Co znamená výměna na samotném vrcholu velení českého vojenského letectva? Nejde jen o slavnostní ceremoniál. V době rostoucích bezpečnostních hrozeb přebírá brigádní generál Petr Tománek velení Vzdušných sil Armády České republiky ve chvíli, kdy armáda dokončuje nejrozsáhlejší modernizaci své historie.
S novým velitelem přichází i závazek dovést do cíle projekty, které zásadně promění ochranu českého nebe.
Nový velitel nastoupil v nelehké době
Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou se za účasti nejvyšších představitelů ministerstva obrany a Armády České republiky uskutečnil slavnostní nástup u příležitosti střídání ve velení Vzdušných sil AČR. Funkci velitele oficiálně převzal brigádní generál Petr Tománek, který vystřídal generálmajora Petra Čepelku. Ten je prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu.
Součástí tradičního ceremoniálu bylo předání bojového praporu i podpis protokolu o převzetí funkce. Oba symbolické akty navázaly na kontinuitu velení v období mimořádně rychlé modernizace českých vzdušných sil.
Nový velitel přebírá odpovědnost ve chvíli, kdy se bezpečnostní situace v Evropě dál vyvíjí a armáda současně realizuje řadu strategických projektů zaměřených na posílení obrany vzdušného prostoru České republiky.
Bezpečnostní prostředí vyžaduje rychlou adaptaci
Brigádní generál Petr Tománek označil za svou hlavní prioritu pokračování všech klíčových modernizačních projektů i další rozvoj personálu. Zdůraznil, že současné bezpečnostní prostředí klade na vzdušné síly stále vyšší nároky.
„Žijeme v době, kdy bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě zůstává nestabilní a náročné. V takovém kontextu je úloha vzdušných sil zcela klíčová. Potřeba rychlé adaptace, bojová připravenost, navyšování schopností, zavádění nových technologií, udržitelnost i efektivní systém velení a řízení nejsou jen akademické pojmy. Je to realita přežití, na kterou musíme reagovat. Mou prioritou bude ochrana a nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a pevný příspěvek ke kolektivní obraně v rámci NATO,“ uvedl nový velitel.
Podle Tománka bude další rozvoj stát nejen na moderní technice, ale také na připravených lidech, kteří budou nové schopnosti armády využívat.
Mohlo by vás zajímat
Generál Čepelka uzavřel důležitou etapu
Slavnostní nástup zároveň završil téměř čtyřleté působení generálmajora Petra Čepelky v čele Vzdušných sil AČR. Ve funkci stál od listopadu 2022 a jeho období provázela intenzivní modernizace letectva i protivzdušné obrany.
Za jeho velení armáda zahájila integraci vrtulníků systému H-1, tedy bojových AH-1Z Viper a víceúčelových UH-1Y Venom. Současně pokračovala příprava zavedení systému SHORAD, budování podmínek pro převzetí transportních letounů C-390 Millennium i příprava přechodu na letouny páté generace F-35 Lightning II.
Vzdušné síly zároveň pokračovaly v modernizaci radiolokačního vojska a rozvíjely interoperabilitu s aliančním systémem protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS.
Po předání velení generálmajor Petr Čepelka přebírá funkci 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, kde bude využívat zkušenosti z řízení letecké a protivzdušné komponenty při strategickém plánování i koordinaci modernizačních projektů napříč armádou.
Lidé zůstávají největší hodnotou
Odcházející velitel zdůraznil, že technická modernizace představuje pouze jednu část rozvoje armády. Za rozhodující vždy považoval personál.
„Technika byla, je a bude důležitá. Ale lidé a péče o personál byly vždy mým hlavním cílem, které jsem akcentoval po celou dobu svého velení. Hned při svém nástupu do funkce v roce 2022 jsem uvedl, že musíme udělat všechno pro to, aby vzdušné síly byly plně bojeschopné, a že v centru zájmu musí být vždy voják a vytvoření kvalitních podmínek pro jeho výcvik. Pevně věřím, že jsem v tomto ohledu udělal maximum. Jsem hrdý na personál Vzdušných sil AČR, na každého vojáka i občanského zaměstnance, který tvoří náš modrý tým, který je pilířem, který nelze koupit, lze jej pouze budovat důvěrou, zkušenostmi a společnou službou,“ uvedl generálmajor Petr Čepelka.
Jeho slova uzavírají jednu významnou etapu vývoje Vzdušných sil AČR. Současně otevírají období, ve kterém bude nové velení navazovat na rozpracované projekty a pokračovat v proměně českého vojenského letectva, protivzdušné obrany i systému velení a řízení.
Tři desetiletí proměny: Od sovětské techniky k alianční interoperabilitě
Předání velení představuje také příležitost ohlédnout se za vývojem Vzdušných sil Armády České republiky od vzniku samostatného státu v roce 1993. Tehdy armáda převzala rozsáhlé letectvo vycházející ze sovětské techniky a před ní stál nelehký úkol – přeměnit jej na moderní sílu schopnou plnit úkoly podle standardů NATO.
