Zatímco po nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše u ministra obrany Jaromíra Zůny se zdálo, že možný prodej nebo kapitálový vstup strategického partnera do klíčového českého výrobce střelivin a výbušnin – pardubické Explosie – je skoro jasná věc, dnešní jednání sněmovního výboru pro obranu naznačilo podstatně složitější obrázek.
S informací, že premiér Andrej Babiš (ANO) otevřel téma prodeje Explosie na jednání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (SPD), přišel jako první Ekonomický deník. Zatímco Babiš o prodeji mluvil jako o hotové věci s cílem získat pro stát co nejvyšší cenu, ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) byl dnes před poslanci mnohem opatrnější.
Společnost Explosia loni takřka zdvojnásobila zisk po zdanění na rekordních 838 milionů korun. Rok předtím činil zisk 442 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb meziročně vzrostly o 64 procent na 2,996 miliardy korun.
Debata na výboru nyní ukázala, že otázka budoucnosti Explosie už dávno není pouze obchodním nebo majetkovým tématem. V pozadí stojí zásadní spor o to, jak má Česká republika přistupovat ke strategickým podnikům v době, kdy Evropa horečně navyšuje výrobu munice, výbušnin a pohonných látek pro zbrojní průmysl.
Právě Explosia se během posledních let proměnila z podniku, který byl často spojován především s minulostí českého obranného průmyslu, ve firmu, jejíž produkty dnes představují kritickou součást evropských dodavatelských řetězců. Zájem potenciálních investorů proto není překvapivý. Překvapivé je spíše načasování celé debaty.
Ještě před několika lety se totiž řešilo, jak zajistit další rozvoj společnosti a financování modernizace výroby. Dnes stát diskutuje o budoucnosti podniku v okamžiku, kdy poptávka po jeho produkci dosahuje úrovní, které Evropa nepamatuje od konce studené války.
Karel Havlíček připomněl, že v roce 2019 odmítl úvahy o prodeji tehdy ztrátové Explosie. „Ve funkci ministra průmyslu a obchodu skončil v roce 2021, přišla nová vláda a samozřejmě nastaly nečekané okolnosti, jako je válka na Ukrajině,“ řekl.
Dnes je podle něj situace odlišná, protože firma dosahuje rekordních hospodářských výsledků a stát by měl vyhodnotit nabídky zájemců i možnost vstupu strategického partnera.
Mohlo by vás zajímat
Zdůraznil, že vláda o prodeji podniku nerozhodla a pouze posuzuje varianty jeho dalšího rozvoje. Dodal, že mezi zájemci nejde o finanční investory, nýbrž o strategické partnery z oboru.
Spor o budoucnost strategického podniku
Právě tento rozpor dominoval i dnešnímu jednání výboru pro obranu. Na jedné straně stojí argumentace, že Explosia bude v následujících letech potřebovat rozsáhlé investice do rozšiřování kapacit, modernizace technologií a výzkumu. Vstup silného partnera by podle zastánců této cesty mohl urychlit rozvoj podniku a otevřít mu přístup k novým trhům i zakázkám.
Havlíček zmínil investici 1 a půl miliardy do technologií Explosie z volného cashflow. „Co se týká strategického produktů společnosti, nemá žádné strategické partnerství přímo se státem. Je to nepřímo, protože vyrábí produkty pro zbrojařské firmy, které to na čistě komerční bázi nakupují,“ vypíchl Havlíček. A připomněl i energetickou a surovinovou závislost Explosie na sousední Synthesii, se kterou je propojena.
Na výboru ale zazněly obavy, že stát by mohl oslabit svou kontrolu nad podnikem, který se stal důležitou součástí obranné infrastruktury České republiky i spojeneckých zemí.
Právě tato bezpečnostní dimenze byla během jednání opakovaně zmiňována. Poslanci upozorňovali, že Explosia není běžná průmyslová firma. Produkuje materiály, bez nichž se neobejde výroba celé řady druhů munice používané armádami členských států NATO.
