Červencový masový průlom hranice ve španělské enklávě Ceuta šokoval Evropu, srpnová výzva šířená po sociálních sítích narazila na připravenou marockou armádu a krizové protokoly technologických platforem. Úřadům se podařilo situaci udržet pod kontrolou. Hlubokou politickou krizi uvnitř bloku to ale nezažehnalo.
Španělská enkláva Ceuta se koncem července dostala na titulní stránky světových médií, když nejméně 72 tisíc lidí překročilo hranici tím, že překonali bariéru, která odděluje španělské město od Maroka. Enklávu na několik dní afričtí uprchlíci doslova paralyzovali. Tato událost otřásla celou Evropskou unií a schengenským prostorem.
O šest týdnů později se už chaos a násilí neopakovaly, napsala agentura Bloomberg po sobotní výzvě k opakovanému překročení hranice v době španělského státního svátku. Falešné příspěvky na Facebooku a WhatsAppu propagovaly tvrzení, že Španělsko otevře své hranice. Tentokrát se ale úřady na hraniční útok připravily.
Úřady: Nic se nestane
„Výzva k invazi z 15. srpna je podvod. Nic se nestane. Armáda pročesává všechny lesy a kopce obklopující Fnideq. Všechno je pod kontrolou,“ oznámil úředník marockého ministerstva vnitra. Kontrast s červencem je poučný. Analýza tehdejších událostí naznačuje, že první vlna náporu uprchlíků nebyla centrálně řízena.
„Poslední překročení hranice mohlo být řízeno komunikací mezi lidmi a zároveň digitálně koordinováno a algoritmicky zesilováno,“ uvedli nicméně výzkumníci, kteří analyzovali aktivitu na sociálních sítích.
V červenci se v raných fázích překročení hranice rychle šířily falešné zprávy, které tvrdily, že hranice je otevřená. Agentura Associated Press zjistila, že tvrzení o koordinaci pašeráků a úmyslné marocké akci nebyla veřejně potvrzena.
Posílení vojenské přítomnosti
Víkendový pokus měl jiný charakter. Datum bylo předem oznámeno. Výzva k překročení hranice kolovala prostřednictvím sociálních platforem, v určený den a pod určitou záminkou. Díky tomu byla pro úřady srozumitelná.
Stovky migrantů ze subsaharské Afriky se shromáždily ve Fnidequ, marockém středomořském městě. Jejich pohyby ale monitoroval vojenský vrtulník. Marocké síly k zastavení migrantů použily slzný plyn, zaútočily na dav a zatkly 111 lidí.
Reakce Komise
EU rychle zareagovala. Henna Virkkunenová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii, uvedla, že Meta i TikTok „aktivovaly krizové protokoly“ k prověřování příspěvků o Ceutě.
„Začátkem týdne jsme se znovu setkali s Metou a TikTokem, abychom prohloubili naši spolupráci k situaci v Ceutě. Obě platformy zintenzivnily vymáhání práva proti pašování lidí a dezinformacím,“ uvedla v sobotu Virkkunenová.
Sánchez terčem kritiky
Politické dopady z července jsou ale stále silné. Španělský premiér Pedro Sánchez, nejprogresivnější evropský lídr v oblasti migrace, se ocitl v izolaci a pod palbou kritiky. Ostatní evropští lídři, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), dánské premiérky Mette Frederiksenové, italské premiérky Giorgie Meloniové a německého kancléře Friedricha Merze, podepsali dopis, v němž vyzývali k okamžitému zásahu EU.
„Blok nemůže dovolit nekontrolované masové překračování hranic, instrumentalizaci migrace nebo jiné hybridní hrozby, které by vytvářely dojem, že nelegální vstup do Evropské unie je možný,“ napsali.
Frederiksenová zašla ještě dál. „Je samozřejmé, že EU musí okamžitě podniknout všechny nezbytné kroky a zvážit všechny možnosti, včetně pozastavení schengenské spolupráce. Nekontrolovaná imigrace je hrozbou pro Evropu a Dánsko,“ uvedla.
Následujte příkladu Polska
Sánchez reagoval prohlášením, ve kterém vyjádřil znepokojení nad postoji ostatních evropských šéfů vlád. Dopis odsoudil jako „sobeckou, polarizující a nezákonnou“ reakci. Zdůraznil, že k více neoprávněným vstupům do evropského bloku dochází přes Itálii, Řecko a západní Balkán.
Itálie následně zavedla hraniční kontroly pro občany ze zemí mimo EU přijíždějící ze Španělska. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že Polsko zpřísnilo azylové zákony, hraniční postupy a vybudovalo bariéry na hranici s Běloruskem. „Španělsko musí následovat náš příklad, pokud má Schengen přežít,“ vzkázal Madridu.
Španělsko po červencových událostech nainstalovalo na hraničním přechodu Tarajal 500 metrů dlouhou plovoucí bariéru. Maroko zesílilo vojenskou přítomnost poblíž hranic a podél hlavních dálnic dále na jih. Tentokrát obě opatření fungovala.
Podmínky zůstávají stejné
Základní podmínky v Maroku se ale nezměnily. Marocký statistický úřad uvedl, že zhruba každý třetí člověk ve věku 15 až 29 let nemá zaměstnání, nevzdělává se ani se neúčastní odborné přípravy. Účastníci červencového přechodu hovořili o nízkých mzdách a nedostatku pracovních míst. A také víře, že by jim Španělsko mohlo nabídnout lepší budoucnost.
Podle španělské vlády se drtivá většina červencových příchozích od té doby vrátila do Maroka. Předpokládá se, že nikdo z nich necestoval dále na evropskou pevninu.