Významným mezníkem se stal vstup České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999. Od té doby se české vojenské letectvo postupně začlenilo do aliančních struktur a jeho piloti i pozemní personál se stali součástí mezinárodních operací. Současně nepřetržitě zajišťují hotovostní službu v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO NATINAMDS.
Proměna se přitom netýkala pouze bojového letectva. Zasáhla také vrtulníkové letectvo, radiolokační vojsko, protivzdušnou obranu, systémy velení a řízení i logistické zabezpečení.
Modernizace pokračovala krok za krokem
Vývoj Vzdušných sil AČR tvoří řada navazujících projektů, které postupně změnily podobu českého vojenského letectva.
Mezi první významné milníky patřilo zavedení lehkých bitevních a cvičných letounů L-159 ALCA v letech 2000 až 2003. Ty posílily výcvik taktického letectva i podporu pozemních sil.
Dalším zásadním krokem se v roce 2005 stalo zařazení víceúčelových nadzvukových letounů JAS-39 Gripen, které významně posílily ochranu českého vzdušného prostoru a umožnily plnou interoperabilitu s aliančními silami. O rok později následovalo zavedení systému RBS-70, jenž rozšířil schopnosti pozemní protivzdušné obrany.
Modernizace pokračovala také v oblasti transportního letectva. Letouny C-295M CASA, zaváděné od roku 2010 a následně doplněné v roce 2021, nahradily zastaralé stroje An-26 a rozšířily možnosti přepravy osob i materiálu.
Významnou změnu přinesla rovněž obměna radiolokační techniky. V letech 2021 až 2024 převzaly Vzdušné síly moderní mobilní trojrozměrné radiolokátory MADR EL/M-2084, které nahradily sovětské systémy a výrazně zvýšily schopnost sledovat vzdušnou situaci.
Současně pokračuje modernizace systému ANCC i dalších prostředků velení a řízení, které propojují radarová data, letouny i pozemní protivzdušnou obranu do jednotného systému kompatibilního se standardy NATO.
Přichází nová generace techniky
Významnou součástí modernizace se stalo zavedení amerických vrtulníků systému H-1, tedy bojových AH-1Z Viper a víceúčelových UH-1Y Venom, které armáda přebírala v letech 2023 až 2024. Tento projekt znamená přechod od ruské vrtulníkové techniky k nové generaci západních platforem.
Na něj navazuje projekt SHORAD/SPYDER, který nahradí dosavadní systém Kub a posílí ochranu strategických objektů i významných lokalit. Současně pokračuje pořizování prostředků RBS-70 NG na podvozku MARS 330 určených pro ochranu jednotek v poli.
Vzdušné síly se zároveň připravují na převzetí transportních letounů C-390 Millennium, které rozšíří kapacity strategické i taktické přepravy.
Nejvýznamnější technologickou změnu představuje příprava zavedení letounů F-35 Lightning II. Platforma páté generace má rozšířit bojové schopnosti českého vojenského letectva a současně přinést nové možnosti sdílení dat a zapojení do moderního síťově propojeného bojiště.
Moderní armádu netvoří jen technika
Brigádní generál Petr Tománek během slavnostního aktu upozornil, že samotné pořizování moderních zbraňových systémů nestačí. Stejně důležitou roli podle něj hraje příprava lidí.
Moderní bojiště stojí na rychlém sdílení informací, propojení senzorů, datových sítí a schopnosti okamžitě reagovat na vznikající situace. Vojáci proto stále častěji plní nejen úlohu obsluhy techniky, ale také analytiků a správců komplexních systémů. Právě tomu se musí přizpůsobovat vzdělávání, výcvik i taktické postupy.
Velení navazuje na práci svých předchůdců
Samostatné Velitelství vzdušných sil se sídlem v Praze vzniklo v roce 2013 po organizačních změnách v Armádě České republiky. V jeho čele se postupně vystřídali brigádní generál Libor Štefánik, generálmajor Jaromír Šebesta, generálmajor Petr Hromek, generálmajor Petr Mikulenka a generálmajor Petr Čepelka.
Od 9. července 2026 na jejich práci navazuje brigádní generál Petr Tománek, který přebírá velení v období pokračující modernizace vzdušných sil.
Vzdušné síly Armády České republiky tak vstupují do další etapy svého vývoje. Vedle zavádění nové techniky pokračují také v budování systému velení, protivzdušné obrany, radiolokačního zabezpečení i logistické infrastruktury. Podle vedení resortu obrany modernizace nekončí pouze velkými akvizičními projekty, ale bude pokračovat také rozvojem systémů velení a řízení na nižších stupních tak, aby všechny součásti vzdušných sil tvořily plně propojený celek kompatibilní se standardy NATO.
