Úplný zákaz obrazovek pro batolata do dvou let, přísný rodičovský dohled u mladších dětí a absolutní stopku pro samostatné účty na sociálních sítích do 13 let. Expertní panel složený z dětských psychiatrů a lékařů navrhuje fázovaný model pro vstup do digitálního světa. Cílem je sjednotit roztříštěná pravidla napříč unijními státy a donutit technologické giganty, aby ze svých aplikací odstranili návykové funkce způsobující u dětí úzkosti, deprese a nespavost.
Šéfka Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že na podzim předloží návrhy na přístup k sociálním sítím podle věku dětí. „Slyšeli jsme názory od rodičů, pedagogů, odborníků a samotných mladých lidí. Slyšeli jsme zkušenosti od partnerů i našich členských států. Nyní potřebujeme opatření na evropské úrovni,“ prohlásila.
Už loni během svého projevu o Stavu Unie oznámila vytvoření expertního panelu. Zhruba po třech a půl měsících práce odbrníků dva spolupředsedové tohoto orgánu, německý profesor dětské psychiatrie Jörg Fegert a šéfka výzkumu ve Francouzském národním institutu pro zdraví a lékařský výzkum Maria Melchiorová, představili doporučení po konzultaci s širší skupinou odborníků.
Různý věk, různý přístup
Zpráva nezachází se všemi mladšími 18 let stejně. Navrhuje postupný přechod k digitální autonomii. „Domnívám se, že musíme zvážit fázovaný a postupný přístup pro různé věkové skupiny,“ poznamenala von der Leyenová.
U dětí do dvou let se rodičům a pečovatelům doporučuje vyhýbat se používání veškerých obrazovek. Ve věku od tří do pěti let by digitální zařízení měly děti používat jen v přítomnosti dospělé osoby a po omezenou dobu. Ve věku od šesti do devíti let by sociální média a videohry měly být používány pouze se souhlasem a dohledem rodičů. A také s časovými omezeními, obsahem odpovídajícím věku a rodičovskou kontrolou.
Nejkritičtější období: Deset až dvanáct let
Období mezi 10. a 12. rokem je považováno za obzvláště citlivé. Online komunikace se stává společensky stále důležitější, ale děti zůstávají zranitelné. Zpráva proto doporučuje, aby děti mladší 13 let neměly samostatný přístup k sociálním médiím. Právě zde však spočívá jedna z hlavních praktických výzev návrhu. Rodičovský dohled je nerovnoměrný. Někteří rodiče mají více času, digitálních znalostí a sebevědomí než jiní.
Od 13 let by dospívající měli postupně získávat větší nezávislost. V této fázi se přímá rodičovská kontrola stává méně účinnou, zatímco výchova, mediální gramotnost a bezpečnější design aplikací se stávají důležitějšími. Mnoho velkých platforem již omezuje uživatele mladší 13 let, jako je Meta. Tyto podmínky se ale často dají snadno obejít.
Digitální autonomie od 18 let
Mezi 16. a 18. rokem by starší dospívající měli být obecně schopni samostatněji využívat digitální služby odpovídající věku a zároveň nadále mít snadný přístup k podpoře a mechanismům pro podávání stížností. V 18 letech by uživatelé dosáhli plné digitální autonomie.
Spolu s věkovými omezeními zpráva vyzývá k tomu, aby online služby byly již od návrhu bezpečné pro všechny, a zaměřuje se na škodlivé funkce, jako je nekonečné skrolování, automatické přehrávání, push notifikace a problematická personalizovaná doporučení.
„Sociální média+“ jdou nad rámec tradičních platforem
Doporučení studie jdou nad rámec sociálních médií. Termín „sociální média+“ používá k popisu všech digitálních služeb, které mohou nezletilé vystavit nevhodnému obsahu. Může zahrnovat obchody s aplikacemi, služby pro sdílení videí, určité videohry a potenciálně rizikové systémy umělé inteligence, jako jsou například společníci s umělou inteligencí.
Herní platformy mohou například kombinovat návykové mechanismy s rizikem sexuálního groomingu (psychologická manipulace, při které si pachatel buduje důvěrný vztah s obětí s cílem ji sexuálně zneužít).
Mohlo by vás zajímat
Von der Leyenová prezentovala omezení přístupu k sociálním sítím jako fenomén, který je třeba urychleně řešit. Uvedla, že mladí lidé v celé Evropě tráví čtyři až šest hodin denně sledováním obrazovek. Rodiče si stěžují na následky, kdy děti špatně a málo spí, mají deprese a úzkosti. Vzniká také riziko kyberšikany a vystavení škodlivému materiálu. „Nejde o to, zda mají děti přístup k sociálním médiím. Jde o to, zda a kdy mají sociální média přístup k našim dětem,“ varovala.
Fragmentovaný digitální věk
Společný minimální standard by snížil fragmentaci přístupu evropských zemí a zaručil dětem základní úroveň ochrany, ať žijí kdekoli v rámci evropské sedmadvacítky. Členské státy se totiž ubírají různými směry.
Francie usiluje o hranici 15 let. Řecko oznámilo plány na omezení pro děti do 15 let, zatímco Dánsko zvažuje vyšší hranici s možnými výjimkami pro rodiče. Německo, Rakousko, Švédsko, Španělsko a části Belgie také diskutovaly nebo vypracovaly různé modely.
Evropská odpověď
Zpráva již vyvolává reakce politických skupin. Renew vyzvala šéfku Komise, aby označila sociální sítě za stav nouze v oblasti veřejného zdraví a jednala podle doporučení zprávy. „Skutečná odpověď musí být evropská. Hrmonizovaná digitální většina, nikoli 27 různých přístupů, které by ve skutečnosti primárně prospěly velkým technologickým společnostem. Vyzývám předsedkyni Ursulu von der Leyenovou, aby tato doporučení co nejrychleji proměnila v konkrétní legislativní návrh,“ apelovala europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew/Slovensko).
„Evropa věří, že naše děti vychovávají rodiče, a ne predátorské algoritmy. Dovolte mi proto, abych jasně zdůraznila, že sociální sítě nejsou hračka. I když je v konečném důsledku na rodičích, aby rozhodli, kdy děti dostanou své první chytré telefony, už nyní panuje shoda v tom, že musí existovat počáteční datum, od kterého se děti mohou k sociálním médiím připojit,“ vysvětlila předsedkyně Komise.
Navrhovaným řešením je společná evropská spodní hranice pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by neměly mít nezávislý nebo nekontrolovaný přístup k sociálním platformám. Členské státy by i nadále mohly zavést vyšší preventivní prahy pro dospívající, které by odrážely rozdíly v národní kultuře, vzdělávání a politice digitální gramotnosti.
Poučení z Austrálie
Austrálie nabízí Evropě inspiraci i varování. Byla první zemí, která schválila legislativu zakazující osobám mladším 16 let vlastnit účty na sociálních sítích.
První zjištění však naznačují, že toto opatření není účinné, jelikož více než čtyři z pěti osob mladších 16 let nadále používají sociální sítě tři měsíce po vstupu omezení v platnost. Děti mohou zadat falešné datum narození, použít účet jiné osoby, otevřít si sekundární profil nebo přejít na aplikaci, která nespadá do působnosti zákona.
