Opakované údery ruských dronů v Černém moři přiměly evropské poslance k hlasité výzvě k akci. Hlasy 432 zákonodárců podpořily požadavek na okamžité armádní posílení Rumunska, Bulharska a dalších pobřežních států. Nové usnesení žádá také vznik námořní skupiny EU-NATO a zpřísnění sankcí proti Moskvě.
Evropští zákonodárci vyzvali k rychlejším dodávkám systémů protivzdušné a námořní obrany do Rumunska, Bulharska a dalších pobřežních států. Text rovněž požaduje doplnění Fondu solidarity EU pro poškozená přístavní města a na opravy kritické infrastruktury.
Naléhá na Komisi, aby financovala alternativní vývozní trasy a pojistné záruky. Cílem je umožnit ukrajinskému obilí bezpečně opustit černomořské přístavy.
Zlepšení protivzdušné obrany na jihovýchodě
Usnesení si klade za cíl zlepšit pokrytí protivzdušnou obranou podél jihovýchodního křídla Evropy. Poslanci Evropského parlamentu jej schválili ve čtvrtek. Pro návrh hlasovalo 432 hlasů a 52 proti. 88 členů se zdrželo hlasování. Text nese název Eskalace ruských úderů v EU, zejména na lodní dopravu v Černém moři, ohrožuje lidské životy, regionální stabilitu a potravinovou bezpečnost.
Usnesení – stejně jako všechny podobné texty – nikoho nezavazuje. Usnesení Evropského parlamentu nejsou závazná, ale často ovlivňují pozdější kroky Komise a Rady.
Pět návrhů, jeden text
Usnesení se opírá o pět návrhů. Ty vzešly od skupin Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů (S&D), Zelených, Renew a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Všech pět odsoudilo zintenzivnění ruských útoků na civilní a obchodní cíle v oblasti Černého moře. Požadovaly také záruky pro vývoz obilí z Černého moře, aby se zabránilo potravinové krizi.
Každá z nich vyzvala k větší humanitární, vojenské a ekonomické podpoře EU pro státy, které leží v takzvané první linii a mohou čelit ruské agresi. Poslanci nakonec sloučili své texty do společného návrhu.
Nová pracovní skupina
Společný text navrhuje vytvoření Pracovní skupiny EU-NATO pro námořní bezpečnost v oblasti Černého moře. Naléhavě žádá Radu EU, aby rozšířila sankce na jednotlivé osoby v Rusku, podpořila zvláštní tribunál pro agresi a podpořila shromažďování důkazů pro stíhání před Mezinárodním trestním soudem.
Během úterní debaty ve Štrasburku vystoupilo asi 70 poslanců Evropského parlamentu. Zhruba tucet přítomných se řadilo k těm, kteří odmítají eskalaci konfliktu s Ruskem. Požadovali jednání a diplomacii. Ostatní podporovali vyzbrojování Ukrajiny, vyvíjení tlaku na Moskvu a obranu evropského pobřeží.
Kallasová: Máme plán pro mír
Místopředsedkyně Evropské komise a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zahájila úterní debatu zmínkou o šesti útocích, k nimž došlo během deseti dnů a za nimiž pravděpodobně stojí ruské drony. Uvedla, že Ukrajina přichází odhadem o 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) denně na příjmech z vývozu.
Zdůraznila, že Ukrajina touží po míru, stejně jako Evropa. Dodala také, že má připravený plán. V únoru prý předložila americkému ministrovi zahraničí Marku Rubiovi „maximalistický“ plán pro zahájení mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou.
Severoatlantická aliance v úterý rovněž oznámila, že v oblasti nasadí kromě jiného letadla pro námořní hlídkování, radarové systémy, drony a zpravodajský personál. O dodatečnou podporu alianci žádaly Bulharsko a Rumunsko.
V tomto měsíci zasáhly drony v několika případech v bulharské výlučné ekonomické zóně v Černém moři čtyři obchodní lodě. Dvě z nich se potopily, pohřešováno je 21 námořníků. Letouny NATO letos už sestřelily několik dronů v rumunském vzdušném prostoru.
