Producenti černého uhlí v Česku, Polsku a Rumunsku, jedni z posledních provozovatelů hlubinných dolů v Evropě, se domáhají vládní podpory.
Bez pomoci státu většina z nich nepřežije a jejich krach bude stát tisíce pracovních míst, napsal zpravodajský server Politico. Kvůli propadu světových cen uhlí, konkurenci levného zemního plynu a vládní ekologické regulaci krachují i největší producenti uhlí v USA a řada západoevropských zemí zavírá své poslední černouhelné doly. Pro těžaře z východní části Evropy, kteří provozují doly staré často století nebo více, je vysoce nákladné už jen ukončit jejich provoz a propustit zbylé zaměstnance.
Například skupina NWR, která vlastní těžařskou firmu OKD s doly na severovýchodě Moravy, proto žádá vládu o pomoc se „stabilizací“ a o případné pomoci státu jednala tento týden s českými ministry průmyslu a financí. V Polsku, kde uhlí zajišťuje téměř 90 procent produkce elektrické energie, vláda plánuje vytvořit novou uhelnou společnost, která převezme rentabilní aktiva největšího evropského těžaře uhlí Kompania Węglowa. Ten je stejně jako největší evropský producent koksovatelného uhlí JSW v těžké ztrátě a vláda jedná s Evropskou komisí o záchranném plánu pro celý sektor.
Předběžná verze polského plánu navrhuje mimo jiné odbourání všech výhod pro horníky, což mezi nimi vyvolává protesty. „Musíme snížit všechny náklady, protože ceny uhlí o polovinu klesly,“ řekl tento týden polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.
V Rumunsku horníci v minulých dnech podnikli více než 300kilometrový „pochod zoufalství“ na Bukurešť. Chtějí přimět vládu, aby zachránila vysoce zadluženou společnost Complexul Energetic Oltenia, která provozuje 17 dolů a podílí se až 30 procenty na celkové produkci elektrické energie v Rumunsku. Podnik představil plán na propuštění 2000 z celkem 15.000 zaměstnanců. Rumunská vláda, která má v podniku 77 procent, viní z potíží společnosti „chaotické řízení“.
„Většina dolů ve střední Evropě má vyšší náklady než doly jinde ve světě a ceny jsou opravdu velmi nízké. Požadují proto od vlád podporu, myslím ale, že pro vlády je něco takového stále těžší,“ řekl David Price z konzultační společnosti IHS Energy.
Doly v tomto regionu jsou tak nákladné, protože jsou často velmi staré. Snadno dostupné uhlí v nich bylo již dávno vytěženo a zbývají nejhlubší a nejdráže těžitelné zásoby. Ani přes dopravní dostupnost tak nejsou schopny konkurovat levnému uhlí z povrchových dolů v USA nebo Austrálii.
Podle analytiků je ale základní příčinou potíží těžařů politika. “Vypadá to stále více tak, že Evropa své uhelné doly ztratí,“ uvedl Price. „Upřímně, nevím, proč by někdo v této době investoval do nějaké uhelné elektrárny v Evropě, když evropská politika směřuje k vyloučení uhlí (z energetického mixu). Kde se investuje? V Asii,“ dodal analytik.
ČTK
