Katar v posledních týdnech navýšil export zkapalněného zemního plynu (LNG), a to až na polovinu stavu z doby před válkou v Perském zálivu. Polský Orlen s ohledem na výpadek dodávek vypověděl smlouvu o odběru katarského plynu. Tyto zprávy jsou na první pohled v rozporu. Co se vlastně děje okolo katarského exportu?
Ropný a plynárenský koncern Orlen oznámil, že uplatnil své právo vypovědět jednu z dvojice dlouhodobých smluv o odběru katarského plynu. Jedná se o smlouvu, která měla dle původní dohody platit až do roku 2034. „Důvodem je přetrvávající situace vyšší moci, která znemožňuje plnění smluvních závazků týkajících se dodávek,“ informoval Orlen.
Jedna smlouva končí, druhá trvá
Vypovězená smlouva se týká dodávek v rozsahu až 1 milionu tun LNG ročně, což je zhruba 1,4 miliardy metrů krychlových plynu (pro srovnání: Polsko loni spotřebovalo 22,8 miliardy m3). Tato smlouva byla cenově vázána na ropu. V platnosti naopak zůstává druhá smlouva Orlenu se společností QatarEnergy, jejíž cenový vzorec vychází z kotací cen plynu. Také v tomto případě kontrakt zahrnuje dodávky až 1 milionu tun LNG ročně.
Rozhodnutí vypovědět jednu ze smluv nemá vliv na bezpečnost dodávek plynu do Polska. „Těžba plynu z vlastních ložisek společnosti spolu s jejími dlouhodobými smlouvami o dodávkách plynu zajišťují plné pokrytí potřeb plynu pro celou skupinu Orlen,“ uvedl největší polský průmyslový a energetický koncern.
Mohlo by vás zajímat
Oživení katarského exportu
Ironií osudu tato zpráva přichází ve chvíli, kdy katarský export plynu znovu ožívá. Podle analytické společnosti Kpler v říjnu odplulo z Kataru 31 tankerů s nákladem LNG. Jde o nejvyšší počet od února, kdy koncem měsíce odstartovaly americké a izraelské údery na Írán. Další nárůst nastal od počátku listopadu, kdy se export dostal až na polovinu předválečné úrovně – tedy na zhruba 3 miliony tun LNG měsíčně.
Pro připomenutí: Do začátku letošního roku patřil Katar spolu se Spojenými státy a Austrálií mezi tři hlavní exportéry zkapalněného plynu. Loni vyvezl na lodích 81,5 milionu tun LNG. Mezi pět největších zákazníků patřily Čína, Japonsko, Indie, Velká Británie a Tchaj-wan. Šesté místo v součtu obsadily země Evropské unie.
Zásah dostal Rás Laffan i energetické trhy
Uhlovodíkový byznys dostal ránu na počátku března, kdy Katar oznámil přerušení těžby plynu a exportu LNG. Jako důvod uvedl blokádu Hormuzského průlivu ze strany Íránu. V polovině března Íránci raketovým útokem poškodili klíčové zařízení pro zpracování, zkapalnění a vývoz plynu v průmyslové zóně Rás Laffan. Vážně poškozeny jsou dvě ze čtrnácti produkčních linek, přičemž jejich oprava potrvá několik let.
Logickou reakcí byl šok na energetických burzách. Zemní plyn začal v Evropě i Asii skokově zdražovat. Jeden příklad: Plyn s dodáním v prosinci vzrostl na nizozemské burze TTF z 32 eur za MWh ke konci února až na 104 eur za MWh na konci listopadu. V posledních dnech se situace na trhu trochu zklidnila a plyn klesl na hodnoty okolo 86 eur za MWh.
