„Oddlužovací“ novela insolvenčního zákona, kterou se právě zabývá Senát, je podle odborníků stále plná bílých míst, která bude muset zaplnit až praxe a rozhodování soudů. „Nezažil jsem za svojí poslaneckou kariéru takový tlak. Lobbistické ataky byly opravdu velké,“ prohlásil ve čtvrtek na semináři Asociace insolvenčních správců (ASIS) poslanec a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Chvojka, člen Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a předseda poslaneckého klubu ČSSD, si také povzdechl nad složitostí celého procesu přijímání novely. „Spolupráce mezi ministerstvem spravedlnosti a legislativním odborem sněmovny byla složitá, trvalo asi měsíc, než se vůbec text schválený poslanci zkompletoval a poslal do Senátu“, prohlásil na semináři Chvojka, přičemž nevyloučil ještě možné nesrovnalosti.
Na některé z nich pak poukazovali v průběhu semináře někteří přítomní soudci. Během projednávání například poslanci vypustili povinnost dlužníka podávat seznam svých závazků, avšak ve formulářích, které jsou součástí schváleného zákona, tato povinnost měla zůstat.

Dalším problémem podle poslance Chvojky je, že nejpozději za půl roku se zákon znovu otevře, a to s projednávání novely exekučního řádu. Navíc je podle Chvojky otázkou, zda s ohledem na připravovanou evropskou směrnici, upravující oddlužení podnikajících fyzických osob, neschválili poslanci něco, co již nebude za rok a půl platit. „Což je častá bolest naší legislativy,“ povzdechl si Chvojka, který v minulé vládě vykonával funkci ministra pro legislativu a lidská práva a předsedal také Legislativní radě vlády ČR. V případě živnostníků totiž novela odstranila nejasnost v otázce stanovení výpočtu základu pro oddlužení, kdy místo nelogického termínu „příjem“ zavedla základ v podobě zisku za poslední zdaňovací období.

Hlavní předností novely je podle poslance Chvojky to, že otevřela oddlužení mnohem větší množině osob. Na stranu druhou se mu nelíbí tzv. převlečená nula, tedy podmínka pro vstup do oddlužení pouze pro ty osoby, které prokáží schopnost platit věřitelům to, co správci. „Nesouhlasil jsem s tím, jde to proti smyslu celé úpravy,“ dodal Chvojka.

Podle dalšího z přednášejících, člena představenstva České advokátní komory (ČAK) Michala Žižlavského, je ovšem otázkou, jak bude taková částka vypočtena.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Debata se mezi přítomnými vedla především o to, zda do povinného základu započítávat třeba výživné a zda je možné pak obejít takovou situaci například přijetím daru. Pokud by se do základu započítávalo výživné, měsíční povinné minimum by se výrazně zvýšilo a logicky by se zmenšil i okruh osob, které by mohly do oddlužení vstoupit.

Žižlavský sice pozitivně kvitoval, že se omezil okruh osob, které budou moci návrhy na oddlužení sepisovat, avšak kritizoval ponechání možnosti sepisovat návrh neziskovým organizacím. „Nad účastí neziskovek při sepisování návrhů na oddlužení se nedá nic dělat, než povzdechnout,“ dodal. Žižlavský, který je advokátem a zároveň známým insolvenčním správcem, také zmínil možné praktické problémy při sepisování návrhů. Například zmínil neochotu některých ředitelů věznic vyjít vstříc budoucím správcům, kteří by měli přicházet za vězni a sepisovat s nimi žádosti. Dále upozornil na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (25 Cdo 5819/2017 z 20.6. 2018) z něhož vyplývají mnohem širší povinnosti při sepisování návrhů pro advokáty, například poskytování ekonomického poradenství a informování o všech možnostech řešení situace, v níž se dlužník nachází.

Podle Žižlavského bude na soudech, aby vyložily, jak přistupovat k podnikajícím osobám v případě zpeněžování zásob a majetku, například automobilu či mobilního telefonu. Z ustanovení lze dovodit povinnost zpeněžit, avšak to by mělo vliv na podnikatelskou činnost a tedy i negativní dopad na schopnost dlužníka splácet věřiteli vyšší částky. Dalším takovým výkladovým oříškem je nová definice snahy dlužníka splácet. Termín  „přiměřená výdělečná činnost“ byl totiž nahrazen povinností „vynakládat veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů“, což podle názoru Žižlavského povede k problémům soudního přezkumu, neboť zároveň ze zákona vypadla povinnost pravidelných zpráv, podávaných správcem.

Tzv. oddlužovací novela byla Poslaneckou sněmovnou schválena na konci října a nyní se jí začal zabývat Senát. Novelu připravil a poslancům ke schválení ji předložil ještě bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Aktuálně je terčem kritiky především některých lobbistických organizací z řad nevládních sdružení, která upozorňují na možné riziko negativních dopadů v podobě přísnějších kritérií pro vstup osob do celého procesu oddlužení a možné soudní libovůle.

[/mn_protected]

Petr Dimun