Nové brněnské hlavní nádraží se začne stavět nejdříve na začátku 30. let. Přípravy na proměnu jeho okolí ale v Brně pokračují. Hotové je prodloužení Kalové ulice. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) město nechce s přípravou území čekat na samotnou stavbu nádraží a pokračuje v projektech, které jsou pro jeho budoucí fungování důležité.
Kalová ulice zajistí dopravní napojení nového hlavního nádraží a bude jednou z hlavních přístupových cest pro obsluhu nové čtvrti Trnitá. „Stavební práce jsou dokončeny. Zahrnují komunikaci a inženýrské sítě – kanalizaci, vodovod, horkovod, veřejné osvětlení, kabelovody a modrozelenou infrastrukturu,“ uvedla Klára Opálková z tiskového střediska brněnského magistrátu.
Stromořadí a parkovací místa
Na podzim plánuje magistrát vysadit po obou stranách ulice stromořadí. Na dokončenou ulici naváže stavba podélných parkovacích stání. Celkové náklady projektu, který má na starosti firma Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost, včetně projektové přípravy, jsou podle Opálkové 33 milionů korun bez DPH.
Brno zároveň v souvislosti s brněnským železničním uzlem a přesunem hlavního nádraží pokračuje v přípravě dopravní sítě, veřejného prostoru i inženýrských sítí v okolí nového hlavního nádraží a v nové čtvrti Trnitá.
„S brněnským železničním uzlem souvisí i příprava dopravní infrastruktury, napojení na velký městský okruh, mosty přes řeku Svratku a propojení sítě městské hromadné dopravy,“ uvedla Opálková.
Nový bulvár i čtvrť
Současné hlavní nádraží spolu s novým propojí chystaný bulvár Evropská třída. Jeho severní část začalo Brno stavět letos na jaře. Půjde o hlavní spojení s novou čtvrtí Trnitá, kde má v budoucnu najít zázemí na 15 tisíc lidí. Počítá se i místem pro obchody a kanceláře. Po bulváru bude jezdit tramvaj, má na něm být cyklostezka, silnice a chodníky.
Nová čtvrť se staví bez ohledu na to, kdy Správa železnic začne se stavbou nádraží. Brněnská primátorka Markéta Vaňková v září uvedla, že město nemůže čekat, až stát stavbu zahájí, protože by nebylo připraveno.
„Potřebujeme všechny související věci dělat v dostatečném předstihu. Všechnu související infrastrukturu, ulici, bulvár, majetkoprávní vypořádání. S tím jsme museli začít dávno před tím, než dojde k samotné realizaci toho železničního uzlu Brno,“ upozornila primátorka. Vnímá to jako odpovědné rozhodování města.
Hrozba zmařených investic
V případě, že by ke stavbě nového nádraží nedošlo, mohly by být akce města brány podle primátorky jako zmařená investice. „Tak jsme to i argumentovali státu, když jsme vysvětlovali, proč je potřeba, aby bylo pokračováno v přípravách stavby železničního uzlu Brno,“ sdělila Vaňková.
Nové brněnské hlavní nádraží se začne stavět nejdříve na začátku 30. let a zda to tak skutečně bude, záleží i na tom, jestli Správa železnic dostane peníze ze státního rozpočtu. Na dotaz ČTK to uvedl v polovině září mluvčí Správy železnic David Kabele.
Zároveň to podle něj závisí na etapizaci přestavby celého brněnského uzlu. Definitivně tak pozbyl platnosti termín zahájení stavby v roce 2028. Náklady na výstavbu se podle předešlých odhadů pohybují okolo 70 miliard korun.
Přípravy pokračují i na železnici
V rámci brněnského železničního uzlu Správa železnic chystá modernizaci úseku mezi Brnem-Židenicemi a odbočkou Brno-Černovice. Proti projektu ale nedávno podal odvolání spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Jádrem sporu se stal hluk a vegetační úpravy.
Kromě modernizace úseku mezi Brnem-Židenicemi a odbočkou Brno-Černovice chystá Správa železnic i modernizaci stanice Brno-Židenice a upraví i nedalekou stanici Brno-Maloměřice. V přípravě je vypsání tendru na projektanta etapy Horní Heršpice a osobní nádraží.
