Ministerstvo spravedlnosti řešilo před časem podnět žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavla Prygla na soudního znalce Jiřího Stodolu. Tento podnět má dost pikantní příchuť. Žalobce byl totiž senátem Městského soudu v Praze pokárán za to, že ze spisu zmizel klíčový Stodolův posudek, který hovořil ve prospěch obžalovaných – někdejšího šéfa armádní logistiky Vladimíra Halenky a tří dalších spoluobviněných, kteří stáli, a tři zbývající i nadále stojí, před soudem kvůli přeprodeji náhradních dílů z armádních skladů privátním zbrojařským společnostem. Halenka byl stíhán pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby a tentýž trestný čin ve stádiu pokusu. Už nalézací soud zkonstatoval naprosté selhání orgánů vyšetřovatelů bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Sám žalobce stál přitom před lety před soudem kvůli podezření z křivé výpovědi.
V prosinci 2018 Městský soud v Praze Vladimíra Halenku, Adolfa Veřmiřovského, Josefa Lachmana a Romana Pavlíka zprostil obžaloby s tím, že v žalovaných skutcích nešlo o trestný čin.
Čtvrt roku na to přišlo na soudního znalce Jiřího Stodolu udání na ministerstvo spravedlnosti, že měl v rámci líčení porušit mlčenlivost. Ministerstvo spravedlnosti to na dotaz Ekonomického deníku potvrdilo. Podnět bohužel vypadá jako vyřizování si účtů mezi žalobcem Pavlem Pryglem a soudním znalcem Jiřím Stodolou, jehož posudek zásadním způsobem torpédoval Pryglovu obžalobu v kauze přeprodeje náhradních dílů z armádních skladů privátním zbrojařským společnostem.
„Na základě podnětu Vrchního státního zastupitelství v Praze, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, ze dne 26. 2. 2019, bylo vedeno správní řízení s níže jmenovaným soudním znalcem pro přestupek spočívající v porušení mlčenlivosti. Toho se měl znalec dopustit tím, že ačkoliv byl jako znalec podle zákona o znalcích a tlumočnících, povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, tak dne 23. 10. 2018 při svém výslechu v hlavním líčení konaném v rámci trestního řízení vedeného Městským soudem v Praze, poskytl soudu kopii znaleckého posudku ze dne 5. 12. 2016, vypracovaného pro Českou republiku – ministerstvo obrany, aniž by byl jeho zadavatelem zproštěn mlčenlivosti,“ potvrdil Ekonomickému deníku Michal Pleskot z ministerstva spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
Za přestupek bylo znalci Jiřímu Stodolovi rozhodnutím ze dne 9. 5. 2022 uloženo napomenutí.
Ekonomický deník se znalce snažil kontaktovat kvůli reakci, ale bez úspěchu.
Naprosté selhání
Případ přeprodeje zásob z armádních skladů, například motory, otevřelo původně Vojenské zpravodajství, posléze ho začala vyšetřovat Vojenská policie. Kauza nakonec doputovala na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.
Pražský Městský soud zprostil obžaloby brigádního generála Vladimíra Halenku a další tři obžalované na sklonku roku 2018, přičemž konstatoval naprosté selhání orgánů vyšetřovatelů bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Respektive kapitána Václava Procházky a specialisty pražského Vrchního státního zastupitelství na trestnou činnost v ozbrojených složkách Pavla Prygla.
ÚOOZ zatýkal v březnu 2015. Razie kvůli podezření z příliš levného výprodeje armádních dílů proběhla na ministerstvu obrany a Generálním štábu české armády. Kauza se týká několika obchodů s vojenským materiálem z let 2009 až 2013. Přes státní podnik se dostávaly jedné z velkých českých zbrojařských firem Excalibur Army, která je pak následně prodávala dalším subjektům.
