Americký Kongres připravuje jednu z nejtvrdších sankčních zákonů proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Má odříznout Moskvu od příjmů z vývozu ropy a zemního plynu. Vedle Ruska však může výrazně zasáhnout i Evropu. Některé evropské země totiž stále ještě ruské suroviny nakupují. Právě proti nim by mohl americký prezident Donald Trump nový zákon využít.
Rozsáhlý balík sankcí otevírá americkému prezidentu Trumpovi možnost uvalit až stoprocentní cla na země nakupující ruskou ropu a zemní plyn. Ty stále nakupují i některé evropské země, jako je Maďarsko, Slovensko nebo Francie. Ačkoli návrh zákona formálně cílí pouze na jednotlivé státy, samotný fakt, že evropské země tvoří celní unii znamená, že případná cla by mohla dopadnout na všechny členské země EU.
„Jsem za něj vděčný“, říká Zelenskyj
Na přípravě zákona se pracovalo více než rok. Návrh v pátek drtivou většinou schválil americký Senát. Nyní ho projedná Sněmovna reprezentantů. Návrh získal nezvykle širokou podporu napříč politickým spektrem.
„Není běžné, aby se v Senátu objevily návrhy s tak jednoznačnou podporou obou stran. Když vidíte, že se tolik kolegů z obou politických táborů shodne, měli byste tomu věnovat pozornost. Znamená to, že to myslíme vážně a že se něco skutečně stane,“ uvedl republikánský senátor a jeden z předkladatelů návrhu John Curtis. Podporu, kterou norma v Senátu získala, označil za jasný signál odhodlání.
Návrh podpořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tento zákon je velmi důležitý. Sankce a tlak na Rusko jsou velmi důležité. Není to jen o penězích. Je to také silný signál Evropě, silný signál Ukrajině a velká podpora pro naše lidi. Jsem za to velmi vděčný,“ prohlásil Zelenskyj.
Trumpův nástroj, jak zranit Evropu?
Návrh se ale může snadno otočit proti Evropské unii. Přichází v době, kdy Donald Trump využívá celní politiku jako hlavní nástroj tlaku na Evropu. V polovině roku 2025 pohrozil Evropské unii 50procentními cly, následně však uzavřel takzvanou dohodu z Turnberry, která stanovila clo na většinu evropského zboží na 15 procent. 50 procentní clo Spojené státy ponechaly jen na ocel a hliník.
Na jaře 2026 Trump krátce zvýšil clo na automobily na 25 procent. Před několika týdny navíc zahájil šetření podle amerického obchodního zákona, které hrozí „významnými“ cly kvůli pokutám, které evropské úřady ukládají americkým technologickým společnostem.
Evropská unie má proto z připravované protiruské normy obavy. „Tento návrh má zjevně vytvořit novou, Kongresem schválenou zbraň v podobě cel, která může dosáhnout až 100 procent. Evropané by se tím rozhodně měli znepokojovat,“ varovala analytička Evropské rady pro zahraniční vztahy Nevada Joan Leeová.
Mohlo by vás zajímat
Leeová z tvrdí, že americká administrativa už disponuje dostatečnými pravomocemi k uvalování sankcí na Rusko a novou legislativu k tomu nepotřebuje.
Riziko cítí i američtí zákonodárci
Výhrady vůči návrhu má i demokratický kongresman Gregory W. Meeks z New Yorku, člen vedení zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů. „Nejde ani tak o sankční zákon, jako spíše o masivní zadní vrátka, která prezidentu Trumpovi umožní zavádět další cla, včetně cel vůči našim evropským spojencům,“ uvedl po prostudování návrhu.
Samotné sankce, které zákon obsahuje, jsou zcela na uvážení Donalda Trumpa. Ten dal podle Meekse opakovaně najevo, že by raději sankce vůči Rusku rušil, než zaváděl nové.
Avšak předkladatelé návrhu nařčení z toho, že by zákon mířil na evropské spojence, odmítají. Zdůrazňují, že cla se vztahují na jednotlivé státy, nikoli na Evropskou unii jako celek. Upozorňují také na ustanovení, které zakazuje uvalení cel na země nesplňující kritéria zákona, a připomínají výjimku pro dovoz zemního plynu. Právě ta má podle nich chránit evropské státy postupně snižující závislost na ruských dodávkách.
„Každý, kdo si myslí, že nejde o střet dobra se zlem, se mýlí. Víme, na které straně stojí Írán, kde stojí diktátoři. Víme, kde stojí demokracie a svoboda. Frontové linie jsou velmi jasně vymezené,“ prohlásil John Curtis.
Stoprocentní clo pro pět největších odběratelů
Návrh zákona opravňuje prezidenta USA uvalit až 100procentní clo na veškeré zboží pocházející ze zemí, které patří mezi pět největších dovozců ruské ropy nebo zemního plynu, případně mezi pět nejvýznamnějších zemí napomáhajících obcházení sankcí na ruskou ropu. Seznam dotčených zemí bude americký obchodní zmocněnec přehodnocovat každých 180 dní.
Návrh obsahuje výjimku pro státy, jejichž dovoz ruského plynu představuje méně než 15 procent celkového ruského exportu plynu, pokud zároveň prokazatelně podnikají významné kroky ke snižování těchto dovozů. Toto ustanovení cílí především na evropské země, které se od ruského plynu postupně odstřihávají.
Prezident bude mít navíc možnost udělit výjimku, pokud Kongresu doloží, že je to v národním zájmu. Ani to však neznamená, že je Evropa mimo ohrožení.
Přestože EU zakázala dovoz ropných produktů vyrobených z ruské ropy, podle organizace Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) bylo v červnu 2026 v evropských přístavech vyloženo osm zásilek ropných produktů pocházejících z rafinerií zpracovávajících ruskou ropu.
Největším odběratelem ruských fosilních paliv zůstala v červnu 2026 Čína, následovaná Indií a Tureckem. Evropská unie byla čtvrtá a představovala téměř 11 procent příjmů Ruska z vývozu fosilních paliv mezi pěti největšími odběrateli. Hodnota těchto dovozů činila přibližně 1,9 miliardy eur, přičemž více než polovinu tvořil zkapalněný zemní plyn .
Od Maďarska po Španělsko. Kdo stále nakupuje ruský plyn?
V červnu 2026 zaplatilo pět největších evropských dovozců Rusku dohromady 1,7 miliardy eur. K největším odběratelům ruských surovin patří Maďarsko. Dovezlo ruská fosilní paliva za 591 milionů eur, převážně potrubní zemní plyn a ropu.
Na druhém místě je Francie, která nakoupila ruský plyn za 349 milionů eur. Oproti předchozímu měsíci to představovalo nárůst o 34 procent. Francouzský přístav Montoir zaznamenal v červnu čtyřnásobný nárůst dodávek ruského zkapalněného zemního plynu oproti květnu.Španělsko obsadilo třetí místo. V červnu dovezlo z Ruska zkapalněný zemní plyn za 258 milionů eur. První pětici uzavíraly Belgie a Slovensko, které nadále odebírá ruskou ropu prostřednictvím ropovodu Družba.
Článek vyšel na zpravodajském webu EU Perspectives, který stejně jako Ekonomický deník, patří do vydavatelství MediaNetwork.
