Lotyšsko s jistými obavami sleduje aktivity Ruska podél východní hranice. Šéf lotyšských ozbrojených sil generálmajor Kaspars Pudans odhaduje, že okno ruských příležitostí dobýt Pobaltí silou potrvá do roku 2029. Poté už budou země NATO vojensky silnější a připravenější na případnou válku s Rusy.
Jak Kaspars Pudans řekl v rozhovoru pro Deutsche Welle, Rusové svými provokacemi testují schopnost zemí NATO se bránit. Platí to i pro narušování vzdušného prostoru okolních zemí letadly a drony. „Chápu požadavek na tvrdší reakci. Ale každý případ je třeba hodnotit samostatně. Měli bychom na to reagovat, spadnout do jejich pasti a začít hrát podle jejich pravidel? Samozřejmě, každá z jeho akcí musí být zvážena s možnou eskalací,“ zmínil Pudans v rozhovoru.
Úder přijde od Pskova
Zdrojem napětí se posilování ruských základen v okolí Pskova. Právě odtud by Rusové mohli provést vojenský útok na Lotyšsko a Estonsko. Naopak izolovaná Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, není podle Pudanse dost vybavena na to, aby se stala platformou pro útočné operace.
„Pokud se boje na Ukrajině zastaví, je nutné sledovat, co bude s mobilizovanými Rusy. Ne všechny jednotky budou demobilizovány. Putin potřebuje kontrolovat okupovaná území, potlačovat odpor Ukrajinců. Kreml s největší pravděpodobností nebude chtít problémy, které s sebou demobilizovaní vojáci mohou přinést. S největší pravděpodobností budou posláni na vojenské základny na jiných místech,“ řekl Pudans.
Trable s ruskou menšinou
Ruské provokace vůči třem pobaltským republikám v posledních měsících přibývají. Důkazem může být blábolení ruských propagandistů a internetových trollů o „Narvské lidové republice.“ Více než 50tisícové město v severovýchodním cípu Estonska má převážně ruské obyvatelstvo; etničtí Rusové mají v Narvě podíl 87 procent. Mnozí z nich přitom mají ruské, nebo žádné občanství.
V podobně citlivé pozici se však nachází také Lotyšsko. Jeho jihovýchodní část, historicky známá jako Latgalsko, má početnou ruskou a běloruskou populaci. Platí to hlavně v případě centra oblasti, 78tisícového Daugavpilsu. Polovinu jeho obyvatel podle posledních známých údajů tvoří etničtí Rusové. Právě tato oblast se může stát centrem ruského zájmu.
Lotyšsko jako nejslabší kořist?
Podle nedávné analýzy polského Centra pro východní studie (OSW) je Lotyšsko ze tří pobaltských republik zdánlivě nejslabší. Trápí jej stagnující ekonomika i roztříštěná politická scéna, která komplikuje vznik akceschopné vlády. Nejednotnost trápí zemi v mnoha ohledech. Stačí připomenout, že etničtí Rusové tvoří přes 23 procent obyvatel Lotyšska. Mezi převážně rusky hovořící patří třetina všech lidí v zemi.
Obavy z ruské agrese se objevují také v sousední Litvě. Varuje před ní třeba studie Baltské obranné iniciativy, think-tanku se sídlem ve Vilniusu, s označením Zimní bouře. Výsledkem zmíněných obav jsou vysoké výdaje na zbrojení a masivní nákupy zbraní ze strany pobaltských republik. Litevci i Estonci plánují letos vydat na obranu přes 5 procent HDP, Lotyšsko se k této hranici má přiblížit.
