Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o nadcházejících třístranných mírových rozhovorech. Mají proběhnout mezi vyjednavači USA, Ukrajiny a Ruska. Jednání by se měla konat na začátku listopadu a Kyjev by do nich rád zapojil Evropu, případně i Turecko. Erdogan také odsoudil útoky na civilní plavidla v Černém moři.

Zelenskyj podle svých slov s Erdoganem rovněž dohodl, že Turecko zvýší svoji podporu ukrajinskému energetickému sektoru. Země totiž čelí intenzivním ruským útokům. Kyjev by chtěl do diskuse o ukončení války, jež trvá již pátým rokem, zapojit také Evropu.

Erdogan na tiskové konferenci kritizoval útoky namířené proti civilním plavidlům v Černém moři a označil je za nepřijatelné. Vyzval Rusko i Ukrajinu, aby jednaly zodpovědně.

Erdogan odsoudil útoky v Černém moři

„Je jasné, že útoky na civilní lodě a akce, které dále eskalují napětí v Černém moři, nejsou v zájmu nikoho,“ řekl Erdogan. „Tyto útoky nemůžeme za žádných okolností akceptovat, bez ohledu na to, kdo je provádí nebo jaké ospravedlnění k nim uvádí. Vyzýváme všechny strany, aby v této věci jednaly zodpovědně.“

Dodal, že Ankara zaslala Rusku a Ukrajině návrh na ukončení útoků na civilní lodě. Ani jedna ze stran ale podle něj na tento návrh nereagovala. Turecko chce dál pokračovat v jednáních s cílem obnovit bezpečné plavby v Černém moři. Věří, že dohoda v této otázce by dala nový impuls snahám o trvalý mír na Ukrajině. Vedle toho například europoslanci žádají o vznik námořní skupiny EU-NATO, která by v oblasti zvýšila dohled a posílila bezpečnost.

Turecko jako prostředník

Turecko v minulosti hostilo několik kol jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, jejichž cílem bylo dosáhnout trvalého příměří a mírové dohody. Erdogan si ve středu telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle oznámení své kanceláře uvedl, že Ankara je připravena podpořit obnovení diplomatických jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Kreml potvrdil, že příští kolo rozhovorů o urovnání konfliktu by se v první fázi mělo uskutečnilo v třístranném formátu. To podle něj znamená mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Podle agentury Interfax to řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Na otázku, zda by do jednání mohl být zapojen některý z evropských států, nepřímo odpověděl, že v počáteční fázi nikoliv.

„S Američany máme pracovní kontakty. Je proto samozřejmě logické, aby se alespoň první kola jednání konala v třístranném formátu,“ citovala Ušakova agentura TASS.

Ušakov také uvedl, že podle jeho názoru by ruský prezident Vladimir Putin ukrajinskému prezidentovi zvedl telefon, pokud by mu zavolal. „Putin nikdy hovor neodmítl,“ řekl Ušakov. Podle TASS poradce Kremlu také zopakoval, že Zelenskyj může přijet do Moskvy, „když už tak moc chce jednat“. Ukrajinský prezident naopak vyzývá k jednání na neutrální půdě.

Spor o telefonát a místo jednání

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek na otázku, zda by Putin přijal telefonát od Zelenského, odpověděl, že ukrajinský prezident zatím nezavolal. Ukrajinští představitelé se podle serveru The Kyiv Independent obávají, že ruský nátlak na telefonický rozhovor by mohl Moskvě poskytnout další důvod ke stažení z jednání, aniž by přijala smysluplné závazky. Spory by se podle těchto zdrojů lépe vyřešily při setkání za účasti třetích stran.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ale v pátek popřel, že by se Rusko snažilo domluvit telefonát mezi Putinem a Zelenským místo osobního setkání. Na otázku, zda by k setkání mohlo dojít na okraji prosincového summitu skupiny G20 v Miami, Lavrov odpověděl, že Ukrajina není členem této skupiny. Také zopakoval, že by ukrajinský prezident měl přijet do Moskvy.

Pátý rok války

Ukrajina se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, Moskva okupuje asi 19 procent ukrajinského území. Americký prezident Trump se od návratu do Bílého domu v lednu 2025 snaží zprostředkovat ukončení války a zahájení mírových jednání. Rusko už dříve opakovaně uvedlo, že jakákoli jednání s Ukrajinou nebudou důvodem k příměří. Speciální vojenská operace, jak Moskva invazi označuje, má tak pokračovat.

Zatímco Kyjev s dosavadními návrhy na příměří souhlasil, Moskva zastavení bojů podmiňuje. Žádá mimo jiné vydáním celého ukrajinského Donbasu včetně území, které dosud ruské síly nedobyly. Ukrajina územní ústupky odmítá a navrhuje zastavit boje na stávající frontě, což ale nechce Rusko.