Společnost Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače dnes podala závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren, které prodává švédská společnost Vattenfall.
ČTK to řekl mluvčí Czech Coal David Vidomus. Další z možných uchazečů, ČEZ, dnes oznámil, že nabídku nepodá. Německý zájemce Steag podle zdrojů agentury Reuters nabídku nepodá, uvedl však, že Vattenfall bude muset poskytnout finanční příspěvek, aby ztrátové provozy udržel v chodu. Podle dřívějších informací Vattenfall závazné nabídky očekával do dneška. Předběžnou nabídku na aktiva švédského koncernu loni podal i další český zájemce, společný podnik Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a investiční skupiny PPF. Jeho vyjádření ČTK shání.
Vattenfall se k procesu předkládání závazných nabídek odmítl vyjádřit, napsala agentura Reuters. „Vzhledem k tomu, že máme k celé transakci podepsanou vzájemnou mlčenlivost, tak více informací nejsme schopni poskytnout,“ řekl dnes ČTK Vidomus. Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky ČEZ je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren.
Vliv má i nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu. „Společnost je však i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje,“ dodala. Oficiální nabídku podle zdrojů agentury Reuters nepodal ani další zájemce, německá energetická společnost Steag s partnerskou australskou investiční skupinou Macquarie. Navrhly však údajně založit nadaci, která by hnědouhelná aktiva Vattenfallu spravovala. Návrh podle jednoho ze zdrojů počítá s tím, že samotný Vattenfall by do nadace přispěl částkou nejméně dvou miliard eur (54 miliard Kč) „v závislosti na vývoji a cen elektrické energie“. Tento model by podle Reuters zajistil, že ze ztrátových provozů nebudou odtékat žádné finance a nebudou se vyplácet žádné dividendy. Podle dřívějších informací Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu zhruba 8100 megawattů.
Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. Prodávané elektrárny vyrábějí podle Reuters zhruba desetinu veškeré elektrické energie v Německu. V návazném tendru firma prodává deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů. Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat.
Nikdo ze zájemců prý totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší. Vattenfall tak prý uvažuje o odkladu prodeje, případně o odprodeji pouze některých částí. Rovněž přemýšlí o založení fondu nebo nadace, která by zmíněné aktivity převzala. Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí. ČEZ je největší česká energetická firma.
Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Vršanská uhelná, která zaměstnává zhruba 600 lidí, zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě se zásobami uhlí s nejdelší životností v Česku v rámci současných těžebních limitů. V roce 2013 uzavřela s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Těžební společnosti by to mělo přinést dlouhodobou perspektivu.
ČTK
