Stavba dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí by mohla začít už na konci letošního roku. Stát chce výstavbu zajistit formou PPP projektu, za který během koncese předpokládá zaplatit zhruba 123 miliard korun. Návrh smlouvy s koncesionářem ViAlliance35 už schválila vláda, finanční závazky ale ještě musí potvrdit Poslanecká sněmovna. Ve čtvrtek je projednávali poslanci na sněmovním podvýboru pro dopravu.
Nové úseky Opatovec–Staré Město a Staré Město–Mohelnice budou měřit dohromady 35,4 kilometru. Vítězné konsorcium ViAlliance35, ve kterém jsou zastoupeny společnosti Cintra Global, Strabag Motorway, Budimex a Invesis, předložilo vítěznou nabídku s čistou současnou hodnotou plateb za dostupnost ve výši 71,3 miliardy korun.
Alternativa k dálnici D1
Celkové platby státu za dostupnost se ale při započtení předpokládané dvouprocentní inflace pohybují za období 2033 až 2054 okolo 123 miliard korun. Koncesní smlouva má platit 28 let, z toho 22 let a jeden měsíc bude konsorcium zajišťovat provoz a údržbu dálnice. První rok provozu by měl stát vyjít na platbách za dostupnost přibližně na 5,4 miliardy korun.
Do správy koncesionáře přejde také dalších 17 kilometrů D35 mezi Litomyšlí a Opatovcem, které nyní staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Úseky se do jeho správy zapojí současně se zprovozněním nových úseků mezi Opatovcem a Mohelnicí.
Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) je dálnice D35 jednou z nejvýznamnějších staveb v Česku. Po dokončení zlepší spojení východních Čech se střední Moravou a odvede tranzitní dopravu z obcí podél stávající silnice I/35. Fungovat bude také jako alternativní trasa k dálnici D1. PPP projekt D35 se aktuálně podle ministra dostává do finální fáze.
Platby budou v eurech i korunách
Platby za projekt by podle ministra měl stát platit jak v korunách, tak v eurech. Podle podkladů, které výbor projednával, se hodnota závazku státu pohybuje okolo 42,076 miliardy korun a 3,532 milionu eur. Ministr dopravy zároveň uvedl, že byla pro euro nastavena referenční kurzová hladina 25 korun za euro. Stát tak chce omezit riziko pohybu měnových a úrokových sazeb.
Podle vedoucího oddělení PPP projektů ministerstva dopravy Jana Ornsta musel stát přistoupit i k inflační doložce. Nabídka počítá s předpokládanou inflací 2 procenta ročně. Rozdíl se vyrovnává až po překročení dvou procent nad určené pásmo nebo poklesu dvou procent pod něj.
Stát je podle Ornsta nyní v odlišné situaci, než když řešil první dálniční PPP projekt D4. „Ekonomická situace se změnila, a to hodně,“ uvedl. Bez určité záruky státu by firmy nebyly ochotné do projektu jít. „Kdybychom to tam nedali, tak by ta přirážka byla extrémní,“ uvedl Ornst.
Projekt PPP D35 také, na rozdíl od PPP D4, umožňuje s podpisem koncesionářské smlouvy okamžité zahájení přípravných stavebních prací. „Po uplynutí 22 let od podpisu smlouvy koncesionář předá dálnici státu ve velmi vysoké kvalitě,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.
PPP jako skrývání dluhu?
Předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib na jednání výboru označil PPP projekty „jako skrývání dluhu“. „Jiný benefit to nepřináší,“ uvedl. Kritizoval také to, že pro koncesionáře ŘSD staveniště komplexně připravilo a převzít je tak může v „bílých rukavičkách“.
Podle šéfa ŘSD Radka Mátla jsou už vykoupené všechny pozemky, udělané přeložky ČEZ a uskutečnil se i archeologický výzkum. „Stavba je prakticky dokonale připravená. Stav je lepší, než byl u D4, kde se řada povolení řešila za chodu,“ poznamenal Mátl. „Koncesionáře by skutečně nic nemělo brzdit,“ dodal.
Poslance Patrika Pařila (ANO) zajímalo, proč se stavba nerozdělí na dva jednotlivé úseky. Mátl připustil, že by k tomu mohlo dojít, pokud by se při stavbě tunelů Dětřichov a Maletín narazilo na problémy.
Sněmovní podvýbor pro dopravu finanční závazek doporučil schválit. Dalším krokem bude jednání sněmovního hospodářského výboru 12. listopadu.
„Nemohu samozřejmě předjímat jako předseda podvýboru, ale z reakcí poslanců, kterou jsem tady vnímal, tak se dá dovozovat, že podobné doporučující stanovisko by mohl nebo měl dát i hospodářský výbor směrem na plénum Poslanecké sněmovny,“ uvedl předseda sněmovního podvýboru pro dopravu a poslanec Martin Kolovratník (ANO). Finální hlasování ve Sněmovně by se mělo uskutečnit podle něj v druhé polovině listopadu.