Debata tak postupně přerostla rámec otázky, kdo by mohl do podniku vstoupit. Mnohem důležitější se stala otázka, zda je vůbec vhodná doba podobné kroky zvažovat.
Zájemců je šest
Už dříve Havlíček uvedl, že zájemců je zhruba šest a pokud by vláda rozhodla o prodeji, obchod by bylo nejlepší uzavřít letos nebo příští rok. Havlíček dnes řekl, že nabídky k nákupu Explosie chodí průběžně. Podle dřívějších informací má o Explosii zájem zbrojařská skupina Colt CZ Group SE společně s francouzskou společností Eurenco.
I Když Havlíček zájemce přímo nejmenoval, naznačil i druhého – Skupinu CSG Michala Strnada, které s Eurencem staví podobný podnik na Slovensku a výroba by se mohla spustit zanedlouho, do dvou či tří let. „Když se podíváme na zákaznickou strukturu, tak ta je dnes taková, že 50 procent drží jeden významný český subjekt, jeden z top pětice zbrojařských firem a necelých 50 procent tam drží druhý, řekl poslancům Havlíček.
Zájem investorů není náhodný
Potenciální zájem strategických hráčů o Explosii přitom dává ekonomický smysl. Evropské státy po ruské invazi na Ukrajinu masivně navyšují výdaje na obranu. Současně se ukázalo, že výrobní kapacity evropského obranného průmyslu nejsou připravené na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity. Právě nedostatek střelivin, výbušnin, pohonných látek a dalších klíčových komponent se stal jedním z největších problémů evropského zbrojního sektoru.
Firmy, které stojí na začátku výrobního řetězce, se tak dostaly do zcela jiné pozice než ještě před několika lety. Zatímco dříve byly často vnímány jako specializovaní dodavatelé, dnes představují strategické aktiva. To vysvětluje i rostoucí zájem velkých obranných skupin.
„Když se firmě daří, tak je o to zájem. Nemůžeme za to, že přišla například nabídka od francouzské státní firmy, která má podobný produkt. Není asi ani nenormální, že se poohlíží po zajímavých akvizicích,“ podotkl Havlíček. V budoucnu lze podle něj navíc očekávat určité ochlazení trhu související s možným koncem války na Ukrajině.
Explosia těží z nové evropské reality
Z dnešní perspektivy působí téměř paradoxně, že debata o možném vstupu partnera přichází právě ve chvíli, kdy význam Explosie prudce roste. Evropská unie i jednotlivé členské státy investují miliardy eur do posilování obranných kapacit. Výrobci munice uzavírají rekordní kontrakty a hledají nové dodavatele klíčových komponent. To vytváří tlak na celý dodavatelský řetězec.
Podniky schopné vyrábět strategické výbušniny a speciální materiály se proto stávají jedním z nejcennějších článků evropské obranné infrastruktury.
Právě proto někteří poslanci během jednání upozorňovali, že stát musí při rozhodování zvažovat nejen ekonomické ukazatele, ale také bezpečnostní a geopolitické souvislosti. Jinými slovy: hodnota Explosie dnes nespočívá pouze v hospodářských výsledcích, ale především v její pozici uvnitř evropského obranného systému.
Nejde jen o vlastnictví
Dnešní výbor zároveň ukázal ještě jednu důležitou skutečnost. Debata se nevedla pouze o tom, kdo bude Explosii vlastnit. Ve skutečnosti jde o spor o budoucí model fungování českého obranného průmyslu.
Ivan Bartoš (Piráti) otevřel otázku, zda budou v případě prodeje Explosie či vstupu partnera detailně informováni veřejnost, členové výboru, opozice i ministr obrany. Karel Havlíček ho ujistil, že určitě ano. Bartoš se ptal i na investice do Explosie.
