Do Česka přijíždějí někteří Indové s povolením ke studiu, místo přednášek ale rozvážejí jídlo. Podobný trend sleduje i Slovensko, kde zahraniční dělníci z továren odcházejí ke kurýrním službám a taxislužbám. Pozornost tam budí zejména indičtí taxikáři, u nichž vyvstávají pochybnosti o platnosti řidičských průkazů.
Český případ otevřel otázku, zda stát dokáže účinně kontrolovat, jestli zahraniční studenti skutečně plní účel svého pobytu. Jenže podobné debaty se nevedou pouze u nás. Indická studijní i pracovní migrace se dostala do centra pozornosti i na Slovensku. Nejde přitom jen o to, kolik lidí přichází, ale také o to, jakou práci nakonec vykonávají a zda současná pravidla odpovídají realitě.
V Česku přijíždějí studovat, místo školy ale rozvážejí jídlo
Český případ popsal Ekonomický deník včera. Někteří indičtí občané podle informací, které zazněly při jednání senátního výboru, přijíždějí do Česka s povolením k pobytu za účelem studia, ale místo abslovování přednášek a zkoušek pracují v rozvozu jídla.
Senátor David Šimek (nezávislý za KDU-ČSL) při jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost upozornil na množství kol kurýrní služby Bolt, kterých si všiml u vysokoškolských kolejí. V diskusi byly zmíněny i případy, kdy univerzity až po zkouškovém období zjistily, že někteří zapsaní studenti nesložili žádnou zkoušku.
České ministerstvo vnitra o problému ví a snaží se ho řešit
Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné prověřuje část indických uchazečů už na zastupitelském úřadě v Dillí. Někteří žadatelé už povolení k pobytu za účelem studia nezískají, protože nesplňují základní předpoklady.
Ministerstvo zároveň upozorňuje na postup některých vysokých škol. Ty podle Novotné někdy vydají potvrzení o studiu a spoléhají na to, že nevhodné uchazeče následně odfiltrují zastupitelský úřad a ministerstvo. Resort může školám připomínat jejich odpovědnost a požadovat důslednější přijímací řízení, nemůže jim ale jednoduše nařídit, koho mají přijímat.
V debatě zazněla také otázka veřejných peněz. Veřejné vysoké školy podle popisu jednání získávají prostředky na studenty prvního ročníku i v situacích, kdy student fakticky nechodí na výuku. Novotná připustila, že některé fakulty mohou s takovým příjmem počítat. Současně však odmítla zobecňovat problém na všechny univerzity a vysoké školy.
Na Slovensku měli nastoupit do továren, část ale pracuje jako kurýři
Na sousedním Slovensku se téma indických pracovníků objevuje i v jiné podobě. Článek slovenského deníku SME s titulkem, který upozorňuje na příchod Indů do továren a jejich následnou práci taxikářů a kurýrů, popisuje stížnosti jiných zahraničních pracovníků. Indové totiž pracují za mimořádně nízké odměny a devalvují tak pracovní trh.
V září slovenská média informovala, že taxikáři na nástupišti Bolt a Uber hromadně rušili objednávky cestujících z letiště v Bratislavě. Tímto způsobem se snažili vytvořit situaci, kdy poptávka převyšující nabídku zvyšuje ceny.
Bolt reagoval zákazem rušení přijatých objednávek, píše SME. Řidiči s logem této taxi společnosti se podle deníku brání. Tvrdí, že jsou nízké příjmy a nespravedlivé chování platforem.
Podobná situace je podle SME i u kurýrů, kteří doručují jídlo. Stěžují si, že jejich příjmy za poslední tři roky klesly na méně než polovinu. Důvodem má být soutěž pracovníků z exotických zemí.
Počet indických pracovníků na Slovensku rychle roste
Rozsah indické studijně-pracovní migrace na Slovensko přiblížil jiný loňský text. Opíral se o údaje slovenského Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. Podle těchto dat se počet indických občanů s povolením k zaměstnání během několika let výrazně zvýšil. V srpnu 2021 jich úřady evidovaly 283. O rok později už šlo o 623 lidí a v srpnu 2023 o 2 498.
Růst pokračoval i v následujících letech. V srpnu 2024 evidovaly úřady 3 381 indických pracovníků a v srpnu 2025 už 7 444. Za pětileté období tak podle článku počet vzrostl o více než 2 530 procent.
V době zveřejnění textu měl server k dispozici také zářijové údaje za rok 2025. Počet indických občanů s povolením k zaměstnání se podle nich zvýšil na 7 697, tedy o 253 oproti předchozímu měsíci.
K tomuto počtu slovenské médium připočítávalo i dalších 1 298 Indů, kteří v září 2025 pracovali ve zjednodušeném režimu na základě takzvané informační karty, tedy bez pracovního povolení. Celkový počet tak podle tehdejšího výpočtu dosahoval téměř devíti tisíc lidí.
Text tehdy na základě dat úřadu předpokládal, že Indové brzy předstihnou Srby a stanou se po Ukrajincích nejpočetnější skupinou pracujících cizinců ze zemí mimo Evropskou unii.
Popisovaný text zasazoval růst počtu indických pracovníků do širšího vývoje slovenského pracovního trhu. Zmiňoval pokračující otevírání trhu pracovníkům ze zemí mimo Evropskou unii, například prostřednictvím vyšších kvót pro zaměstnávání cizinců a rychlejšího vydávání pracovních povolení.
Indičtí taxikáři a otázky kolem řidičských průkazů
Další otázku otevřel také slovenský motoristický server TopSpeed. Zaměřil se na indické taxikáře a na to, jak získávají řidičská oprávnění používaná na Slovensku.
Text řeší, zda na Slovensku funguje černý trh s řidičskými průkazy. V úvodu upozorňoval na otázku, jak je možné, že někteří indičtí řidiči mají slovenské řidičské průkazy, přestože neabsolvovali autoškolu.
Článek popisuje postup, při němž může cizinec požádat o vydání evropského řidičského průkazu na základě platného indického oprávnění. Podle jeho výkladu se v takovém případě posuzuje především formální platnost dokladů, zatímco slovenská autoškola ani praktická zkouška nemusí být podmínkou.
Text zároveň upozorňuje na mezinárodní úmluvy, které upravují uznávání řidičských oprávnění mezi signatářskými státy. Zmiňoval Ženevskou úmluvu z roku 1949 a Vídeňskou úmluvu z roku 1968.
Tyto zmíněné skutečnosti mají společné to, že vyvolávají otázky o fungování pravidel pro příjezd cizinců, jejich studium, zaměstnávání a profesní oprávnění.
