Česká republika se zadlužuje rekordním tempem, ale přesto lze říct, že stát sedí na velkém balíku peněz. Díky živelnému růstu cen emisních povolenek získá do Modernizačního fondu až 300 miliard korun navíc oproti původnímu předpokladu. Není divu, že se objevují nápady, jak peníze z této kasy vybrat.
Přesně s takovým plánem přichází v posledních dnech své existence vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Jenže pokus dostat příslušný návrh již na jednání sněmovny ve středu 15. prosince ztroskotal. Na schválení programu schůze sněmovny se nenašel dostatek hlasů. Poslanci si udělají dlouhé prázdniny, opět se setkají až v úterý 11. ledna.
Motivaci poslanců nejednat už v tomto týdnu poodhalil poslanec Ivan Adamec (ODS). „Program této schůze nepodpoříme. Já si myslím, že ani nemůžeme. Vzhledem k době, v které to projednáváme, vzhledem k tomu, v jaké podobě ty návrhy zákonů jsou, to přece po nás nemůžete chtít,“ uvedl Adamec. Narážel na páteční nástup nové koaliční vlády v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Dočasné řešení na dva roky
Odcházející ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na jednání sněmovny prosazoval převod části peněz z Modernizačního fondu a jejich použití na pomoc lidem a firmám, které tíží růst cen elektřiny a plynu. „Část emisních povolenek, které dnes jdou do takzvaného Modernizačního fondu, tak by šly do státního rozpočtu. Zdůrazňuji část těchto povolenek a pouze na omezené období – na rok 2022 a na rok 2023,“ uvedl Richard Brabec. Vše lze prý zvládnout drobnou parametrickou změnou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Podle jeho odhadu může Česká republika získat v letech 2021 až 2023 z prodeje emisních povolenek zhruba 100 miliard korun. Jenže na pokrytí plánované dotační podpory z Modernizačního fondu na projekty v energetice a průmyslu by v tomto období stačila polovina peněz. Nabízí se tak možnost „vybrat z bankomatu“ 50 miliard korun a použít je na zmírnění následků energetické krize.
Nastupující vládní koalice takové plány kategoricky odmítá. Nejostřeji se vyjádřil poslanec Jan Farský (STAN). Podle jeho slov není řešením, že se „vytuneluje Modernizační fond, který má do budoucna zabránit právě tomu, aby tady k takovým situacím docházelo.“ Modernizační fond má podporovat fotovoltaické elektrárny na střechách či komunitní sdílení elektřiny, a tím zajistit dostupnost energie v delším časovém období.
„Modernizační fond má sloužit primárně investicím do nových zdrojů energie. Ekologické zdroje energie v budoucnu zajistí dlouhodobě udržitelnou a přijatelnou cenu energií pro koncového zákazníka, protože cena energie vyrobené z fosilních paliv bude výrazně dražší než cena energie vyrobené ze zelených zdrojů. My chceme, aby se podobná krize s cenami energie již v budoucnu nikdy neopakovala. Proto jako správný hospodář preferuji investice před pouhou spotřebou,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku poslanec Tomáš Müller (STAN).
Místo 150 miliard trojnásobek
Vznik Modernizačního fondu je jedním z důsledků velkého kompromisu z října 2014, kdy se šéfové vlád zemí Evropské unie dohodli na závazných cílech energetické a klimatické politiky do roku 2030. Bohatší a ekologicky uvědomělejší evropské země si prostřednictvím dodatečných dotací na modernizaci energetiky a těžkého průmyslu v podstatě koupily souhlas chudších členů včetně České republiky.
Česko může na dotace z Modernizačního fondu využít výnos z prodeje 227 milionů emisních povolenek. Ještě před rokem to vypadalo, že se výnos bude během deseti let pohybovat okolo 150 miliard korun. Vzhledem k letošnímu růstu ceny emisní povolenky dnes tento výnos vychází na trojnásobek – na zhruba 450 miliard korun.
Státní fond životního prostředí během podzimu rozhodl o přidělení prvních příspěvků z Modernizačního fondu konkrétním zájemcům. Podpoří vznik 20 středně velkých fotovoltaických elektráren a také přispěje na ekologizaci šesti tepláren, které zatím spalují uhlí. Další, mnohem větší balík projektů je dnes ve fázi posuzování.
David Tramba
