V ČR a na Slovensku je nejvyšší „strach z podnikání“ v EU. MPO se v období 2021+ zaměří na průmysl 4.0 a podporu malých a středních podniků

Euro bankovky. Image by Paweł Szymczuk from Pixabay

Ministerstvo průmyslu a obchodu by se mělo v novém programovacím období zaměřit zejména na průmysl 4.0, rozvoj malého a středního podnikání a podporu zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb. Vyplývá to z materiálu Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, kterou vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zatímco v současném programovacím období je stanoveno 11 specifických cílů, pro období 2021+ to bude „jen“ pět oblastí.

V ČR a na Slovensku je nejvyšší „strach z podnikání“ v rámci celé EU což komplikuje řešení zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu a obchodu. „Pokud má česká ekonomika dlouhodobě vytvářet dostatek zdrojů a být konkurenceschopná v zahraničí, je potřeba zaměřit se na hlavní cíl, a to zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb skrze inovace, rozvoj technologií, zdrojování kulturního a přírodního dědictví a umění. Zde kulturní a kreativní průmysly mohou tradičním průmyslům výrazně pomoci v segmentu, ve kterém zaostávají nejvíce: ve vysoké kvalitě výrobků a služeb, v jejich prezentaci a v budování značek jako součástí hodnoty firmy,“ píše se v materiálu ´Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020´ (NKR), který vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. V 50 stránkovém materiálu se jeho autoři dopodrobna zabývají stávající situací a navrhují rozvojové cíle pro nové programovací období.

Z materiálu také vyplývá, že domácí firmy stále neinvestují do inovací, které by zvyšovaly přidanou hodnotu produkce. V případě, že podniky investují do inovací, tak se často nejedná o inovace vysokého řádu. „Řada českých podniků usiluje o přechod ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a inovacích. Lidské a finanční vstupy do podnikového výzkumu výrazně rostly, nicméně aktivity vedoucí k inovacím a zvyšováním konkurenceschopnosti stále nejsou rozšířeny mezi velké množství podniků,“ uvádí se v analýze MMR.

Tuto situaci odráží i výrazně nižší platy výzkumníků v českých podnicích ve srovnání s podniky v ostatních evropských zemích. Vše dokládá i skutečnost, že z 443 top inovujících podniků v Česku aspiruje pouze 87 na pozici lídrů ve svém odvětví. Většina z těchto podniků je navíc dcerou nadnárodních společností a situace v ryze českých společnostech je tedy pravděpodobně ještě horší. NKR však neuvádí konkrétní čísla týkající se těchto podniků. „Velkou příležitostí je jednak posun podniků směrem ke znalostní ekonomice a dále jejich přetvoření na podniky typu Průmyslu 4.0 (poskytování služeb a výroby za pomoci kyber-fyzikálních systémů),“ uvádí k plánovanému vývoji MMR.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Stanovení samotných priorit mimo jiné vychází i z hodnocení Evropské komise, o kterém jsme psali v článku: Jak Evropská komise dívá na ČR za loňský rok? Poslušný žák, který má co dohánět. EK upozorňuje především na regionální rozdíly, kdy především severozápad ČR stále více zaostává za evropským průměrem. Pochvalu si však ČR vysloužila za kontrolní hlášení, EET a také v plnění doporučení, která Komise ČR adresovala.  Rozdílům mezi jednotlivými regiony se věnuje také „country report“, o kterém jsme více psali v článku HDP na osobu na severozápadě je 63 % průměru EU, v Praze 182 %. V severozápadních Čechách navíc kleslo.

Michal Ožuch