Podle Havlíčka se v Explosii inovuje výroba sférických prachů, extrudovaných prachů, homogenizace a balení za cca 470 milionů. „Za 800 milionů je tam výroba RDX (trhavina Hexohen – pozn. red.). Dále laborace a plnění, sušení. Jsou to investice třeba za 200, 300 milionů. Celkem za 1,5 miliardy,“ popsal Havlíček.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Explosii dlouhodobě považuje za strategický podnik. Havlíčkovi poděkovala za obsáhlé vysvětlení aktuální situace. „Ještě když byl ministrem průmyslu a obchodu Josef Síkela, tak jsem to byla já, kdo ho na vládě častokrát vybízel k tomu, aby změnil management, aby se opravdu Explosii věnovali jako ministerstvo intenzivněji,“ řekl Černochová. A nakousla i myšlenku, že by se akcionářem Explosie mohlo stát místo ministerstva průmyslu a obchodu ministerstvo obrany, aby se daly lépe modulovat výrobní plány. S tím Havlíček nesouhlasil, protože by na obraně podle něj nebyl pro tento segment zbrojního průmyslu dodatek ekonomických odborníků a připomněl, že právě kvůli tomu byla pod jeho resort převedena z obrany sekce průmyslové spolupráce.
Pavel Žáček (ODS) pak varoval před příliš ekonomickým pohledem na budoucnost firmy. Podle něj je třeba Explosii posuzovat především z vojensko-politického a strategického hlediska. Upozornil, že nelze automaticky předpokládat pokles poptávky po munici po skončení války na Ukrajině, protože Rusko může v budoucnu představovat další bezpečnostní hrozbu. Žáček označil podnik za „zlaté vejce“, které by mělo zůstat ve státních rukou.
Část odborníků upozorňuje, že bez rozsáhlých investic bude stále obtížnější držet krok s rostoucí poptávkou a technologickým vývojem. Jiní namítají, že právě strategický význam podniku je důvodem, proč by měl zůstat plně pod kontrolou státu. Obě strany přitom používají racionální argumenty. První zdůrazňuje potřebu kapitálu, technologického rozvoje a mezinárodní integrace. Druhá připomíná zkušenosti posledních let, kdy se ukázalo, jak důležité je mít kontrolu nad kritickými výrobními kapacitami.
Právě mezi těmito dvěma přístupy bude muset stát v následujících měsících hledat rovnováhu.
Jistota se změnila v otázku
Pokud měl někdo po předchozích událostech pocit, že budoucnost Explosie je už prakticky rozhodnutá, dnešní jednání výboru pro obranu nabídlo výrazně střízlivější pohled.
Nevyplynulo z něj, že by stát od úvah o vstupu strategického partnera ustoupil. Stejně tak ale nezaznělo nic, co by naznačovalo rychlé rozhodnutí. Naopak. Diskuse ukázala, že uvnitř státu stále probíhá debata o tom, jakou roli má Explosia v českém obranném a průmyslovém ekosystému hrát. A právě to je možná nejdůležitější závěr dnešního sněmovního výboru pro obranu.
Předseda výboru Josef Flek (STAN) v závěru debaty požádal Karla Havlíčka, aby byl sněmovní výbor pro obranu průběžně informován o případném dalším vývoji kolem Explosie a nemusel se o něm dozvídat pouze z médií. Havlíček ho ujistil, že je připraven poslance informovat a kdykoliv přijít na jednání výboru.
Prodejní cena společnosti by podle odhadů mohla činit zhruba 15 až 17 miliard korun. Konkrétní číslo by ale záleželo i na velikosti podílu, který by se prodal, vysvětlil dnes poslancům Karel Havlíček.
Explosii vlastní od roku 2002 stoprocentně stát, akcie drží ministerstvo průmyslu a obchodu. Firma vyrábí střeliviny trhaviny v Pardubicích od roku 1920. Do roku 2002 byla vlastníkem skupina Agrofert. Její součástí je Výzkumný ústav průmyslové chemie. Díky rostoucí poptávce po dělostřelecké munici a výbušninách po roce 2022, kdy začala válka na Ukrajině, získala strategicky větší význam než v předchozích desetiletích.
