Obavy z kroků Donalda Trumpa i pokračující ruská agrese nutí Spojené království hledat cestu k užší bezpečnostní integraci s kontinentem. Francouzský tlak na nákup unijního zboží hrozí vytlačením britských firem z evropských zakázek. Vyjednávání o nové bezpečnostní a ekonomické spolupráci stále naráží na opatrnost Bruselu. Brexitové trauma stále brzdí rychlé dojednání výjimek.
Britský ministr obrany Wes Streeting strávil pondělí ve dvou evropských metropolích. V Bruselu jednal s Kajou Kallasovou, šéfkou unijní zahraniční politiky. A v Berlíně se setkal se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem. Jeho vzkaz byl jasný. Británie chce být součástí evropského obranného úsilí, nikoli stát mimo něj.
Podpora jen pro evropské zboží?
Jeho cesta měla jak diplomatický, tak obchodní rozměr. Evropský blok plánuje posílit odvětví, jako je automobilový průmysl či obranný sektor. Pro evropské firmy, které chtějí dosáhnout na veřejnou podporu, to ale znamená, že budou muset nakupovat evropské produkty.
Londýn se obává, že zůstane stranou. Británie se již dostala do sporu s Francií a dalšími zeměmi, které prosazují přístup „vyrobeno v Evropě“ (Made in Europe). Hrozí totiž, že Londýn – a s ním i britské společnosti – bude vyloučen z unijních iniciativ v oblasti obranného průmyslu.
Pro Streetinga šlo o první návštěvu Bruselu ve funkci ministra obrany. Uskutečnila se týden poté, co se v Paříži setkal s Borisem Pistoriusem, Kajou Kallasovou a ministry obrany Itálie, Francie a Polska. Měl se rovněž sejít s Andriusem Kubiliusem, evropským komisařem pro obranný průmysl.
Varování před protekcionismem
Na 20. listopad je naplánován summit lídrů Spojeného království a Unie. Streetingova cesta pomáhá připravit podklady pro jeho obrannou agendu. Ruská invaze na Ukrajinu a postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa – který se staví na stranu Ruska a zároveň oslabuje partnery v NATO – učinily z obrany jednu z oblastí, kde je spolupráce nejsilnější od chvíle, kdy Británie v roce 2020 opustila unijní blok.
Po boku Kallasové argumentoval Streeting spíše ekonomickými fakty než stížnostmi. „Pravdou je, že i kdyby si každý člen NATO mohl dovolit zdvojnásobit výdaje na obranu, nebyli bychom schopni tyto prostředky utratit, protože průmyslová základna není dostatečně silná,“ uvedl.
Důraz na pracovní místa a hospodářský růst v souvislosti s výdaji na obranu označil za zdravý a nezbytný. Varoval ale před rizikem rostoucího protekcionismu. Podle Streetinga platí, že čím více budou Evropané spolupracovat, tím spíše dokážou odradit Rusko od agresivních výpadů na evropském kontinentu.
Zacíleno na domácí publikum
Britský ministr působil dojmem člověka, který neustále vede předvolební kampaň. Přesto, že zastává jeden z prestižních vládních postů. Během tiskové konference hned třikrát zmínil svého šéfa, premiéra Andyho Burnhama, a vyzdvihl jeho přednosti. Ministr obrany hovořil o Burnhamově „vůdčích schopnostech“, „odvaze vést náročné debaty“ a „ambiciózní evropské agendě“.
Když se jej televize Sky News zeptala, zda si přeje návrat Británie do EU a jak rychle by k němu mělo dojít, odpověděl: „Jsem opravdu hrdý na to, jak premiér vede zemi.“ Dodal, že Burnham se nebojí čelit velkým výzvám, od sociální péče až po otázky týkající se Evropy.
Na otázku, co by bylo snazší, kdyby byla Británie opět členem evropského bloku, se opět obrátil k voličům na ostrovech. Připomenul, že odchod z EU poškodil ekonomiku. A že brexit nepřinesl slibované výsledky. „V referendu jsme tvrdě bojovali. Prohráli jsme,“ řekl s tím, že jeho Labouristická strana výsledek respektuje. Přestože dnes i mnozí z těch, kteří brexit původně podporovali, jej považují za chybu.
Kallasová: Zatím tam nejsme
Šéfka evropské diplomacie Kallasová příliš neustoupila. Uvedla, že členské státy Unie těží ze spolupráce s Británií a jejím obranným průmyslem. Připustila však, že v otázce britského zapojení do úvěrového programu SAFE zatím nebylo dosaženo dohody. „Máme i jiné způsoby spolupráce,“ poznamenala. Zdůraznila ale, že Spojené království musí být součástí širších evropských obranných aliancí.
Poukázala na takzvanou rámcovou dohodu o účasti (Framework Participation Agreement), která by se vztahovala na britskou účast v civilních a vojenských misích. Jednání nadále pokračují. Pokud jde o možnou dohodu „SAFE 2“, uvedla, že EU „zatím není tak daleko“.
Streeting k tomu dodal, že Británie bude posuzovat případnou účast podle toho, zda je v jejím zájmu. „Britská obranná politika stojí na zásadě: NATO na prvním místě, ale nikoli NATO jako jediná možnost,“ prohlásil.
Chladný postoj v Bruselu
Streeting si dal pozor, aby neslíbil návrat ostrovů do EU. „Nemůžete jen tak opustit Evropskou unii a pak očekávat, že prostě otočíte vypínačem a znovu do ní vstoupíte,“ prohlásil. Kallasová byla ještě zdrženlivější.
Uvedla, že jakékoli rozhodnutí závisí především na tom, co si přejí britští občané. Následně připomněla, jaká nálada v Bruselu panuje. „Zde v Evropské unii je mnoho lidí, kteří jsou brexitem traumatizováni,“ uvedla šéfka unijní zahraniční politiky. „Tato vyjednávání budou obtížná, ale zatím jsme ještě v jiné fázi,“ dodala.
Přesto se vyjádřila vřelým tónem ve prospěch užších vazeb. „Jsme silnější, když spolupracujeme,“ řekla. Doporučila postupovat krok za krokem, přičemž prvním milníkem by měl být listopadový summit.
Vřelé přijetí v Berlíně
Berlín připravil britskému ministrovi nezvykle vřelé přivítání. Pistorius, který hlasitě podporuje zapojení Británie do evropských obranně-průmyslových iniciativ, přivítal Streetinga s vojenskými poctami. To je v případě krátké pracovní návštěvy řadového člena vlády neobvyklý krok.
Před samotným jednáním Streeting v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že obě země rozšíří svůj projekt „Cyber Lighthouse“ (Kybernetický maják) i na oblast umělé inteligence. „Díky společnému testování, vývoji a následnému zavádění umělé inteligence v našich ozbrojených silách prohloubíme naši spolupráci a udržíme krok s těmi, kteří nám chtějí škodit,“ uvedl.
Peníze již proudí. Streeting uvedl, že od podpisu dohody mezi oběma zeměmi v roce 2024 přislíbily německé společnosti investice do britského obranného sektoru ve výši 800 milionů liber (23,4 miliardy korun). Patří mezi ně i firma Helsing, která loni v Plymouthu otevřela závod na výrobu podvodních kluzáků poháněných umělou inteligencí. Zdá se, že cesta Británie k evropskému obrannému stolu vede v současnosti přes Berlín. Spíše než přes Paříž či Brusel.
