Britská Národní zdravotní služba utratí až 100 milionů liber, aby do systému přilákala na pět tisíc lékařů, kteří tam chybějí. Miliardy ročně přitom utápí v soukromém byznysu.
Nedostatek praktických lékařů netrápí jen Českou republiku, ale i takovou rozvinutou zemi, jakou je Velká Británie. Její zdravotní systém je přitom dáván za vzor hodný následování. Realita je ale poněkud složitější. Národní zdravotní služba (NHS – National Health Service) odhaduje, že ve Spojeném království chybí asi pět tisíc lékařů, které je třeba během příštích tří a půl let do systému doplnit.
Za tímto účelem chce NHS najmout personální agentury, které pomohou problém řešit. Jenže to nebude zadarmo. Podle listu Financial Times zaplatí NHS za každého získaného lékaře dvacet tisíc liber jako provizi. Celkový účet se tak může vyšplhat až na 100 milionů liber (přes 2,8 miliardy korun).
Vzhledem k tomu, že na Ostrovech už mnoho dalších volných lékařů není, plán počítá s tím, že polovina z požadovaného počtu doktorů přijde z jiných zemí, nejvíc ze zámoří. Nábor by měl začít už na podzim a podle smluv, které NHS zveřejnila, by se na něm mělo podílet až osm personálních agentur.
Bez cizinců to nepůjde
Nedostatek praktických lékařů ve Velké Británii je prý způsoben souhrou mnoha faktorů. Včetně těch, které známe z České republiky – odchod velkého počtu praktiků do penze a chybějící nastupující generace. Svou roli podle Královské společnosti praktických lékařů (RCGP – Royal College of General Practitioners) sehrálo také hlasování o brexitu a praktického potvrzení odchodu Velké Británie z EU v předčasných parlamentních volbách letos v červnu.
Podle Guse Tugendhata, šéfa poradenské společnosti Tussell, je plánovaný nábor praktiků „největším mezinárodním tendrem tohoto typu, který NHS vyhlásila, od října 2014.“ Tugendhat také tvrdí, že celý plán je už nyní v rozporu s tím, kvůli čemu mimo jiné dochází k brexitu. „Jeho zastánci slibovali omezení imigrace, ale přitom bude NHS shánět lékaře v zahraničí,“ řekl listu Financial Times. Aby se prý zlepšování zdravotních služeb obešlo bez účasti dodatečného zahraničního personálu, musela by NHS více investovat do výchovy domácích lékařů a opatření, která budou zvyšovat produktivitu práce. „Tedy do automatizace,“ dodal Tugendhat.
Ředitel sekce primární péče při Národní zdravotní službě Arvind Madan tvrdí, že většina nových praktických lékařů bude vyškolena ve Velké Británii, ale současně dodal, že zahraniční lékaři jsou pro poskytování zdravotních služeb nezbytní. „NHS má mnohaleté zkušenosti se zajišťováním zahraničních profesionálů. Toto schéma zajistí, že budeme moci zlepšovat služby pacientům a zároveň snížíme přetížení praktických lékařů po celé zemi,“ řekl Madan listu Financial Times.
Že se britské zdravotnictví bez zahraniční pracovní síly neobejde, už v květnu potvrdila předsedkyně Královské společnosti praktických lékařů Helen Stokes-Lampardová. „Pracovníci z Evropské unie hrají v našem zdravotnictví klíčovou úlohu. Ztratit tyto schopné a zkušené lidi by pro udržení britského zdravotního systému a pro poskytování kvalitních služeb pacientům znamenalo katastrofu,“ řekla.
Do oblasti primární péče, tedy na praktické lékaře, britská vláda už zvýšila výdaje o 2,4 miliardy liber (68 miliard korun). V nich se s navýšením počtu praktiků o pět tisíc už počítá.
Podivný outsourcing
Jenže to není jediný problém, kterému NHS čelí. Britský nezávislý think-tank Centrum pro zdraví a veřejný zájem (CHPI – Centre for Health and Public Interest) vydal zprávu, podle které si soukromé společnosti skrze spolupráci s Národní zdravotní službou přišly v uplynulých posledních letech na pěkné peníze. V rámci PPP projektů. Za to, že pro NHS stavěly a poté jí pronajímaly nemocnice, si za uvedené období vydělaly 831 milionů liber (23,5 miliardy korun) před zdaněním.
Podle ředitele CHPI Colina Leyse je to první studie, která ukazuje, kolik peněz z kapes daňových poplatníků je takto ze systému NHS vyváděnou soukromým společnostem. „V době, kdy NHS přichází s úspornými opatřeními, počet pacientů čekajících na operace roste a jejich léčba se odkládá, by měla vláda podniknout rázné kroky,“ řekl Colin Leys listu Financial Times.
Smlouvy mezi soukromými a veřejnými subjekty se ale netýkaly pouze pronájmu budov. Společnosti účtovaly Národní zdravotní službě také za související služby jako údržba nemocnic, catering nebo úklid. Cílem takového partnerství je přenést stavební riziko z veřejného sektoru na soukromý a provozovat celou službu (nemocnici) levněji, než kdyby ji od A do Z zajišťoval veřejnoprávní subjekt.
NHS prý stále nejlepší
Ale už v roce 2010 některé audity smluv ukázaly, že dodavatelsky zajištěné služby vycházely prakticky na stejné peníze, jako kdyby si je Národní zdravotní služba zajišťovala ze svých zdrojů. V minulosti také zaznívaly hlasy, že PPP kontrakty bývají v některých případech nepružné, protože z nich vyplývá povinnost platit i za budovy nebo služby, které již nejsou využívány.
Na zprávu Centra pro zdraví a veřejný zájem již reagovala labouristická poslankyně Stella Creaseyová. Navrhuje, aby byla na společnosti, které na uvedené spolupráci s NHS vydělaly, uvalena mimořádná dodatečná daň, a aby vláda všechny stávající smlouvy renegociovala. Lídr labouristů Jeremy Corbyn dokonce volá po „zastavení privatizace NHS“.
Předchozí vlády uzavřely více než 700 podobných smluv. Podle britského ministerstva financí daňoví poplatníci za ně do roku 2050 zaplatí něco přes 300 miliard liber (skoro 8,5 bilionu korun – skoro dva české roční HDP). Současná vláda již spustila nový typ PPP projektů, v nichž jsou podmínky prý podmínky nastaveny lépe tak, aby daňoví poplatníci za své peníze získali daleko vyšší hodnotu.
Přes všechna kontroverzní zjištění je ale britské ministerstvo zdravotnictví přesvědčeno, že NHS funguje dobře. „Národní zdravotní služba byla nezávislou nadací Commonwealth Fund označena za nejefektivnější zdravotnický systém na světě, který v souvislosti s PPP projekty vydává méně než tři procenta ze svého ročního rozpočtu,“ uvedlo pro list Financial Times ministerstvo.
-usi-
Vyšlo na Zdravotnickýdeník.cz
