Evropa stále naráží na pomalé a roztříštěné nákupy vojenské techniky. To chce změnit platforma BASE. Projekt nizozemské firmy Intelic propojuje výrobce bezpilotních systémů z deseti zemí, včetně České republiky a Ukrajiny. Cílem je odstranit byrokratické překážky, sjednotit software pro řízení dronů a zajistit, aby utracené miliardy za obranu zůstávaly v Evropě. Podle Bruselu jde o klíčový krok k dosažení strategické autonomie a připravenosti na hrozby roku 2030.
Evropským armádám trvá nákup dronů příliš dlouho. Nová evropská platforma to chce napravit. Jmenuje se BASE a spustila ji nizozemská firma Intelic. Hlavním cílem je propojení výrobců dronů z deseti zemí a pomoc vládám nakupovat rychleji a zároveň udržet evropské výdaje za obranu v Unii.
Musíme to zrychlit
Platforma BASE tak dokonale zapadá do agendy EU Readiness 2030. To je hlavní obranná strategie, která má mobilizovat evropské peníze na obranu, urychlit zadávání veřejných zakázek, snížit národní specifika pro zbrojní tendry a srazit závislost na neevropských dodavatelích.
Mluvčí Komise pro sektor obranu Thomas Regnier pro EU Perspectives vysvětlil, že unijní exekutiva chce právě tyto nedostatky odstranit. „Jedním z hlavních přístupů Komise ke strategické autonomii v obraně je vyřešení problematických míst. Zejména se jedná o rychlost a roztříštěnost zadávání veřejných zakázek v zemích sedmadvacítky,“ řekl.
Regnier říká, že už brzy Brusel představí konkrétní recepty, jak situaci zlepšit. Unie plánuje poskytovat půjčky v rámci svého programu financování obrany SAFE a zároveň nové financování v rámci programu EDIP, programu na podporu obranného průmyslu.
Zjednodušená pravidla mají platit i pro balíček předpisů o obranné připravenosti, který chce omezit byrokracii při zadávání veřejných zakázek. „Brzy očekáváme hmatatelné výsledky,“ řekl.
Lepší, ne více
Regnier zdůraznil, že obranná agenda není jen o vyšších výdajích, ale také o efektivnějším zacílení peněz. V roce 2024 Komise navrhla, aby se do roku 2030 alespoň 40 procent obranného vybavení pořizovalo ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi.
Nejnovější údaje Evropské obranné agentury ukazují, že v roce 2021 proběhlo ve spolupráci několika unijních zemí pouze 18 procent celkového objemu zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že evropské vlády v reakci na ruskou válku na Ukrajině zvyšují výdaje na obranu, tlak na získávání kompatibilních a evropských výrobních kapacit se stal strategickou prioritou.
„Komise zavádí jak finanční pobídky, tak regulační architekturu potřebnou k tomu, aby se společné zadávání veřejných zakázek stalo normou, nikoli výjimkou,“ uvedl Regnier.
Mohlo by vás zajímat
Deset zemí, jedna platforma
Ukázkovým případem je právě platforma BASE, jež propojuje výrobce dronů a dalších bezpilotních systémů z deseti zemí. Francie, Německa, Spojeného království, Ukrajiny, Nizozemska, Portugalska, Lotyšska, Lucemburska, Litvy a Česka.
Vládám poskytuje přehled o interoperabilních schopnostech v evropské obranné průmyslové základně. Mezi její partnery patří ukrajinská společnost TAF Industries, která přináší odborné znalosti v oblasti systémů sledování a boje proti dronům. Zapojeno je několik dalších ukrajinských partnerů.
Jádrem boje proti nepřátelským dronům je systém Nexus. Sdílená softwarová vrstva velení a řízení, kterou používá Ukrajina od roku 2025. Umožňuje bezpilotním systémům od různých výrobců fungovat společně v rámci jednoho prostředí. Pro ministerstva obrany to znamená menší riziko integrace dronů různých výrobců a kratší časové lhůty pro jejich nasazení.
