Brexit se stal v otázkách bezpečnosti minulostí. Spojené království pod vedením premiéra Keira Starmera otáčí kormidlem a stává se klíčovým pilířem evropské obrany proti agresivnímu Rusku. Britské námořnictvo navíc podepsalo historický pakt o vytvoření společné flotily deseti zemí.
Od obrněných vozidel na estonských pláních až po fregaty v severním Atlantiku ukazuje Spojené království, že chce být pevnou součástí evropské obrany. Většinu vojenské spolupráce zastřešuje projekt Společných expedičních sil (JEF). Jde o sdružení deseti evropských zemí, které bylo založeno v roce 2014 jako složka doplňující struktury Severoatlantické aliance.
Nejnověji udává tón generál a šéf britského námořnictva Gwyn Jenkins: „Rusko zůstává nejzávažnější hrozbou pro naši bezpečnost.“ Jeho varování podtrhuje nový námořní plán podepsaný minulý týden v Londýně s partnery JEF. Tedy s Dánskem, Estonskem, Finskem, Islandem, Lotyšskem, Litvou, Nizozemskem, Norskem a Švédskem.
Obavy na Severu
Záměr je jednoduchý. Británie a devět evropských zemí spojí své válečné lodě, velitelství a bojové plány do jediné úderné flotily. Jenkins ji nazývá „multinárodní námořní silou“. Flotila bude fungovat jako jeden celek. Vyplouvat má z britského operačního centra v Northwoodu, severozápadně od Londýna. Království vnímá Severní moře jako klíčovou oblast svého strategického zájmu. Jenkins si stěžuje, že Británie má „na severu otevřenou námořní hranici s Ruskem“.
Tvrdí, že počet narušení britských od ruských ponorek a dalších plavidel „za poslední dva roky vzrostl téměř o třetinu“. Chce flotilu, která dokáže reagovat na ruské hrozby okamžitě. Námořní síly zemí JEF se shodly, že nová flotila je navržena tak, aby mohla okamžitě zasáhnout.
Musíme zvýšit investice
Jenkins prohlásil, že britské námořnictvo musí společně s partnery zvýšit rychlost své reakce na nepřátelské útoky. Kritici tvrdí, že britské námořnictvo podcenilo v posledních letech investice do modernizace svých plavidel a námořních technologií.
Bezpilotní doprovodné lodě mají do dvou let plout po boku fregat, slíbil britský admirál. Kromě toho mají námořní drony hlídat podmořské kabely a doplní nedostatečný počet vojenských plavidel za méně peněz, než stojí nový torpédoborec.
Mohlo by vás zajímat
Jedná se také o zastrašení ruské stínové flotily ropných tankerů. Londýn slíbil, že tato plavidla začne zabavovat. Ačkoliv až dosud žádný britský výsadkový tým nezasáhl. Rusko dokonce vyslalo vlastní fregaty do Lamanšského průlivu, aby doprovázely lodě, na které se vztahuje embargo.
Pozemní síly jsou také důležité
Londýn neposkytuje pouze lodě. V Estonsku britská armáda rozmístila zhruba 900 vojáků s tanky Challenger 2. Dalších 150 britských vojáků se střídá v Polsku. Královská námořní pěchota cvičí v Norsku po celý rok. Přesuny vojáků testují, jak rychle dokáže Británie vojensky posílit evropské regiony, které leží v dostřelu ruského dělostřelectva rozmístěného v Kaliningradské oblasti.
Británie také podepsala dohodu s Norskem o výstavbě nejméně třinácti protiponorkových fregat. Posádky se budou moci vzájemně střídat, náhradní díly budou sdíleny a loděnice si rozdělí údržbářské práce. Plavidla mají hlídkovat v oblasti mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím.
Spolupráce s Bruselem
Westminster se také obrací zpět k Bruselu. Před pondělním summitem Evropského politického společenství v Jerevanu britský premiér Keir Starmer řekl, že „všichni sklízíme plody“, když Británie a Evropská unie spolupracují. Starmer argumentuje, že v nestabilních dobách musí ostrovy spolupracovat s kontinentální Evropou v oblasti obrany.
Londýn se také připojí k úvěrovému programu Unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, z čehož 60 miliard eur je určeno na nákup zbraní. Británie plánuje přispět 20 miliardami eur na úrokové náklady. Londýn také požádal o přistoupení k mechanismu SAFE pro financování společných zbrojních zakázek. Brexit sliboval osvobození od Bruselu. Geografická blízkost a bezpečnostní hrozby ale Londýn přivedly zpět.
