Vysoké ceny donutily zákazníky šetřit. Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně klesla o 3,9 procenta na 60,4 TWh. Nejvíce šetřily domácnosti, u kterých byla úspora dokonce devítiprocentní. Vyplývá to nově zveřejněných statistik Energetického regulačního úřadu o provozu elektrizační soustavy za poslední čtvrtletí a celý rok 2022.
Jak dále ERÚ uvádí, meziročně spotřeba klesala ve všech měsících loňského roku. K největšímu snížení spotřeby došlo v říjnu, kdy byla naměřená hodnota o 7,6 procenta nižší než ve stejném období roku 2021. Průměrná spotřeba za celé čtvrté čtvrtletí byla nižší o 6,6 procenta. Značnou roli v tom sehrálo nadprůměrně teplé počasí, které převládalo po většinu čtvrtého kvartálu.
Snížení spotřeby elektřiny bylo patrné zejména u domácností, které se na ní v uplynulém roce podílely průměrným poklesem o 9 procent. Výrazný pokles vykázali také velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí (-5,5 %), na hladině vysokého napětí nastal pokles spotřeby o 1,5 procenta. V případě podnikatelů, malých firem a veřejného sektoru na hladině nízkého napětí se spotřeba oproti roku 2021 prakticky nezměnila.
„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ upozornil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Na vysoký pokles spotřeby energie v Česku již dříve upozornila analytická firma Amper Meteo.
Menší výroba, ale vyšší export
Ve srovnání s rokem 2021 se loni podle ERÚ vyrobilo o něco méně elektrické energie. Brutto výroba zahrnující vlastní spotřebu energetického sektoru klesla o 0,4 procenta na 84,5 TWh, očištěná netto výroba spadla o 0,7 procenta na 78,8 TWh. Kladné saldo zahraničního obchodu s elektřinou se loni zvýšilo o 22 procent na 13,5 TWh.
Na poklesu výroby elektřiny se podílely zejména paroplynové elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o více než polovinu na 2,5 TWh. Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (-18,3 %) a vodní elektrárny (-13,1 %). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (+6,7 %) a větrných zdrojů (+6,6 %), ale také z uhelných elektráren (+6,3 %).
dtr
