Investiční potřeby, které vidí Evropská komise pro následující programovací období a potřeby, které vyplývají z požadavků místních ministerstev, samospráv a zájmových sdružení. To byl hlavní bod programu pátečního setkání zástupců Evropské komise se zástupci veřejné správy a samosprávy. Zároveň byl tímto setkáním zahájen dialog o programech financování na další programovací období – tedy na léta 2021 – 2027.
Více než 100 zástupců municipalit i státní správy se v pátek dopoledne sešlo v Akademii veřejného investování, které patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj, aby si vyslechli názor zástupců Evropské komise, na které priority by se měly od roku 2021 zaměřit fondy politiky soudržnosti. Generální ředitel pro regionální a městskou politiku Marc Lemaître a ředitelka Manuela Geleng z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění účastníky workshopu seznámili také s „Country reportem“, který každoročně o jednotlivých zemích připravuje Evropská komise. ČR byla první zemí EU, která zahájila dialog s Komisí o prioritách financování politiky soudržnosti po roce 2020.
Podle něj je hospodářský růst ČR i nadále solidní, ale v nadcházejících letech může poněkud zpomalit. Podle prognózy Komise ze zimy 2019 růst reálného HDP v roce 2017 výrazně zrychlil o 4,3 %, ale v roce 2018 zpomalil na 2,9 %. „Hlavní hnací silou růstu zůstávala spotřeba domácností, tažená především výrazným zvyšováním mezd. Očekává se, že dopad čistého vývozu na HDP bude v nadcházejících letech neutrální. Hlavní riziko pro malou otevřenou ekonomiku, jako je Česká republika, představuje značná závislost na vývozu a přímých zahraničních investicích. Odstranění nedostatků v oblasti strategických investic by mohlo zvýšit produktivitu, a tím přispět k udržitelnému růstu,“ uvádí se v Country reportu.
Podle Komise jsou české veřejné finance zdravé, ale jejich dlouhodobá udržitelnost je méně příznivá. Očekává se, že s přispěním růstu daní zůstane saldo veřejných financí nejméně do roku 2020 v přebytku, což umožní snížit veřejný dluh na přibližně 30 % HDP. Naproti tomu dlouhodobá udržitelnost se kvůli vyšším nákladům souvisejícím se stárnutím obyvatelstva zhoršuje.
Generální ředitel pro regionální a městskou politiku Marc Lemaître při své prezentaci zdůraznil, že Komise velmi pečlivě vnímá problémy jednotlivých regionů. „Region severozápad velmi zaostává za zbytkem země a to i v porovnání s ostatními regiony EU. Naproti tomu hlavně jihovýchodní region České republiky velmi rychle dohání průměr EU. Vidíme zde také několik regionů, které se dostávají do další fáze z hlediska svého růstu,“ řekl Lemaître.
Podle části zmiňovaného country reportu vykazovaná konvergence a celková sociální situace zastírají prohlubující se rozdíly mezi regiony. „HDP na osobu se pohybuje od 63 % průměru EU na severozápadě země až po 182 % v Praze. V regionu Severozápad došlo od roku 2010 v absolutním vyjádření dokonce k poklesu HDP na obyvatele. A zatímco například v Moravskoslezském kraji počet obyvatel klesá, demografický vývoj v Praze a Středočeském kraji je pozitivní,“ uvádí se v materiálu.
Spolu se svou kolegyní pak představil oblasti pět oblastí, které by měly být stanoveny jako prioritní osy nového programovacího období od roku 2021.
Pro Českou republiku bude na období 2021–2027 k dispozici 20 mld. EUR. Vláda ČR v únoru 2019 schválila návrh oblastí a operačních programů, který zahrnuje šest tematických operačních programů, operační program technická pomoc a programy přeshraniční spolupráce, které se budou podílet na naplnění národních strategických cílů. OP Rybářství bude navržen Ministerstvem zemědělství. Program rozvoje venkova navrhuje Evropská komise nově vyčlenit mimo politiku soudržnosti.
Navrhované oblasti:
- Nízkouhlíková ekonomika a odpovědnost k životnímu prostředí
Zlepšení kvality životního prostředí, zavedení nízkouhlíkové ekonomiky a adaptace na změnu klimatu - Rozvoj založený na výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologií
Výzkumný a inovační systém zvyšující konkurenceschopnost společnosti v kontextu technologické změny - Vzdělaná a sociálně soudržná společnost
Konkurenceschopná a soudržná společnost - Dostupnost a mobilita
Efektivní, dostupná a k životnímu prostředí šetrná doprava - Udržitelný rozvoj území
Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí
Oblasti vytipované Evropskou komisí se do značné míry kryjí s těmi, které identifikovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. „Určitě se ve shodě s doporučeními budeme soustředit na podporu nových technologií, modernizaci infrastruktury či zavádění ekologických řešení a digitálních služeb. Stranou nezůstanou ani inovace a modernizace trhu práce,“ uvedl náměstek pro řízení Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád a dodal: „Za ČR jsme ale identifikovali i další oblasti, které jsou důležité pro rozvoj regionů a zkvalitnění života občanů. Je to například podpora kulturního dědictví, reforma vzdělávání, modernizace veřejné správy či sociální oblast. Důležitý bude i boj proti suchu. Věřím, že se s Evropskou komisí dohodneme, že i tyto oblasti bude možné po roce 2020 podporovat z evropských fondů.“
Výsledky dnes zahájeného dialogu mezi ČR a EK o prioritách pro financování, se promítnou do finální verze strategického dokumentu zastřešujícího čerpání z fondů EU v ČR – Dohody o partnerství, a také do operačních programů. Návrh struktury operačních programů, který bude sloužit jako základ pro vyjednávání, připravilo MMR ve spolupráci s partnery a na začátku února ho schválila vláda. Finální návrh Dohody o partnerství a operačních programů pro období 2021-2027 bude vládě předložen do března 2020.
Podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj je následující:
Podle generálního ředitele Marca Lemaîtera se Evropská komise bude chtít zaměřit například na odpadové hospodářství, které už bylo identifikováno jako jedna z priorit. Lemaître také řekl, že dalším velkým tématem následujícího programovacího období bude digitalizace a to nejen v podnikatelském sektoru, ale také ve vládním.Cílem je také zaměřit se na individuální poradenství lidem z postižených regionů, kteří těžko hledají uplatnění na pracovním trhu, aby Komise zlepšila šance na jejich ekonomickou i sociální stabilizaci.
Jiří Reichl
