Historický průlom na horké půdě Kavkazu. Více než čtyřicet evropských lídrů se sešlo v Arménii – v zemi, která se i přes přítomnost ruských vojsk a závislosti na plynu odhodlala k radikálnímu obratu směrem na Západ. Summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu vyslal jasný vzkaz. Evropa přebírá odpovědnost za svou bezpečnost v době, kdy Donald Trump stahuje americké vojáky z Evropy.
Evropa vztyčila svou vlajku na nečekaném místě. Více než čtyřicet hlav států a vlád, plus kanadský premiér, se v pondělí sešlo v Jerevanu v Arménii na nejnovějším zasedání Evropského politického společenství (EPC). K setkání došlo v zemi, která stále hostí ruské vojáky a nakupuje zlevněný ruský plyn.
„Skutečnost, že jsme všichni zde, je výmluvným dokladem odvážné geopolitické cesty této země,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a poděkovala premiérovi Nikolovi Pašinjanovi za přivítání. V zemi, která vyčítá Kremlu, že ji nedokázal během války o Náhorní Karabach v roce 2023 podpořit proti Ázerbájdžánu.
Válka má dopady na celou Evropu
„Je to také připomínka toho, že válka v Evropě má přímý dopad na naši společnou bezpečnost, naše dodávky energie a naši ekonomiku,“ uvedla šéfka Evropské komise. Formát EPC je neformální. Žádné smlouvy, žádný rozpočet, pouze rozhovory. Symbolika však hraje důležitou roli.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl přítomným: „Evropané berou svůj osud do vlastních rukou, zvyšují výdaje na obranu a bezpečnost a vytvářejí vlastní společná řešení.“
Host z druhé strany Atlantiku přidal ještě jednu pointu. „Nemyslíme si, že se musíme podřídit více transakčnímu a brutálnímu světu. Setkání, jako je toto, ukazují cestu vpřed,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney, jehož země je v jistém smyslu v podobné pozici vůči USA, jako je Arménie vůči Rusku. „Jsme nejevropštější z neevropských zemí, takže existuje mnoho způsobů, jak můžeme spolupracovat,“ řekl pak novinářům.
NATO je silnější
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout tisíce vojáků z Německa rezonovalo mezi přítomnými. Generální tajemník NATO Mark Rutte se této otázce postavil čelem. „Evropští lídři pochopili poselství. Slyšeli ho hlasitě a jasně. Evropané se angažují, Evropa hraje větší roli a NATO je silnější,“ řekl.
Italská premiérka Giorgia Meloniová čelila otázkám, zda mohou odejít i někteří z 12 tisíc amerických vojáků rozmístěných na Apeninském poloostrově. „Je to rozhodnutí, které nezávisí na mně,“ přiznala. Zdůraznila ale, že stažení vojsk nepodpoří.
Některá spojenectví jsou minulostí
Její britský protějšek Keir Starmer hovořil o napětí, kterému spojenci čelí, bez obalu. „Nemůžeme popřít, že některá ze spojenectví, na která jsme si zvykli spoléhat, nejsou tam, kde bychom si přáli, aby byly,“ řekl. „Je proto důležité, abychom se s tím jako skupina zemí vypořádali společně,“ řekl krátce před 10. výročím referenda o brexitu, které jeho zemi odsunulo na politický okraj evropského kontinentu.
Starmer usiluje o vřelejší vztahy s Bruselem. Podepsal společné prohlášení s von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. „Zdůraznili jsme naši neochvějnou podporu ukrajinskému lidu a ocenili jsme jeho odolnost a odvahu v posledních týdnech a měsících,“ prohlásila trojice. Evropští politici uvítali britský plán podílet se na evropském úvěru ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Kyjev.
Mohlo by vás zajímat
Mír a moc na Kavkaze
Mnohé rozhovory se točily okolo bezpečnostní reorganizace Arménie. Důvěra veřejnosti v Moskvu se vypařila. Loni arménský parlament odhlasoval zahájení procesu přistoupení k Unii.
Summit přinesl nečekané momenty. Turecký viceprezident Cevdet Yilmaz překročil dlouho uzavřenou hranici, aby se summitu osobně zúčastnil. Stal se prvním tureckým představitelem tak vysokého postavení, který Arménii navštívil od roku 2013.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev promluvil k plénu prostřednictvím videokonference. Von der Leyenová prohlásila, že „tento summit bude navždy připomínán jako summit míru na Kavkaze“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil svého času na pódiu k výzvě k jednotě. Řekl ostatním, aby „vytvořili jeden společný evropský hlas“ ohledně války vedené USA proti Íránu. Požádal také o záruky ohledně další protiraketové obrany pro jeho zemi, která se brání ruské agresi od února 2022.
