Americký prezident Donald Trump poslal Íránu ostrý vzkaz, zároveň ale nechal otevřené dveře k přímému jednání. Teherán totiž prostřednictvím prostředníků předložil Washingtonu podmínky, za nichž by byl ochoten obnovit diskuse o ukončení války.
Ve hře je také Hormuzský průliv, jehož znovuotevření Írán spojuje s konkrétními požadavky.
Trump chce od Íránu lepší chování a připouští schůzku
Americký prezident Donald Trump dnes v rozhovoru pro stanici Fox News varoval Írán, aby se „lépe choval“. Současně dal najevo ochotu setkat se se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem.
Trumpova slova přišla den poté, co Teherán prostřednictvím svých prostředníků předložil Spojeným státům podmínky pro obnovení jednání o ukončení války.
Írán podle informací uvedených ve zdrojích požaduje několik zásadních kroků. Patří mezi ně ukončení války na všech frontách, uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků a ukončení námořní blokády.
Tyto podmínky v sobotu podle stanice Al-Džazíra představil šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezáí. Zároveň uvedl, že konzultace s katarskými a pákistánskými zprostředkovateli pokračují.
Právě Katar a Pákistán v současnosti podle uvedených informací sehrávají významnou roli při zprostředkovávání kontaktů mezi Teheránem a Washingtonem.
Írán spojuje jednání s Hormuzským průlivem
Hlavní íránský vyjednavač a předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes podle AFP uvedl, že Teherán předložil Spojeným státům také své podmínky pro znovuotevření Hormuzského průlivu.
Tento průliv se stal jedním z hlavních bodů současného konfliktu. Podle poskytnutých informací se právě jeho status dostal do centra sporu po izraelsko-amerických útocích na Írán koncem února.
Katarské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že jeho představitelé společně s pákistánskými prostředníky pokračují v diplomatických aktivitách.
„Naši představitelé v současné době cestují mezi jednotlivými metropolemi a usilují o dosažení pokroku v této věci,“ uvedlo katarské ministerstvo zahraničí.
Zároveň podle něj američtí představitelé vyjádřili zájem o dosažení dohody.
Jednání tak podle popsaného vývoje pokračují navzdory velmi napjaté situaci v regionu. Teherán přitom své požadavky nesměřuje pouze k samotnému ukončení bojů, ale také k otázkám finančních prostředků, námořní blokády a provozu klíčové námořní trasy.
Trump mluví také s Húsíi
Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl také, že je v kontaktu s jemenskými povstalci Húsíi. Ti mu podle jeho slov slíbili, že v rámci regionálního konfliktu nebudou útočit na americké cíle.
Současně ale během víkendu zesílily nepřátelské akce mezi Saúdskou Arábií, spojencem Washingtonu, a Húsíi podporovanými Íránem.
Jemenští povstalci podle poskytnutých informací zaútočili na saúdské hlavní město Rijád.
Vývoj tak přidává k hlavnímu sporu mezi Íránem a Spojenými státy další regionální rozměr. Vedle přímých vztahů Washingtonu a Teheránu se do situace promítá také konflikt mezi Húsíi a Saúdskou Arábií.
Dohoda měla otevřít Hormuzský průliv
Teherán a Washington podle poskytnutých informací v polovině června podepsaly takzvané memorandum o porozumění, známé jako Islámábádská dohoda. Jejím cílem mělo být ukončení války.
Dokument počítal mimo jiné s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu. Tato námořní cesta má zásadní význam pro přepravu ropy a plynu.
Samotný konflikt podle uvedených informací začal na konci února společnými údery Spojených států a Izraele proti Íránu. Vyžádal si tisíce životů, především v Íránu a Libanonu, a měl také dopad na globální ekonomiku.
Jenže dohoda podle popsaného vývoje dlouho nevydržela.
V červenci boje znovu vzplály
Začátkem července se boje opět rozhořely. Spojené státy tvrdí, že Teherán dohodu porušoval útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Washington proto znovu zahájil vzdušné údery na íránské území.
Írán naopak tvrdí, že dohodu nedodržovaly Spojené státy.
Obě strany tak představují odlišnou verzi toho, proč se původní dohoda dostala do problémů. Zatímco Washington podle poskytnutých informací viní Teherán z útoků na lodě, Írán odpovědnost za nedodržení dohody odmítá a přisuzuje ji Spojeným státům.
Do situace navíc vstoupila další fronta. Mezi proíránskými Húsíi v Jemenu a Saúdskou Arábií se otevřel nový konflikt, který by podle uvedených informací mohl ještě více narušit přepravu ropy v regionu.