Na těchto obchodech se měl podle policie podílet ředitel sekce podpory ministerstva obrany, která řídí armádní logistiku, brigádní generál Vladimír Halenka, bývalý ředitel státního Vojenského opravárenského podniku (VOP CZ) Adolf Veřmiřovský, ex-ředitel někdejší armádní Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Roman Pavlík. Při obchodech, kvůli kterým stanula čtveřice manažerů před soudem, převedla obrana na VOP CZ obrněný transportér, bojová vozidla, přes 200 motorů do bojových aut nebo přes dvě desítky tankových motorů. U prvních dvou transakcí vznikla podle obžaloby škoda několik milionů korun. Třetí obchod zastavil tehdejší ministr obrany Vlastimil Picek předtím, než se uskutečnil. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozilo až 12 let vězení. Rozsudek pbyl ro policii i státní zastupitelství zdrcující.
Obžaloba neměla být vůbec podána
„V průběhu řízení před soudem bylo vyvráceno tvrzení obžaloby, že by obžalovaní svým jednáním způsobili České republice škodu, natož aby jejich jednání bylo vedeno pohnutkou (tedy úmyslem přesahujícím objektivní stránku trestného činu) způsobit České republice škodu,“ napsala soudkyně nalézacího soudu Blanka Bedřichová na začátku odůvodnění rozsudku.
Podle soudu byly důvodné pochybnosti o způsobené škodě, jako jednomu ze základních znaků skutkové podstaty žalovaného zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku, jakož i absence pohnutky směřující k úmyslu popisovanou škodu České republice způsobit či se na její úkor obohatit, která je zákonným znakem zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, byly orgánům činným v přípravném řízení trestním známy. A to již před podáním obžaloby.
„V případě, že by tyto orgány (policie a státní zastupitelství – pozn. red.) nakládaly s důkazním materiálem v souladu se zákonem, respektive trestním řádem, nemohlo by dojít za dané důkazní situace ani k úspěšnému podání obžaloby,“ rozcupoval konstrukci trestního stíhání a obžaloby senát Blanky Bedřichové.
Problém byl i s přepisy odposlechů. Soud označil za „zčásti chybový a nekompletní“ například prostorový odposlech z října 2014 z prostor kavárny Jaroňkova chalupa, na kterém řešil obžalovaný Adolf Veřmiřovský prodej zakonzervovaného vojenského materiálu z armádních skladů se svým podřízeným.
A odposlechy navíc prokazovaly pravý opak toho, s čím přišel elitní státní zástupce Pavel Prygl k soudu.
„Dle závěru soudu obsah provedeného odposlechu zcela vyvrací závěry státního zástupce v podané obžalobě, že to byl obžalovaný Veřmiřovský, který se podílel na dvou smlouvách, a to s úmyslem zkrátit jak stát při nákupu majetku, tak poškodit i VOP při dalším prodeji náhradních dílů. Z nahrávky i z dalšího dokazování jak listinnými důkazy, tak svědeckými výpověďmi soud zjistil, že obžalovaný Veřmiřovský svou prací pro VOP žil, záleželo mu na hospodářském výsledku, s odborem pro nakládání s nepotřebným majetkem neměl žádné nadstandardní vztahy. Ale záleželo mu na naprosto korektních vztazích se zakladatelem, které požadoval i po svých podřízených (a pokud ji nedodržovali, ukončil s nimi pracovní poměr). Cenu za nákup náhradních dílů od ministerstva obrany považoval za stanovenou standardním, léta používaným způsobem,“ stojí mimo jiné dále ve zdrcujícím rozsudku, jehož celé odůvodnění naleznete zde.
Žalobci Pryglovi soud vytkl i jiné chyby.
„Soud zjistil, že se dozorující státní zástupce Pavel Prygl (v průběhu řízení – pozn. red.) zabývá pouze ´opožděností podané stížnosti´, aniž by jakkoliv reflektoval na námitky znalce a upozornění na zásadní rozdílné závěry znaleckých posudků, které je nutné řešit procesně akceptovatelným způsobem. Což státní zástupce neučinil a znalecký posudek do spisu ani nezaložil a neumožnil tak znalci, aby své závěry před soudem skutečně mohl obhájit,“ píše se v rozsudku.
