Co mají společného ruční palné zbraně za miliardy korun, antidronový systém pro Vojenskou policii, záložní zdroje energií, tiskové služby ministerstva obrany nebo pronájem mobilních toalet? Na první pohled téměř nic. Přesto všechny tyto zakázky skončily v hledáčku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ministerstvo obrany před časem na základě žádosti o poskytování informací zveřejnilo přehled případů, které antimonopolní úřad prověřuje. Součet jejich hodnoty přesahuje několik miliard korun. Ekonomický deník proto oslovil antimonopolní úřad, který šetření podnětů nebo prvostupňová správní řízení potvrdil.
Pod drobnohledem zakázky za 4,6 miliardy
Z poskytnutých dat vyplývá, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže aktuálně prověřuje veřejné zakázky v celkové hodnotě 4 631 878 078,77 korun.
Naprostou většinu z této sumy tvoří rámcová dohoda na ruční zbraně v hodnotě 4 255 628 717 korun, kterou ministerstvo zadalo 10. září 2025. Na seznamu však figurují i další významné projekty:
- Jednorázové pláštěnky JP-90 za 199 438 600 Kč.
- Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií za 75 207 000 Kč.
- Služby tiskového prostředí ministerstva obrany za 51 374 375 Kč.
- Antidronový systém pro Vojenskou policii za 41 404 958,67 Kč.
Přehled doplňuje také nákup sportovních kol pro ASC Dukla za 1 239 628,10 korun a pětice zakázek na pronájem a servis mobilních toalet, hygienických kontejnerů a sanitárních zařízení z první poloviny roku 2024. U každého z těchto pěti menších kontraktů se cena pohybuje kolem 2,4 milionu korun. Kontrola se tedy týká širokého spektra armádních nákupů a služeb.
ÚOHS: Šetření běží, podrobnosti nezveřejňujeme
Mluvčí ÚOHS Martin Švanda potvrdil, že ve všech uvedených případech kontroloři nyní vedou šetření podnětu nebo prvostupňová správní řízení. Úřad tato řízení zahájil na základě obdržených podnětů nebo návrhů od třetích stran. Podrobnosti z průběhu správních řízení či šetření však instituce nesděluje.
Samotný finanční objem zakázek navíc není pro úřad rozhodující. Předpokládá, že částky, které ministerstvo jako zadavatel uvedlo, odpovídají realitě.
Jediná výjimka: Rozhodnutí už padlo
Nejdále postoupila právě největší rámcová dohoda na dodávku ručních zbraní. Martin Švanda vysvětlil, že úřad před přibližně měsícem vydal prvoinstanční rozhodnutí. Úřad jím zamítl návrh dodavatele MPI CZ na uložení zákazu plnění smlouvy, protože ministerstvo obrany prokázalo postup v takzvané bezpečnostní výjimce.
Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Dotčená firma proti němu může podat rozklad, případ tedy podle všeho stále pokračuje.
Proč úřad řeší i zakázky bez uzavřené smlouvy?
Pozornost vyvolává skutečnost, že antimonopolní úřad prověřuje i zakázky, u kterých ministerstvo ještě nepodepsalo smlouvu. To se týká antidronového systému pro Vojenskou policii a záložních zdrojů energií (LRNS).
Martin Švanda vysvětlil, že v případě návrhů se ÚOHS (s výjimkou návrhů na uložení zákazu plnění smlouvy) zabývá výhradně zakázkami, v nichž zadavatel dosud neuzavřel smlouvu. Skutečnost, že správní řízení ohledně antidronového systému a záložních zdrojů energií stále běží, je proto podle něj naprosto v pořádku.
Mohlo by vás zajímat
Zůna popsal tři kontrolní linie
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník přiblížil, jakým způsobem probíhá kontrola procesů uvnitř ministerstva. Kontrolní mechanismy fungují ve třech jasně oddělených liniích. První linii tvoří případy, které řeší Vojenská policie, Policie ČR a státní zastupitelství. Do těchto kauz politické vedení resortu nesmí a nebude nijak zasahovat.
Zásadní obrat nastal ve druhé linii, kam spadají vnitřní audity. Jaromír Zůna po svém nástupu osobně zrušil původní plán auditu ministerstva obrany pro rok 2026 a nechal vypracovat nový. Původní plán mu připadal příliš administrativní, povrchní a podle jeho vyjádření vůbec nešel k jádru problémů strategického řízení a řídících procesů s největšími dopady na rozpočet.
Resort hledá místa, kde mizí peníze
Třetí kontrolní linii představují samotné obchodní případy, které ministerstvo řeší kontinuálně. Vedení chce přesně vědět, kde se peníze ztrácejí kvůli nízké efektivitě, a čeká na výsledky probíhajících prověrek.
Problémy s plněním smluv ze strany dodavatelů dokládají i finanční postihy. „My chceme vědět, kde se peníze ztrácejí v neefektivitě a čekáme na výsledky. Za rok 2025 byly ze strany dodavatelů zaplaceny smluvní pokuty za nesplnění dodávek nebo podmínek smluv za stovky milionů korun,“ řekl Zůna Ekonomickému deníku.
Tyto sankce ukazují, jak důležité je sledovat hospodárnost a fungování vnitřních procesů, na kterých stojí ekonomická ochrana státu.
