Hodnocení univerzity na základě počtu vědeckých článků nebo některých jiných kvantifikovatelných parametrů nepodává reálný obraz. Platí to i pro mezinárodní ratingy, které mají mluvit o prestiži a konkurenceschopnosti jednotlivých univerzit. V předvolební Eurodebatě Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice s názvem Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi to řekla prorektorka Ekonomické univerzity v Bratislavě a kandidátka do Evropského parlamentu Paula Puškárová (Hlas-SD). V současnosti je poslankyní a předsedkyní výboru Národní rady SR pro vzdělávání, vědu, mládež a sport.
„Pracuji s kvantifikovatelnými parametry a vím, že se dají přizpůsobovat. Je zde například fenomén létajících profesorů, který je rozšířen v Americe. Tito lidé jsou zaměstnáni na amerických univerzitách, které je vykazují do podobných žebříčků, ale oni po celou dobu působí v jiných částech světa. Například pracují na úpravě různých politik a nejsou v kontaktu se studenty,“ říká Puškárová.
O slovenských výzkumnících málokdo ví
Její alma mater, Ekonomická univerzita, se před čtyřmi lety akreditovala mezi pět procent nejlepších univerzit z oblasti ekonomie a managementu na světě. Akreditace AACSB je v oblasti byznysového školství nejznámější na světě a docentka Puškárová tvrdí, že v procesu jejího udělování se vůbec nezjišťovaly rankingy školy, ale zaměřovaly se na misi, vizi a společenskou objednávku v daném prostoru. „Důležité je, aby školy zajišťovaly společenskou objednávku. Nemohou být všichni nejlepší a posun v rankingu někomu jinému uškodí,“ hodnotí poslankyně.
Ze Slovenska odchází 25 procent absolventů středních škol studovat do zahraničí. Paula Puškárová považuje za důvod to, že na Slovensku vládne v souvislosti se školstvím příliš velká míra deprese. „Šíří se zde narativ, že naše vysoké školy za nic nestojí, dlouhodobě jsme na tom špatně v rankingu a nedělá se tu mnoho výzkumu. Na Slovensku je však mnoho kvalitních studijních programů i výzkumných týmů, ale málo se o nich ví,“ podotýká kandidátka na europoslankyni.
Uvedla několik příkladů. Na Ekonomické univerzitě se výzkumné týmy zabývají dopady digitalizace a automatizace na pracovní trh, mají projekty z oblasti behaviorální ekonomie a další. Na Slovenské technické univerzitě se věnují například polovodičům a na Technické univerzitě v Košicích spalovacím motorům. Už se jim podařilo zredukovat objem jejich emisí o 25 procent. Jiné akademické projekty se věnují obnově lesů a podobně. Poslankyně dodala, že ministerstvo školství bude za období 2000 – 2024 sbírat informace o výzkumech na jednotlivých vysokých školách a jejich společenském dosahu, takže bude lepší přehled o výsledcích slovenských výzkumných týmů.
„Vědci nejsou edukováni k tomu, jak se propagovat, takže se informace o jejich práci nedostávají k širší veřejnosti. Na Slovensku nechybí odbornost, chybí marketingové dovednosti,“ říká Puškárová s tím, že v zahraničí s vědci pracují marketingové týmy.
Regulace versus trh
Co se týká vzdělávacích politik v jednotlivých evropských zemích a toho, jak reflektují dynamiku a potřeby trhu práce, myslí si, že je důležité najít balanc mezi regulací a trhem. „Ministerstvo se například v nějaké krizové situaci může rozhodnout, že na Slovensku je potřeba více psychologů, lékařů nebo IT specialistů. Pak by to stát měl podpořit i finančně,“ tvrdí poslankyně, ale doplňuje, že akreditace trvají dlouho a je obtížné dělat změny ve studijních programech a oborech. „Nyní se trochu uvolnily ruce vysokým školám, aby se mohly přizpůsobovat trhu a otevíraly více oborů, po kterých je poptávka,“ říká. Zároveň, pokud začne nějakou iniciativu vyvíjet stát, postupně se podle ní přidá i soukromý sektor.
Pokud jde o roli Evropské unie ve vzdělávání, podle Puškárové je vidět její velký přínos v harmonizaci vzdělávání v rámci unie. Také se stírají bariéry, aby se lidé mohli přesouvat a studovat v celé EU – studenti mají v jiných členských zemích odpuštěné školné a diplomy jsou mezinárodně uznávané. EU také shromažďuje důležité statistické údaje o vzdělávání v jednotlivých státech.
Ať mladí jdou studovat do zahraničí, ale vrátí se
Známý evropský projekt Erasmus podporuje evropskou mobilitu v rámci studia. Podle Puškárové se ale nyní ukazuje, že mladí lidé mají menší chuť vycestovat na několik měsíců kvůli studiu v zahraničí a spíše preferují krátkodobé pobyty, během kterých chtějí poznat co nejvíce zemí. Je to způsobeno i tím, že část vzdělávání se přesouvá do online prostoru a na zahraničních školách je již možné studovat přes internet. „I Erasmus nyní řeší objednávku více investovat do krátkodobějších pobytů. Já si myslím, že aby člověk lépe pochopil zemi, je důležité prožít tam nějaký čas, ale je třeba se přizpůsobit poptávce,“ konstatuje.
Zdůrazňuje, že podporuje mobilitu, přenos znalostí a vytváření mezinárodních týmů nejen v Evropě, ale také mezi Evropou a Amerikou. „Je však důležité, aby se lidé se zkušenostmi ze zahraničí vrátili, přinesli zpět své poznatky a uplatnili se na domácím trhu práce. Je třeba to smluvně ošetřit,“ podtrhává Puškárová. Podobné zkušenosti s podporou přeshraniční mobility a návraty domů mají třeba i v Číně.
Paula Puškárová doporučuje Evropské komisi v novém složení právě to, aby podporovala přesuny lidského kapitálu a zavedla další evropská stipendia. Několik jich už funguje. Důležitá bude také spolupráce s USA. Vypráví i vlastní zkušenost: „V Americe jsem absolvovala doktorské studium a pak mi z univerzity nabídli, abych tam pracovala. Působila jsem ve velmi zajímavém mezinárodním kolektivu.“
Evropské volby se konají od 6. do 9. června 2024. Na Slovensku budou v sobotu 8. června. V zemi mají právo volit všichni občané EU s trvalým pobytem v ČR, kteří v termínu konání voleb dovrší 18 let.
Lucia Hakszer
