Poslanci evropského výboru se postavili proti návrhu na zakotvení povinného podílu potravin českého původu na pultech obchodů. Minulý týden schválili usnesení, podle něhož je tato navržená úprava projednávané novely zákona o potravinách v rozporu se základními pravidly fungování Evropské unie, a pokud by byla schválena, Česká republika by čelila žalobě u Soudního dvora EU. Po značné kritice, která se na kvóty snesla v parlamentu i mimo něj, znamená toto usnesení pro předkladatele návrhu na kvóty další ránu.
„Jako výbor jsme se nevyjadřovali k zákonu (o potravinách – pozn.red.) jako takovému, protože s ním nemáme problém, ale řešili jsme pouze pozměňovací návrh pana Zdeňka Podala (SPD) a paní Margity Balaštíkové (ANO), který by zaváděl stanovený podíl potravin původem z České republiky na trhu,“ sdělil Ekonomickému deníku člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO).
Připomeňme, že návrh obou zmiňovaných poslanců chce postupně v několika letech navyšovat podíl potravin českého původu v obchodech z 55 procent v roce 2021 až na 85 procent v roce 2027. V usnesení, které evropský výbor jednomyslně schválil minulý týden právě na Bžochův návrh, se uvádí, že „jakékoli snahy o zavedení povinného podílu domácích potravin na národním trhu budou znamenat porušení primárního práva Evropské unie a povedou k zahájení řízení o porušení smlouvy proti České republice u Soudního dvora EU.“ Základní smlouva o fungování EU totiž výslovně hovoří o zákazu jakéhokoli množstevního omezování dovozu stejně jako veškerých jiných opatřeních s rovnocenným účinkem. „Nastavení povinných kvót je v přímém rozporu se základními principy EU a jejího vnitřního trhu,“ dodává Bžoch.
Signál, který nelze přehlížet
To, že je tento pozměňovací návrh, který v českém mediálním prostoru vyvolal velký rozruch, v rozporu s pravidly EU, není novinkou. Víme, že s podobným opatřením již jednou nepochodilo Rumunsko, které kvůli hrozbě žaloby u Soudního dvora EU svou 51procentní kvótu na domácí potraviny v obchodech letos raději zase zrušilo, nebo Maďarsko, jež kvůli jinému opatření znevýhodňujícímu potraviny z dovozu se skutečně před soudem vloni nakonec ocitlo. Poslanci evropského výboru však nyní vysílají autorům návrhu a ostatním poslancům významný signál, který není v další diskusi možné přehlížet.
Bžoch upozorňuje také na další důležitou část usnesení. „V případě schválení pozměňovacího návrhu bude nutné celou novelu zákona o potravinách zaslat Evropské komisi a ostatním členským státům a poskytnout jim minimálně tříměsíční lhůtu pro podání případných námitek,“ vysvětluje poslanec. „Pozměňovací návrh totiž naplňuje znaky tzv. technického předpisu, neboť se týká zemědělských a průmyslových výrobků a obchodování s nimi na vnitřním trhu EU. A proto se na něj v souladu s evropskou legislativou vztahuje povinnost notifikace ještě před jeho schválením,“ dodává. Jinými slovy, pokud by Česká republika neposkytla ostatním zemím EU možnost přezkoumat, zda zákon s kvótami nepředstavuje novou překážku na vnitřním trhu EU, zákon by neplatil a stát by nemohl plnění kvót po obchodech vymáhat. Lze přitom odůvodněně předpokládat, že Evropská komise nebo některý stát by se proti kvótám ozval. Ministerstvo zemědělství by pak muselo zákon upravit a následně jej znovu předat poslancům k projednání.
Ministerstvo zemědělství se zatím odmítlo k této možné variantě dalšího vývoje Ekonomickému deníku vyjádřit s tím, že pozměňovací návrh stále ještě nebyl schválen. Nicméně podle Bžocha vyjádřil náměstek ministra zemědělství Jiří Šír k výtkám výboru „pochopení“.
Usnesení výboru bude nyní předáno ostatním poslancům. Zda bude pozměňovací návrh nakonec schválen, není v tuto chvíli jasné. Novela zákona o potravinách se kvůli tomu vrátila ze třetího zpět do druhého poslaneckého čtení, přičemž po jednání zemědělského výboru v polovině června se spíše zdá, že kvóty ztrácí podporu. Nikoli snad proto, že by poslanci nechtěli podporovat české zemědělce, ale právě kvůli kontroverzním důsledkům, které by vyvolaly. Nejen v Evropské unii, ale především v českých obchodech, jež by s nejvyšší pravděpodobností kvůli nízké české produkci některých základních potravin jako ovoce, zelenina či vepřové nebyly schopny kvóty plnit, omezily by výběr svého zboží, což by zase vedlo ke zvýšení cen.
Na druhou stranu kvóty nastartovaly veřejnou diskusi o tom, jak jinak a s větším efektem českou zemědělskou produkci podpořit. V Ekonomickém deníku jsme psali například o vhodném nastavení pravidel veřejných zakázek na dodávku potravin (k čemuž se ministr zemědělství Miroslav Toman podle svých slov právě chystá), zlepšení informovanosti zákazníků o kvalitě a původu zboží v jejich nákupních vozících, lepší propagaci lokálních a regionálních potravin nebo o správném zacílení dotací. Svaz obchodu a cestovního ruchu navíc ohlásil také plán předložit návrh na snížení sazby DPH na potraviny, která patří mezi nejvyšší v Evropě, z patnácti na deset procent. Tím by se potraviny dostaly minimálně na stejnou úroveň zdanění jako točené pivo.
-sed-
