesla na poslanecký návrh uzákonit povinný podíl potravin českého původu v obchodech, se jeho předkladatelé nevzdávají. Poslanec Zdeněk Podal (SPD) Ekonomickému deníku potvrdil, že připravuje úpravu, která vychází z aktualizovaného návrhu představeného poslancům Zdeňkem Jandejskem, dnes již bývalým prezidentem Agrární komory, minulý týden. Do roku 2027 by tak na pultech obchodů s plochou nad 400m čtverečních mělo být podle Podala nikoli 85, ale 73 % potravin českého původu, přičemž za jejich původ by měl ze zákona ručit i dodavatel. V případě nesplnění povinnosti může hrozit pokuta v hodnotě několika desítek milionů korun v závislosti na velikosti obchodu. Podle průzkumu ED se však nezdá, že by nový návrh měl kritický názor některých odpůrců kvót změnit, nijak se totiž nemění jeho podstata.
V reakci na kritiku, která se snesla na poslanecký návrh nařídit od roku 2027 povinný 85procentní podíl českých potravin na pultech maloobchodů, navrhla Agrární komora snížit požadovaný podíl na 73 procent. Zdeněk Jandejsek, dnes již bývalý prezident Komory, který však zůstal členem jejího představenstva a který poslancům letos v únoru zakotvit kvóty v projednávané novele zákona o potravinách původně navrhl, se tak své iniciativy na podporu české zemědělské produkce nevzdává. Chce nicméně vyjít vstříc výhradám, že 85% podíl českých potravin v obchodech je v současné době nerealizovatelný.
Upravený návrh, který má Ekonomický deník k dispozici, představil Jandejsek poslancům minulý týden na kulatém stole v návaznosti na červnové jednání poslaneckého Zemědělského výboru k návrh kvót, kde si poslanci oficiálně vyposlechli vedle Agrární komory i názory ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), Svazu obchodu a cestovního ruchu a Potravinářské komory. Nově by tak maloobchody od 400m2 obchodní plochy měli mít od roku 2027 na svých pultech namísto 85 procent již „jen“ 73 procent potravin českého původu s tím, že výše podílu by měla na konečnou hodnotu narůstat od příštího roku z 55 procent každoročně o tři procentní body (nikoli o pět jako doposud). Tyto kvóty by se ale neměly vztahovat na obchody zaměřené na prodej potravin původem z jiných zemí než ČR, například z Francie či Itálie.
155 základních potravin. Možná se přidá víno
Povinnost by se měla týkat 155 základních potravin českého původu (definovaných podle platné klasifikace produkce Českého statistického úřadu) jako je zelenina, ovoce, brambory, mléčné výrobky či zpracované maso. Naopak by se podle Jandejska neměla vztahovat na alkoholické či nealkoholické nápoje a ani na žádné plodiny či produkty živočišného původu, které se u nás nepěstují, nebo v případě zvířat nechovají, či jsou u nás produkovány jen okrajově, a u nichž jsme byli ještě krátce v porevoluční době soběstační.
Splnění požadovaných kvót by se mělo hodnotit vždy po ukončení jednoho kalendářního roku. Základem jejich výpočtu se má stát hmotnost oněch 155 položek českých základních potravin v porovnání s hmotností všech těchto položek prodaných v konkrétní prodejně. Pokud provozovatel obchodu danou kvótu nesplní, měl by zaplatit pokutu až deset milionů korun v případě prodejny s plochou od 400m2 do 1000 m2 a až padesát milionů korun v případě prodejny s plochou nad 1000 m2.
Na druhou stranu upravený návrh ukládá povinnost i dodavatelům českých potravin. Ti by nově měli ze zákona garantovat jejich původ, tedy že skutečně dodávají to, co bylo v ČR vypěstováno, či narozeno, vykrmeno, poraženo, zpracováno a zabaleno. Za případné pochybení by mohli zaplatit pokutu až tři miliony korun.
Mohlo by vás zajímat
Upravených variant je více
Jandejskův upravený návrh na povinné kvóty českých potravin vzal opět za svůj poslanec za SPD a místopředseda Zemědělského výboru Zdeněk Podal, který spolu s kolegyní Margitou Balaštíkovou (ANO) a dalšími poslanci předložil původní pozměňovací návrh s podílem ve výši 85 procent. Jak Podal potvrdil Ekonomickému deníku, návrh v nové podobě znovu předloží. „Náš první návrh byl takové pobídnutí, jakou cestou asi jít. Teď mám rozpracovanou jeho úpravu,“ uvedl Podal s tím, že ještě rozvažuje o výši sankcí a také například o tom, zda do výčtu položek nedoplní víno. „Aby ho nenahradilo třeba to italské,“ doplnil. „Většina Čechů chce české potraviny, které jsou kvalitní, navíc v míře snižování spotřeby pesticidů a umělých hnojiv patříme na přední místa v Evropě. A když jsem mluvil s ovocnáři a zelináři, tak říkali, že to jsou schopni naplnit a pokud budou mít garantovaný odbyt, tak zainvestují do zpracovatelské infrastruktury, která prakticky zmizela,“ myslí si poslanec, který však na druhou stranu již není úplně přesvědčen o tom, že návrh získá dostatečnou podporu. „Možná to nakonec neprojde, možná projde jiný návrh, já si však za tím svým stojím,“ dodal na závěr.
