Vláda ve středu projedná změny v Národním plánu obnovy. Ty zahrnují přesun 10,9 miliardy korun na jiné účely a také nové záměry v rozsahu 208 miliard korun. Ty zahrnují navýšení původní alokace o 14 miliard korun, 16 miliard na projekty RePowerEU a zbývajících 178 miliard korun má tvořit zvýhodněná půjčka. Mezi projekty, jež mají podporu čerpat, nalezneme plynovod Stork 2 spojující Polsko a Česko i posílení kapacity ropovodu TAL.
Půjčky od Evropské unie původně česká vláda nechtěla, až v posledních měsících změnila názor. Podle materiálu předloženého do připomínkového řízení, který má Ekonomický deník k dispozici, totiž mají tyto půjčky výhodné finanční podmínky. Poskytují se na dobu 30 let‚ přičemž prvních deset let státy splácejí pouze úroky. Úroková sazba je stanovena podle výnosu unijních dluhopisů NGEU. Nyní jsou úročeny sazbou 2,6 procenta, což je méně, než za kolik si dnes půjčuje Česká republika.
Peníze z půjčky mají směřovat hlavně na níže uvedené záměry:
- Fond na podporu železniční infrastruktury (98,5 mld. Kč)
- Spolufinancování Nové Zelené úsporám, úspory v rodinných a bytových domech (20 mld. Kč)
- Spolufinancování komplexních renovací veřejných budov (10 mld. Kč)
- Financování výstavby veřejných budov ve vysokém energetickém standardu (10 mld. Kč)
- Energetická účinnost a úspory energie ve vodárenství (8 mld. Kč)
Navýšení dotací na „hlavní hity“ Národního plánu obnovy ve výši 10,9 miliardy korun se týká například těchto oblastí:
- Instalace nových zdrojů fotovoltaické energie ve firmách (z 5 na 9 mld. Kč)
- Energetická náročnost budov, veřejné osvětlení (ze 3,285 na 4,785 mld. Kč)
- Tzv. kotlíkové dotace na výměnu zdroje tepla (ze 7,21 na 14,82 mld. Kč)
- Rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče (z 8,56 na 11,97 mld. Kč)
- Zvýšení kapacity předškolních zařízení (ze 7 na 8,57 mld. Kč)
Jistou kontroverzi vyvolávají energetické projekty zařazené do financování z akce RePowerEU. Konkrétně Hnutí Duha má výhrady k tomu, že dotace budou směřovat na projekty, které posílí závislost Česka na fosilních palivech – projekt plynovodu Stork 2 a rozšíření kapacity ropovodu TAL. Hnutí Duha nesouhlasí ani s tím, že ropovod a plynovod získají granty, zatímco na úspory energie v domácnostech chce vláda použít půjčku.
Jak to vidí Evropská komise
K navrženým projektům se již vyjádřila Evropská komise. S dotací na stavbu plynovodu Stork 2 do Polska nemá problém, stejně jako s dalšími projekty. Mezi ty bezproblémové patří třeba tyto:
- 8 mld. Kč na stavbu nového plynovodního propojení ČR a Polska – tzv. projekt STORK 2 (více o něm v textu zde).
- 6,4 mld. Kč finanční podpory na rozvoj distribuční energetické sítě
- 5 mld. Kč na přípravu dlouhodobých investičních projektů v oblasti využívání a skladování geotermální energie
- 4 mld. Kč navýšení dotací pro podniky na pořízení fotovoltaických elektráren a výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu (vzhledem k vysokému zájmu firem se původní alokace ve výši 5 miliard korun ukazuje jako nedostatečná)
- 1 mld. Kč na vytvoření Elektroenergetického datového centra (to bude zapotřebí vzhledem k očekávanému rozvoji komunitní energetiky)
Specifický je případ posílení kapacity ropovodu TAL s italského Terstu, zahrnující též intenzifikaci navazujícího potrubí IKL z Bavorska do Kralup nad Vltavou. Dodatečné dodávky ropy v rozsahu 4 milionů tun umožní náhradu ruské ropy, které dnes pokrývá zhruba polovinu spotřeby v českých rafineriích. Ministerstvo průmyslu chtělo na tento projekt vyčlenit 2,9 miliardy korun z unijních grantů, avšak naráží na částečně nesouhlasné stanovisko Evropské komise.
Další projekty už narazily na nesouhlas Evropské komise. Jmenovitě jde o:
- 7,5 mld. Kč na odkoupení podzemních zásobníků plynu na českém území. Pravděpodobně jde o zásobníky v majetku firmy RWE Gas Storage, kterou se koncern RWE snaží prodat. Podle Komise je nutné prokázat, že stejných cílů není možné dosáhnout regulatorními prostředky.
- 541 mil. Kč na přípravu projektu výstavby horkovodního potrubí z Elektrárny Dukovany do Brna (více o projektu v textu zde)
- 400 mil. Kč na program vývoje souborů jaderného paliva pro Elektrárnu Dukovany s cílem ukončit odběr ruských palivových souborů
- 55 mil. Kč na zajištění náhrady ruského paliva pro výzkumné reaktory, které provozují ČVUT a ÚJV Řež
Kde se vzal Národní plán obnovy
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) představila Evropská komise v květnu 2020. Jedná se o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a podpořit ekologickou a digitální transformaci ekonomiky. RRF nabízí mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur, z toho 312,5 miliardy formou dotací a 360 miliard v podobě půjček.
V České republice měla dotační podpora v rámci Národního plánu obnovy podle původního plánu z roku 2021 dosáhnout 200 miliard korun. Z toho 172 miliard mělo pocházet z grantů Evropské unie a 28 miliard korun z národních zdrojů. O čerpání evropských peněz formou zvýhodněných půjček původně česká vláda zájem neměla, názor změnila až loni.
David Tramba
