Vysoké ceny energií dál nutí české domácnosti i firmy šetřit. Výrazné úspory ve spotřebě plynu a elektřiny pokračovaly i během ledna, jak vyplývá z dat zpracovaných a zveřejněných společností Amper Meteo. Oproti dlouhodobému průměru let 2017 až 2021 klesla skutečná spotřeba elektřiny o 7,7 procenta a zemního plynu dokonce o 26,5 procenta.
Jak dále firma Amper Meteo upozornila, letošní leden byl meziročně teplejší o 1,6 °C. K redukci spotřeby energií tak významně přispěla mírná zima. Po očištění o vliv počasí stále vychází velmi výrazný pokles spotřeby oproti dlouhodobému průměru – o 4,7 procenta v případě elektřiny a o 19,6 procenta v případě zemního plynu. Srovnání s loňským lednem není tolik vypovídající; již před rokem byly energie drahé a lidé s nimi šetřili.
Nejvyšší spotřeba plynu byla mezi 25. a 27. lednem, kdy denní hodnoty spotřeby dosáhly až 387 GWh. Spotřeba plynu v paroplynové elektrárně Počerady byla v lednu nejmenší za posledních pět let, což významně přispělo k velké redukci spotřeby v minulém měsíci.
Zvýšenou snahu lidí, firem i úřadů šetřit energiemi potvrzují také hlavní energetické společnosti. Distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON, která působí v jižní části republiky, zaznamenala v lednu meziroční pokles spotřeby zemního plynu o 19,2 procenta oproti loňskému lednu. V případě elektřiny byla spotřeba o 8,1 procenta nižší než v lednu 2022.
„Kromě hledání energetických úspor v domácnostech i firmách sehrálo svou roli na nižším odběru ze sítě i teplé počasí během podzimu a nezvykle teplý leden, kdy průměrná venkovní teplota činila 2,8 °C, zatímco vloni 1,2 °C a v roce 2021 pouze 0,1 °C. Lidé proto tolik nemuseli topit,“ vysvětluje nižší spotřebu Petr Vaculík, vedoucí dispečerského řízení sítí společnosti EG.D.
Podobné zkušenosti má také ČEZ. Snížení spotřeby v domácnostech vytápěných zemním plynem dosahuje běžně 20 procent oproti dlouhodobému průměru, v případě domů a bytů vytápěných elektřinou je pokles 15procentní. Značný podíl na redukci spotřeby však má také průmysl, kde dochází k omezování energeticky náročných provozů. Příkladem může být výroba syntetických hnojiv, která je náročná na spotřebu zemního plynu.
Ať už je to důsledek vysokých cen, příznivého počasí nebo reakce na výzvy k úsporám od politiků, tak ke snižování spotřeby energií dochází i v dalších zemích Evropské unie. Nižší spotřeba otevřela cestu k poklesu cen elektřiny a plynu na evropských burzách v posledních pěti měsících.
Další výhodou je pomalé vyprazdňování podzemních zásobníků plynu. Podle evropské databáze AGSI byly ve středu 8. února české zásobníky stále ze 71 procent plné, což je na tuto roční dobu neobvykle vysoká hodnota. Průměr celé EU byl na 68 procentech.
(dtr)