Podal naráží na skutečnost, že se mezi poslanci diskutuje ještě o nižších číslech. „Já osobně jsem spíše pro podíl kolem 65 procent,“ sdělil ED další člen Zemědělského výboru a poslanec za ANO David Pražák. Ten by zároveň uvítal, kdyby součástí návrhu byla i možnost, aby státní instituce mohly při výběrových řízeních na potraviny pro stravování uplatnit podíl potravin českého původu jako jedno z kritérií. Vzhledem k tomu, že s původním Podalovým pozměňovacím návrhem se neztotožnil ani premiér a předseda ANO Andrej Babiš, je skutečně pravděpodobné, že debatovat se bude ještě o jiných upravených variantách.
Chybí „tvrdá“ data
„Nepodporujeme ani tuto variantu,“ sdělil ED pirátský místopředseda Zemědělského výboru Radek Holomčík. „Návrh má napravit pokřivené tržní vztahy a zkrátit dodavatelské řetězce. To první je ale záležitostí zákona o významné tržní síle. Souhlasím s tím, aby se omezily možnosti „velkých hráčů“ zneužívat své postavení, ale upravovat tyto věci zákonem o potravinách považuji za mimořádně nešťastné,“ vysvětluje poslanec. Stejně tak je podle něj velké téma i zkracování distribučních řetězců, kdy nicméně jako hlavní problém vidí spíše nadměrnou byrokratickou zátěž zemědělců, potravinářů i některých obchodníků. „Pokud chceme zvýšit podíl českých potravin na českém trhu, musíme začít tím, že osekáme zbytečnou buzeraci, která všem jen bere čas, motivaci a stojí hodně peněz. Myslet si, že se k tomu „proregulujeme“, je omyl,“ dodává Holomčík.
Přesvědčena není ani další členka Zemědělského výboru Jana Krutáková (STAN). „Návrh nepovažuji za srozumitelný ani jednoduchý a rozhodně nesouhlasím s tím, že není náročný na byrokracii. Také nerozumím tomu, proč bychom měli opět do zákona vnášet omezení typu velikost prodejní plochy,“ uvedla poslankyně.
Některým poslancům vadí nedostatek „tvrdých“ dat o současném objemu českých potravin v obchodech. Neexistenci podobné studie na jednání v červnu potvrdila i šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová, podle níž se navíc situace u různých komodit velmi liší a pohybuje se v rozmezí od 80 procent u mléčných výrobků po téměř nulové procento u výrobků masných. Není tedy proto ani zřejmé, co by dosažení stanovených cílů stálo. A jasno v tom podle Radka Holomčíka neudělala Agrární komora ani na svém červencovém setkání s poslanci. „Postoj Potravinářské komory se tak nezměnil, a proto nepovažuji potřebnost návrhu za uspokojivě prokázanou,“ řekl Holomčík.
Detailnější analýzu požadoval i poslanec za TOP09 Vlastimil Válek, podle něhož podpora české produkce nesmí v konečném důsledku dopadnout na spotřebitele a zvyšovat cenu produktů. „Obecně tedy jakýkoliv výpočet podílu nevidím jako šťastné řešení,“ řekl ED Válek. „Navíc bude zcela jiná situace v letech, kdy se ta či ona komodita neurodí, a nebo naopak, kdy jí bude na trhu nadbytek. Jsem naopak pro podporu lokálních produktů do místních obchodů, ale i škol, zdravotnických zařízení a restaurací,“ dodává poslanec.
Pozlátko namísto funkčních řešení
Do diskuse o povinných kvótách se nedávno navíc vložili poslanci Výboru pro evropské záležitosti, podle nichž je navržená úprava projednávané novely zákona o potravinách v rozporu se základními pravidly fungování Evropské unie. A pokud by byla schválena, čelila by Česká republika žalobě u Soudního dvora EU.
Zdeňka Podala však usnesení jeho kolegů nezviklalo. „S jejich názorem se neztotožňuji,“ řekl ED. Podle něj – a potažmo i podle Zdeňka Jandejska – pomůže zvýšení české zemědělské produkce, k němuž by mělo v důsledku kvót dojít, České republice plnit požadavky nové evropské politiky potravinové udržitelnosti a bezpečnosti.
Podle Radka Holomčíka jsou však volný pohyb zboží a jednotný trh základními principy fungování Evropské unie, kde pro povinné kvóty jednoduše není místo. „Ostatně v návrhu se počítá s požadavkem na notifikaci Evropskou komisí. A popravdě všichni víme, že takovýto návrh notifikován nikdy nebude,“ upozorňuje Holomčík. To ostatně včera nepřímo potvrdil i současný prezident Agrární komory Jan Doležal, který novinářům sdělil, že kvóty již upoutaly pozornost Evropské komise a ta Česko informovala, že návrh skutečně je v rozporu s pravidly jednotného evropského trhu. „Diskuze kolem kvót jen ukazuje na smutný stav české zemědělské politiky, kdy na místo funkčních řešení problémů přicházíme s nerealizovatelným pozlátkem, případně děláme „politiku kladivem“. A tento případ je kombinací obého,“ dodává Holomčík na závěr.
Helena Sedláčková
