Slovní přestřelky, emoce a ukazování fotografií obětí války doprovázely rozpravu evropských poslanců o ukončení války na Ukrajině a uspořádání bezpečnosti na celém kontinentu. Menší část zákonodárců žádá, aby unijní špičky začaly jednat s Putinovým režimem o ukončení krvavého konfliktu, který už trvá od února 2022.
Ve Štrasburku se na plenárním zasedání Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda vyzbrojit Ukrajinu, nebo se více zaměřit na diplomatické úsilí. „Dobré ráno, kolegové, tato debata je hloupá,“ shrnul rozpravu poslanec Evropského parlamentu Petras Gražulis (ESN/Litva). „Pokud se vzdáme Ukrajiny, budeme se muset vzdát i Evropy,“ řekl v plné shodě s vedením Evropské unie. Což je pro jeho parlamentní skupinu nicméně vzácný jev.
Gražulis reagoval na záplavu stížností, které na úterním plenárním zasedání ve Štrasburku nahromadila „koalice Putinových všestranných mírotvorců a nacionalistů“.
Žádná mírová strategie?
Po téměř dvou hodinách si místopředsedkyně Komise Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka EU, už vyslechla dost. Poslanci ji obvinili z absence mírové strategie. Oponovala jim.
„Jediný, kdo mír nechce, je Rusko. Mějme k tomu teď jasno,“ řekla jim. Ukrajina chce mír, stejně jako Evropa, zdůraznila. Kallasová s neobvykle podrážděným výrazem také tvrdila, že má plán. „Již v únoru jsem americkému ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi předložila skutečně maximalistický plán, jak vstoupit do těchto mírových rozhovorů,“ prohlásila.
Ruské drony útočí
Kallasová naopak připomenula poslancům útoky ruských dronů v posledních dnech. „Šest útoků za 10 dní od údajných ruských dronů představuje nebezpečnou a nepřijatelnou eskalaci v Černém moři,“ uvedla. Ukrajina, řekla, ztrácí odhadem 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) denně na příjmech z exportu.
V debatě promluvilo zhruba sedm desítek poslanců Evropského parlamentu. Minimálně tucet z nich požadoval zahájení mírových rozhovorů s Kremlem a ukončení války za každou cenu. Zbytek tvořili realisté, kteří se vyslovovali pro vyzbrojování Ukrajiny, tlak na Moskvu a obranu evropského pobřeží.
Dva tábory, jedna válka
Realisté pocházeli z lavic Evropské lidové strany (EPP), socialistů a demokratů (S&D), Renew, Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR). A občas i z pravicových i levicových okrajových skupin. Jejich argumentace byla jednoduchá. Rusko útočí, takže Evropa musí jednat. Europoslanec Andrej Novakov (EPP/Bulharsko) žádal o námořní misi. „EU by měla vyslat misi do Černého moře na ochranu obchodních lodí,“ řekl.
Europoslanec Thijs Reuten (S&D/Nizozemsko) kritizoval evropské váhání. „Strach z eskalace eskalaci umožňuje,“ prohlásil. Europoslanec Virginijus Sinkevičius (Zelení/Litva) poukázal na postoje Trumpovy administrativy. „Washington zmírňuje tlak na Putina, ale Evropa nemá na výběr. Putin si zaslouží celu v Haagu,“ řekl.
Většina smířlivých zákonodárců vůči Rusku pocházela z Levice, Evropy suverénních národů (ESN), Patriotů pro Evropu (PfE) a nezávislých. Poslanec Marc Botenga (Levice/Belgie) prohlásil, že se Evropa nikdy nepokusila od roku 2022 ukončit válku.
„Chybí nám diplomacie. Nezemřeme za vaši neschopnost,“ zdůraznil při verbálním útoku na Kallasovou. Souhlasil s ním i poslanec Stanislav Stojanov (ESN/Bulharsko), který připomínal svým projevem postoje proruského prezidenta své země. „Evropa potřebuje diplomacii, ne válku,“ řekl.
Mír. Ale za jakou cenu?
Nejostřejší střet se týkal toho, co znamená mír. Poslankyně Özlem Demirelová (Levice/Německo) prohlásila, že Evropa nemá žádný plán: „Potřebujeme strategii pro mír, ne eskalaci.“ Helmut Brandstätter (Renew/Rakousko) kontroval fotografií zavražděného dítěte z Ukrajiny. „Viděla jste tu fotku?“ zeptal se kurdské poslankyně. „Kdy už prohlásíte, že se jedná také o válečné zločiny,“ dodal.
Demirelová odpověděla, že děti trpí v Rusku stejně jako na Ukrajině. „A právě proto říkáme, že potřebujeme strategii, strategii pro mír,“ zopakovala. Cristian Terheş (ECR/Rumunsko) poté položil zásadní otázku. „Mír je důležitý. Otázkou je, za jakou cenu?“ optal se přítomných. Zdůraznil, že jakákoli dohoda, která odmění agresora, vyvolá další válku. „Kde zastavíme toto šílenství,“ uzavřel.
Kallasová odmítla dělat ústupky Rusku. Sankce fungují, argumentovala s tím, že už Putinův režim připravily o bilion eur.
