Po prudkém propadu v loňském roce znovu roste objem dodávek z Ruska do České republiky. Dovoz z Ruska v první polovině letošního roku dosáhl 34,2 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 11,4 procenta. Hlavní podíl na tom má rostoucí dovoz ruského plynu, který oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostl osminásobně na 8,5 miliardy korun.
Jak lze vyčíst z detailních údajů Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu, počet položek dovážených z Ruska je poměrně malý. Jedná se však o strategicky citlivé komodity – ropu, zemní plyn, palivo pro jaderné elektrárny (schované pod kódem 718 – „Zařízení ostatní k výrobě elektrického proudu“), ale také hutní produkty, hliník, nikl a syntetická hnojiva.
Na rostoucí objem dodávek původem ruského plynu média – včetně Ekonomického deníku – již mnohokrát upozornila. Dodávky z východního směru postupně narůstají od loňského října. Nejedná se však o přímý dovoz z Ruska (žádný český obchodník dnes smlouvu s Gazpromem nemá), ale o přeprodej části přebytku, který vzniká na trhu v Maďarsku, Rakousku či na Slovensku. Atraktivitu dovozu z východu zvyšuje kontroverzní německý poplatek za použití sítě, který cenu nakoupeného norského či amerického plynu navyšuje o zhruba 5 procent.
Hlavní položky ruského vývozu do Česka v 1. pololetí 2024
Nadějně vypadá meziroční pokles dovozu ruské ropy o 50 procent na 1,16 milionu tun (v peněžním vyjádření o 18 procent na 16,45 miliardy korun). Souvislost to má s dvouměsíční odstávkou rafinerie v Litvínově, kde se právě ruská ropa tradičně zpracovává. Změna nastane až na přelomu tohoto a příštího roku, kdy bude dokončena úprava litvínovské rafinerie pro dovoz jiných druhů ropy a kdy dojde k posílení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu. Poté by už mělo být Česko nezávislé na dovozu ruské ropy.
Ke stejnému datu má skončit také dovoz ruského jaderného paliva, na kterém je závislý provoz obou jaderných elektráren – temelínské a dukovanské. Jedná se zde o nemalé peníze, jen v prvním letošním pololetí se k nám z Ruska dovezly palivové soubory za 2,17 miliardy korun. ČEZ v minulých dvou letech podepsal smlouvy se společnostmi Westinghouse a Framatome, které od příštího roku převezmou roli dodavatele jaderného paliva.
Při neradostném stavu českého hutnictví a ocelářství (stačí připomenout osud Liberty Ostrava) je pobuřující vysoký import hutních produktů z Ruska. Značné problémy způsobuje na evropském trhu také dovoz levných syntetických hnojiv, kterému nejsou povolenkami zatížení výrobci ze zemí Evropské unie – včetně podniků z koncernu Agrofert – schopni cenově konkurovat.
Zahraniční obchod ČR s Ruskem (v mld. Kč)
| časové období | import z Ruska | export do Ruska |
| 1. pololetí 2021 | 55,1 | 49,8 |
| 1. pololetí 2022 | 149,0 | 22,9 |
| 1. pololetí 2023 | 30,7 | 8,6 |
| 1. pololetí 2024 | 34,2 | 7,4 |
Zatímco import z Ruska meziročně vzrostl, objem dodávek z Česka na ruský trh dál klesá (tedy pokud nepočítáme rostoucí nepřímé dodávky přes Kazachstán, Kyrgyzstán, Gruzii a Arménii). Řada tradičních položek českého vývozu do Ruska klesla až nulu, stačí zmínit autodíly, počítače a jejich komponenty nebo dříve významný export her a dětských hraček.
Zbývající český vývoz do Ruska, který v první polovině roku dosáhl výše 7,4 miliardy korun, tak představují hlavně dodávky léčiv, vybavení lékařských ordinací, různých chemikálií, kosmetiky a v neposlední řadě také české pivo.
David Tramba
