Stát plánuje navýšit cenu za odběry podzemní vody. Návrh na změnu poplatku už ale nepočítá s kraji jako s příjemci části výnosů. Změnu ostře kritizuje Středočeský kraj. Jeho hejtmanka Petra Pecková (STAN) upozorňuje také na formu, jakou se prosazuje. Voda se řeší v rámci návrhu novely zákona o rostlinolékařské péči jako takzvaný „přílepek“.
Poplatky za odběr podzemních vod se v České republice neměnily podle ministerstva zemědělství už 20 let. Cena za odběr povrchových vod se přitom upravuje a valorizuje každoročně.
V současnosti stojí podzemní voda 2 koruny za 1000 litrů. Povrchová voda vychází na 5,20 až 9 korun podle jednotlivých povodí. „Plánované zdražení představuje nárůst o 5 korun na 1000 litrů podzemní vody, což odpovídá 0,005 korun na litr vody,“ uvedlo ministerstvo. Podzemní voda je podle úřadu to nejcennější, co máme, společnost by tak měla upřednostňovat vodu povrchovou a podzemní vodu chránit.
Malých obcí se novinka týkat nebude
Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu navíc podle úřadu bude znamenat více financí, které bude moci resort použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky.
Obyvatel se studnou a malých obcí do přibližně 250 obyvatel s vrty se novinka týkat nebude. Roční odběr do 6000 m3 zůstává i nadále osvobozen od poplatku.
Návrh na změnu poplatku za odběr podzemní vody už ale nepočítá s kraji jako s příjemci části výnosů z těchto poplatků. To kritizuje například Středočeský kraj. Podle hejtmanky Peckové má z těchto peněz roční příjem ve výši 55 milionů korun. „Z toho financujeme vodohospodářské projekty, například vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, především v menších obcích,“ uvedla na sociální síti LinkedIn Pecková.
Méně peněz pro kraje
Pokračovala, že kraj k financím přidává ještě 150 až 170 milionů korun na projekty důležité pro zvýšení standardu bydlení a zajištění základních potřeb.
„Na to teď budeme mít významně méně peněz, a to bude mít dopad zase opět na vás. Třeba se svého vodovodu nebo kanalizace nedočkáte, protože obce na to prostě ze svého rozpočtu bez příspěvku kraje nedosáhnou,“ varovala Pecková. Navýšení poplatku za podzemní vody je podle Peckové o 250 procent, ale kraje současně přijdou o finance.
Ministerstvo zemědělství se ale snaží obavy mírnit. „Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny dne 3. listopadu 2026 zadal ministrovi zemědělství připravit opatření, které by zajistilo krajům kompenzaci za výpadek těchto finančních zdrojů. MZe toto usnesení samozřejmě respektuje a bude takto postupovat,“ uvedlo ve čtvrtečním vyjádření.
Zákon by se neměl „schovávat“
Podle hejtmanky Peckové by se ale tak zásadní změna neměla schovávat do pozměňovacího návrhu zákona, který s vodou vůbec nesouvisí. Návrh předložil poslanec Karel Tureček (ANO). „Za Středočeský kraj takový postup odmítám. O vodě a penězích občanů se má rozhodovat transparentně, ne téměř v utajení,“ uvedla Pecková.
O plánu zdražit odběry podzemní vody mluvil už v srpnu ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ekonomický deník o tom informoval.
Plán zazněl v souvislosti s oznámením investic ministerstva do boje se suchem. Extrémně vysoké teploty spolu s nedostatkem srážek měly v létě dopad jak na krajinu, tak i hladiny povrchových a podzemních vod.
Cenu si určují povodí
Cenu povrchových vod určují jednotlivé státní podniky Povodí. Nejdráž vyjde voda od Povodí Moravy. Jde o 9,09 koruny za metr krychlový. Povodí Labe stanovilo částku 8,6 koruny za metr krychlový a Povodí Ohře 8,3 koruny za metr krychlový. Nejlevněji vychází voda Povodí Vltavy za 5,3 koruny za metr krychlový.
„Při stanovení ceny na následující rok státní podnik Povodí započítá uznatelné náklady a přiměřený zisk. Výsledná částka je rozpočítána na plánované odběry na daný rok, čímž vzniká cena za metr krychlový odebrané vody,“ popsalo tehdy ministerstvo.
Podle údajů Nejvyššího kontrolního úřadu se v České republice pitná voda vyrábí ze 49 procent z podzemní vody a z 51 procent z vody povrchové. Snahou by přitom mělo být podle ministerstva vzácné podzemní zdroje chránit a primárně využívat vodu, kterou je možné zachytit na povrchu.
