Poměrně obecná zpráva, ve které je nutné číst „mezi řádky.“ Bezpečnostní informační služba (BIS) opět vydala svou výroční zprávu, ve které varuje nejen před nepřátelskými aktivitami Ruska nebo Číny. Obsahuje také kapitolu dění v oblasti ekonomiky. Tady zaujme hlavně odstavec věnovaný šéfům státem ovládaných společností.
Někteří z nich totiž dělají vše proto to, aby ve funkci setrvali co možná nejdéle. „Tito představitelé často vystupují v rámci svých organizací jako zcela autonomní vládci, kdy dochází i k potlačení kontrolních funkcí dozorových orgánů. Ty bývají o dění ve státních společnostech nedostatečně a zkresleně informovány a nezřídka se i obrací role dozorujících a dozorovaných osob, které si fakticky vynucují po členech dozorčích orgánů poslušnost,“ varuje BIS. Zmiňuje také zvýhodňování „spřátelených“ podniků při zadávání zakázek.
Na koho ta slova sedí
Vzhledem k obecnosti těchto tvrzení se lze jen domnívat, na koho zpravodajci narážejí. Asi nejlépe by tuto definici naplňoval bývalý ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ten musel ve funkci skončit na konci loňského roku poté, co u něj policie při domovní prohlídce našla hotovost v objemu 80 milionů korun a sbírku luxusních hodinek.
Svoboda to odůvodňoval trochu legračně příjmy svého otce z chovu nutrií či zlatem, který jeho děda ukryl před nacisty. Policie stále prošetřuje podezření, že uvedené peníze pocházejí z korupce při rozdělování zakázek na železnici.
Na druhou stranu vydržel Jiří Svoboda v ředitelském křesle „pouze“ sedm let. Ve velkých, státem ovládaných společnostech, lze najít jiné rekordmany. Tak třeba generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš je ve funkci od září roku 2011 – tedy skoro 15 let.
Během té doby si dokázal vybudovat vazby na politiky napříč celým politickým spektrem. Členové dozorčí rady ČEZ jsou podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku spíše v pozici bezmocných figurek než sebevědomých hlídačů top managementu.
Proč se loni méně lobbovalo
Teď pojďme zpátky ke zprávě BIS. Kapitola o energetice je letos poměrně skromná. Objevují se zde zmínky o tom, že loni klesla aktivita lobbistů, kteří se snaží ovlivnit podobu legislativy v oblasti energetiky. „Důvodem však není změna chování dotčených subjektů, ale především fakt, že s blížícím se koncem funkčního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR silně klesal potenciál stihnout případné legislativní návrhy prosadit,“ uvádí BIS.
Tak jako v minulých letech BIS varuje, že dozorové a normotvorné orgány (tedy hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad) nejsou kapacitně, odborně i finančně zajištěny tak, aby dokázaly vždy odolávat tlaku vlivných lobbistů. Nese to s sebou rizika, mezi které patří zbytečně vysoký růst cen elektřiny, plynu a tepla.