V důsledku těchto skutečností proto soud ani obhajoba neměly jakoukoliv možnost vyhodnotit diametrální nesoulad mezi znaleckými posudky. Ty měly být podle soudu odstraněny již ve fázi před sdělením obvinění, protože za těchto okolností vznikla podle soudkyně Blanky Bedřichové pochybnost o samotné zákonnosti postupu při zahájení trestního stíhání.
„Toto zásadní pochybení však soud pro zatajení důkazů orgány činnými v přípravném řízení trestním shledal až v samém závěru dokazování, kdy se sám kompletně se znaleckým zkoumáním vypořádal výslechem znalců a dalším dokazováním a namísto původního vrácení věci k došetření státnímu zástupci proto rozhodl po skončeném dokazování a vyhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti osvobozujícím rozsudkem,“ totálně uzemnil soud vyšetřovatele a žalobce.
„A stranám řízení i nalézacímu soudu jejich existenci zatajili a ze spisového materiálu je vyloučili do materiálů pomocných, ač jim zákon v ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu výslovně ukládá dokazovat ve prospěch i neprospěch obviněných,“ pokračuje nekompromisně tvrdé odůvodnění rozsudku.
Případ pak v rámci odvolání doputoval k Vrchnímu soudu v Praze. Ten v listopadu 2019 vydal usnesení, jímž byl nalézací rozsudek soudu zrušen a věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Na to konto byl generál Vladimír Halenka zproštěn obžaloby.
Bývalý ředitel státního Vojenského opravárenského podniku (VOP CZ) Adolf Veřmiřovský, ex-ředitel někdejší armádní Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Roman Pavlík stojí ale před soudem dodnes.
Obžalovaný žalobce
Případ má i jinou pikantní příchuť. Sám žalobce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze byl před lety stíhán, obžalován a souzen pro křivou výpověď.
Případ trestního stíhání bývalého viceprezidenta Unie státních zástupců Pavla Prygla, započal před lety v okrese Jindřichův Hradec, odkud pochází. Z dokumentů, které Ekonomický deník za několik měsíců nashromáždil, podrobně vyplývá, do jakého příběhu se nynější elitní žalobce zapletl.
Klíčovou postavou je odsouzený podvodník V. H. Kvůli anonymizaci rozsudků lze uveřejnit pouze iniciály některých aktérů. Co tedy kladla obžaloba V. H., ale v souvislosti s jeho kauzou také Pavlu Pryglovi za vinu? Prygl měl podle obžaloby křivou výpovědí pokrýt podvodné jednání V. H., kterým byla vylákána závěť z penzistky T. R. „V blíže nezjištěné době, na blíže nezjištěném místě, nejpozději dne 12. 3. 2001 napodobil podpis T. R. na závěti sepsané údajně dne 5. 8. 2000, dle níž se v případě smrti zůstavitelky T. R., měl stát dědicem veškerého jejího movitého i nemovitého majetku. Tuto předložil prostřednictvím Mgr. P. P. (Pavla Prygla – pozn. red.), notářce Mgr. Janě Hyrákové, pověřené soudní komisařce k projednávání dědictví po T. R., zemřelé dne xx,“ stojí v rozsudku nad V.H., který vynesl Okresní soud v Českých Budějovicích. Na základě usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci nabyl později odsouzený V. H. nemovitosti a peníze v hodnotě přesahující jeden a půl miliónu korun.
Detektivové začali po čase vyšetřovat i svědky. Objevil se ale problém, šéfem jindřichohradecké kriminální policie byl otec jednoho z podezřelých, Pavel Prygl starší (toto jméno se později objevilo na kandidátce hnutí ANO 2011 v posledních komunálních volbách – pozn. red.). Případ, v němž figuroval žalobce Pavel Prygl. Případ byl byl proto předán do Plzně.
Soudy ale Prygla, který se prokazatelně dle obžaloby podílel na záležitosti okolo zfalšované závěti, nakonec obžaloby pravomocně zprostily a státní zástupce už dovolání nepodal.
Více informací se lze dočíst ZDE.
Jan Hrbáček
