Saldo mezi příjmem z drahých energií a výdaji na dotování zvýšených nákladů za elektřinu a plyn je zatím pro státní rozpočet těžce ztrátové. Stát během prvního čtvrtletí vybral od energetických firem 8,2 miliardy korun, avšak na dotacích vyplatil již 31,5 miliardy korun. Vyplývá to z dnešního oznámení ministerstva financí.
Rozdíl je tedy záporných 23,3 miliardy korun. Náklady na pomoc lidem a firmám zmiňuje ministerstvo financí jako jeden z hlavních důvodů zhoršení salda státního rozpočtu. Za období od ledna do března totiž dosáhl schodek státního rozpočtu rekordní výše -166 miliard korun. Ve stejném období loňského roku to bylo „jen“ -59 miliard korun.
Jak lze vyčíst z detailních čísel o vývoji příjmů státního rozpočtu k 31. březnu, na odvodu z nadměrných příjmů z drahé elektřiny stát vybral již 8,17 miliardy korun, což představuje 54 procent očekávané výše příjmu za celý letošní rok (15 miliard korun). Naopak na mimořádné dani z neočekávaných zisků energetických, těžebních a rafinerských společností a bank – takzvané windfall tax – zatím stát nevybral ani korunu z očekávaných 85 miliard.
Díky odvodu zálohy na daň z příjmu za letošní rok, plánované na září, se to však má změnit. „Ve druhé polovině roku očekávám zlepšení hospodaření a mou prioritou zůstává dodržení rozpočtovaného schodku 295 miliard korun. Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ komentoval březnové výsledky rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Úleva s koncem topné sezony
Co se týká dotací na snížení cen energií, stát od ledna do března vyplatil kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům z důvodu zastropování jejich cen ve výši 23,9 miliardy korun. K tomu je zapotřebí přičíst pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích ve výši 4 miliard korun a dotace provozovateli přenosové soustavy, společnosti ČEPS, s cílem stabilizovat regulované ceny elektřiny (3,6 miliardy korun).
Zatímco příjmy budou teprve nabíhat, výdaje státu na dotování cen energií by měly v dalších měsících naopak klesat. Spotřeba energie je totiž v prvním čtvrtletí, tedy v době vrcholu topné sezony, nejvyšší. Navíc mnozí dodavatelé oznámili pokles cen elektřiny a plynu pod úroveň vládního stropu, což finanční náklady na kompenzace pro dodavatele energií dál snižuje.
Vyšší důchody, ale také investice
Jak dále ministerstvo financí uvedlo, na větším schodku státního rozpočtu se v letošním roce podepsalo více vlivů. Hlavně jsou to výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o 20,9 procenta (tedy o 29,7 miliardy korun). Do jejich výše se kromě loňských mimořádných navýšení promítá letošní řádná valorizace a příplatek 500 korun měsíčně za vychované dítě. Ministerstvo upozornilo také na předfinancování plateb pro veřejné školství a sociální služby.
Výrazně oproti loňsku vzrostly také investiční výdaje státu – o 126 procent, tedy o 20,1 miliardy korun. Hlavní podíl na růstu mají vyšší platby na financování dopravní infrastruktury (zvýšení o 11 miliard korun) a na zajištění realizaci programu Nová zelená úsporám (navýšení o 3,9 miliardy korun).
David Tramba
