Berlín pohřbil éru pacifismu a úspor. Kancléř Friedrich Merz odstartoval největší transformaci německé armády od roku 1955, do které hodlá napumpovat biliony korun a zvýšit počet vojáků na čtvrt milionu. Zatímco se Německo pasuje do role páteře evropské obrany proti ruské hrozbě a nakupuje špičkové stíhačky i tanky, Česko čelí kvůli výdajům na obranu ostré kritice.
Za posledních 100 let téměř žádné prohlášení z Berlína o německé odpovědnosti za budoucnost Evropy neznamenalo pro ostatní evropské metropole dobrou zprávu. Vůdce Ruska Vladimir Putin to změnil a podnítil vznik nové německé obranné doktríny.
Dokument, který zveřejnila tento měsíc německá vláda v Berlíně, má historickou váhu. Po dekádách úspor a šetření nyní Spolková republika vynakládá na obranu 108,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). To znamená 2,8 procenta HDP.
Mnohem víc než peníze
„Německo plánuje v roce 2027 zvýšit výdaje na obranu o pětinu ve srovnání s letošním rokem, protože se snaží splnit nový cíl NATO nejméně šest let před plánovaným termínem,“ uvedl navíc britský deník Financial Times.
Spolkový kancléř Friedrich Merz spojuje svou ambici se snahou Unie posílit vojenskou odstrašující sílu po ruských agresivních krocích. Kromě invaze na Ukrajinu se jedná o opakované narušení vzdušného prostoru NATO, kybernetické útoky a další hybridní aktivity, jako je propaganda.
Německý ministr financí Lars Klingbeil prolomil německé fiskální tabu, když ospravedlnil dodatečné půjčky na zbraně i na posílení dopravní infrastruktury pro přesuny jednotek. „Je správné, že investujeme do naší bezpečnosti a řešíme nedostatečné investice, které se hromadily po mnoho let,“ řekl. Vlání koalice schválila výjimky z ústavní dluhové brzdy nejen pro obranu, ale také pro fond infrastruktury ve výši 500 miliard eur (12,2 bilionu korun).
Největší nebezpečí je Rusko
Využití miliard eur na rekonstrukci a posílení silnic, mostů a železničních uzlů doplňuje unijní politiku o vojenské mobilitě. Německé částky na obranné výdaje zastíní i Francii nebo Spojené království. Německý plán tak formuje strategickou debatu EU, ale mohl by rovněž vést k průmyslovému oživení kontinentu.
„Náš cíl je jasný. Budeme i nadále posilovat operační připravenost našeho bundeswehru, a to rychlým tempem,“ slíbil německý ministr obrany Boris Pistorius. Německá strategie „odpovědnost za Evropu“ uvádí, že Rusko je největší bezprostřední hrozbou a že spolupráce se Spojenými státy zůstává nezbytná.
Mohlo by vás zajímat
Zvyšování počtu vojáků
Dokument ministerstva obrany se zavazuje zvýšit počet vojáků v armádě ze 185 000 na 260 000 do poloviny 30. let. Počet záložníků má stoupnout na 200 000. Spojuje cíle EU a NATO: kolektivní obranu, krizové řízení, podporu vlasti, partnerství a humanitární pomoc. „Německo se staví do pozice páteře evropské obrany a zajišťuje, aby evropský pilíř NATO mohl odradit hrozby, i když transatlantická politika zaváhá,“ napsal Nordic Defence Review.
Severoatlantická aliance, bez ohledu na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, má velký význam. Členové NATO loni zvýšili kritéria pro obranné výdaje na pět procent HDP do roku 2035, včetně 1,5 procenta na infrastrukturu dvojího užití. Berlín slibuje dosáhnout 3,5 procenta do roku 2029.
Merzova pojistka
Merz chápe znovu ozbrojování jako pojistku v době, kdy Washington upírá zrak na indicko-pacifický region. „Vzhledem k hrozbám pro naši svobodu a mír na našem kontinentu musí být pravidlem pro naši obranu ‚uděláme cokoli‘,“ uvedl spolkový kancléř. Němečtí poslanci souhlasili, když pozastavili dluhovou brzdu pro ozbrojené síly.
Německá armáda si objednala další stíhačky Eurofighter Typhoon, které se montují v bavorské továrně společnosti Airbus Defence & Space. Dalším obřím kontraktem je nákup 35 strojů F-35A Lightning II od amerického výrobce Lockheed Martin, které umožňují sdílení jaderných zbraní. Navyšují se také nákupy tanků, obrněných transportérů a munice. Historici uvádějí, že poslední transformace německé armády v tomto rozsahu se datuje do roku 1955, kdy Spolková republika Německo vstoupila do NATO.
Nábor dobrovolníků
Největší komplikací bude navyšování stavu armády. I když se počet žádostí loni zvýšil o 20 procent, cíl 260 000 vojáků je stále vzdálený. Německou společnost pak rozděluje diskuze o obnovení branné povinnosti. Prozatím postrádá politickou podporu. Záložníci již trénují 20 dní v roce, což je dvojnásobek staré normy.
V reakci na nepříznivý demografický vývoj a akutní nedostatek mladých záložníků přišel šéf tamního svazu armádních záloh s návrhem, že by se aktivovat měli i dobrovolníci, kterým bylo 65 až 70 let.
České problémy
Také česká armáda se potýká s nedostatkem zájemců. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v rozhovoru s Ekonomickým deníkem vysvětlil, že se musí od základu změnit koncepce výstavby armády.
Českou vládu kritizuje vedení NATO, že nenavyšuje výdaje na obranu, jak loni slíbilo, na minimálně dvě procenta HDP. Premiéra Andreje Babiše kritizuje kromě opozice také prezident Petr Pavel, že neplní závazky vůči Severoatlantické alianci. Pro letošní rok to je méně než dvě procenta HDP. Pavel navíc upozornil na to, že slíbené obranné kapacity pro NATO plní Česko zhruba z 50 procent.
