Přechod tepláren od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům by nebyl možný bez podpory státu. Ta má podobu investičních dotací v objemu až 93 miliard korun z Modernizačního fondu, ale také aukcí na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla v moderních plynových zdrojích. Uvedl to obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola na konferenci Právo a energetika organizované Ekonomickým deníkem a Českou justicí.
Mezi aktivní účastníky zmíněných aukcí patřili všichni významní výrobci tepla v Česku, kteří stále vyrábějí z uhlí. „Skoro celý výkon byl soutěžen. To znamená, že v rámci teplárenství vyrostou nové zdroje o elektrickém výkonu skoro 3000 megawattů. Jedná se o významný příspěvek k energetické bezpečnosti České republiky,“ zdůraznil Jakub Tobola.
Energetická bezpečnost je pro vládu priorita
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) dnes nejde jen o investice do nových zdrojů elektřiny a tepla, ale o investice do energetické bezpečnosti. Stát podle něj musí vstoupit do hry, podpořit výstavbu nových elektráren – jaderných, plynových i obnovitelných – a garantovat návratnost investic. „Energetická bezpečnost je stejně tak důležitá jako vnitřní bezpečnost,“ zdůraznil ministr průmyslu.
Karel Havlíček v navazující debatě vyzdvihl vysokou úroveň českého teplárenství. „Je to velmi kvalitní systém, který jsme zde léta budovali. Na centrální vytápění dneska máme připojených 1,6 milionu domácností, tedy zhruba 3,5 milionu lidí. Když se podíváme, kdo je připojený, jsou to spíše středně příjmové a nízkopříjmové domácnosti na sídlištích,“ připomněl Havlíček.
Rizika dovozní závislosti
Nejen ministr průmyslu, ale také předseda představenstva společnosti Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk se ve svém vystoupení zaměřil na otázku závislosti na dovozu ropy, zemního plynu a dalších surovin. „Ani ve výrobě hlavních petrochemických produktů není Evropa plně soběstačná. Ukázalo se to na příkladu války na Ukrajině i války na Blízkém východě. Jakékoli alternativy proto zlepší pozici Evropy,“ řekl Mariusz Wnuk.
Jako příklad hodný následování šéf Orlen Unipetrolu zmínil Francii. Ta po první ropné krizi v 70. letech rozjela ambiciózní program rozvoje jaderné energetiky. Díky tomu je dnes Francie méně citlivá na zdražení ropy a zemního plynu než jiné evropské státy.
Legislativa je v pořádku, teď je čas stavět
Vedoucí partner White & Case Vít Stehlík pochválil politiky za pozornost, kterou věnují výstavbě velkých energetických zdrojů v Česku. Tedy hlavně jaderných a plynových elektráren. „Samozřejmě otázek je celá řada, například kdo ty zdroje bude stavět, jak dlouho to bude trvat, jestli bude dostupná kapacita u výrobců plynových turbín a podobně. Legislativně už v tom ale zásadní problém není,“ doplnil Vít Stehlík. Zmínil celou řadu změn v české legislativě, které podporují investice v oboru energetiky.
Jak doplnil Vít Stehlík, finanční podpora musí být nastavena tak, aby investoři nedostávali skryté dotace. Stejně tak má být soutěž o podporu dle unijních pravidel technologicky neutrální, aby se jí mohli účastnit investoři s různými typy elektráren. Přitom je zřejmé, že náhradu uhelných elektráren a současně vyrovnávání kolísavého výkonu solárních a větrných elektráren nejlépe zajistí plynové elektrárny.
