Největší čistý plátce do unijní pokladny odmítá nést nepřiměřený podíl bilaterální pomoci Ukrajině. Německý kancléř Friedrich Merz spojil řešení ukrajinského schodku přímo s projednáváním příštího sedmiletého finančního rámce. Požaduje závazek všech zemí bez výjimky. Tento krok zvyšuje rozkol mezi zeměmi sedmadvacítky. Česko, Maďarsko a Slovensko už dříve odmítly další finanční pomoc a vyjednaly si výjimky z garancí za unijní úvěry.
Berlín chce, aby se všechny unijní členské státy podílely na pokrytí rozpočtového schodku Ukrajiny pro příští rok. V opačném případě hrozí zablokováním jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Unie. Vyplývá to z dopisu, který kancléř Friedrich Merz zaslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.
Merz usiluje o spravedlivější rozdělení finanční zátěže. Varuje, že Berlín nebude souhlasit s projednáváním dalších rozpočtových otázek, dokud ostatní nekývnou na přijetí společných závazků pro Ukrajinu.
Ukrajina jako hlavní téma
Merz v dopise Costovi navrhl, aby se financování Ukrajiny stalo klíčovým bodem programu neformálního summitu EU, který se koná tento týden v Dublinu. Poukazuje na to, že bilaterální pomoc pro Kyjev není mezi členské státy rozložena rovnoměrně.
„Společný závazek, že všichni bez výjimky spravedlivě přispějeme k pokrytí tohoto schodku, je nezbytným předpokladem pro vyřešení této otázky i pro projednávání jakýchkoli dalších záležitostí, zejména těch s finančními dopady,“ napsal německý kancléř v dopise, o kterém informovala agentura Bloomberg.
Mohlo by vás zajímat
Kyjevu chybí biliony
Ukrajinská vláda odhaduje, že bude mít v příštím roce rozpočtový schodek ve výši přibližně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Tato částka navíc nepočítá s 45 miliardami eur (1,1 bilionu korun), které už byly vyčleněny do příštího roku v rámci dříve schváleného úvěru v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu korun).
Evropská exekutiva přislíbila na pokrytí nového schodku dalších 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). Členské země nyní hledají způsob, jak další prostředky pro Kyjev zajistit. Ke konkrétní dohodě mezi členskými státy zatím nedošlo.
Největší čistý plátce
Německo, které je největším čistým plátcem do unijního rozpočtu, odmítá nést nepřiměřeně velkou část nákladů. Česko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko již daly najevo, že nechtějí poskytnout Kyjevu další finanční pomoc. Česko, Maďarsko a Slovensko si už dříve vyjednaly výjimky ze záruk za úvěr ve výši 90 miliard eur.
Merzův požadavek přichází v době, kdy členské státy obtížně hledají shodu na složení nového dlouhodobého rozpočtu pro období 2028 až 2034. Propojení těchto dvou otázek by mohlo již tak náročná jednání ještě více zkomplikovat.
Německý kancléř chce, aby se lídři EU nejprve dohodli na tom, jak se podělí o náklady na podporu Ukrajiny. Teprve poté by měli přejít k dalším finančním záležitostem.
Podle Fica jde o vydírání
Premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico se vůči výzvě německého kancléře ohradili. Premiéři to řekli v úvodních projevech na společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě.
Podle Babiše kancléř asi zapomněl, že v návrhu unijního rozpočtu jsou také peníze pro Ukrajinu. Také řekl, že státníci EU by už měli nominovat své zástupce, kteří budou za EU jednat o míru na Ukrajině. Ta se pátým rokem brání ruské vojenské invazi. „Není možné, aby za nás vyjednávali Američané,“ uvedl Babiš. Obecně pak vyhrožování označil za nepřijatelné.
„To, co dělá spolkový kancelář, je typické vydírání. A já to odmítám,“ řekl na adresu Merze slovenský premiér Fico. Dodal, že Slovensko má stejné právo veta jako má Merz.
