Vláda Andreje Babiše (ANO) i přes svůj původně vlažný přístup k plánům vysokorychlostní železnice v Česku oznámila dalšího spojence, Maďarsko. Spolupráce má zajistit snazší přístup k evropským miliardám. Dalšími partnery už jsou Německo, Slovensko a Polsko.
V Česku minimální investiční náklady na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic vyčíslil Nejvyšší kontrolní úřad na 737 miliard korun. Země se soustředí na směry z Prahy přes Brno do Ostravy, pak z Brna směrem na Břeclav a nakonec z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan.
Směr na Budapešť
Spolupráce s Maďarskem má podpořit propojení vysokorychlostní tratí mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Budapeští, po čtvrtečním jednání s premiérem Babišem to uvedl předseda maďarské vlády Péter Magyar.
„Dopravní infrastruktura nekončí na hranicích jednotlivých států. Pokud chceme ve střední Evropě vybudovat skutečně konkurenceschopnou železniční síť, musíme klíčové projekty připravovat společně a zároveň pro ně hledat odpovídající evropské financování. Vysokorychlostní železnice je projekt s evropským přesahem, a právě tak k ní musíme přistupovat,“ uvedl poté také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Sdílení zkušeností s přípravou
Česko a Maďarsko podepsaly memorandum, které při přípravě a realizaci vysokorychlostních železničních projektů počítá se spoluprací. Země si chtějí vyměňovat zkušenosti s přípravou projektů, povolovacími procesy, modely financování, zadáváním veřejných zakázek i samotnou výstavbou vysokorychlostní infrastruktury.
Obě země se současně chtějí zaměřit na možnosti financování strategických železničních projektů v příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034. Memorandum počítá s hledáním možností koordinovaného postupu v rámci V4 s cílem získat odpovídající podporu z budoucího Nástroje pro propojení Evropy (CEF3) pro vysokorychlostní železnici ve střední Evropě.
Podpora nákladní železnice
Pozornost chtějí obě země věnovat i rozvoji mezinárodní osobní železniční dopravy na trase Praha – Bratislava – Budapešť a možnostem jejího dalšího propojení směrem na Győr a další destinace ve střední a východní Evropě. Stejně jako z Česka směrem do Německa a severní Evropy. Cílem je hledat možnosti zkrácení cestovních dob nebo zvýšení četnosti spojů. Obě země chtějí podporovat rozvoj mezinárodních nákladních koridorů a intermodální dopravy, digitalizaci nákladní dopravy nebo podmínky pro provoz 740 metrů dlouhých nákladních vlaků.
Na vysokorychlostním propojení Česko spolupracuje také s Německem v rámci stavby Krušnohorského tunelu. Smlouva mezi oběma zeměmi o vysokorychlostní trati, která propojují Prahu a Drážďany by měla být podepsána v únoru příštího roku.
Dokument je zásadní pro podání žádosti o spolufinancování z fondů Evropské unie. Podle ministra Bednárika by EU mohla pokrýt až 80 procent nákladů. „Bez kofinancování není Krušnohorský tunel ufinancovatelný – ani z německé, ani z české strany,“ uvedl už dříve.
Vysokorychlostní železnice mezi saskou a českou metropolí se stane součástí mezinárodního koridoru z Berlína přes Prahu do Vídně. Klíčovým prvkem stavby bude právě Krušnohorský tunel, který se stane s délkou přibližně 30 kilometrů nejdelší stavbou svého druhu ve střední Evropě.
Spolupráce s Polskem
Vysokorychlostní spojení propojí Česko i s Polskem. Jedním z mezinárodních úseků je 50 kilometrů nové trati mezi Katovicemi a Ostravou. „Cílem je posílit vazby mezi Polskem a Českem a podpořit integraci vysokorychlostních železničních sítí ve střední Evropě,“ uvedlo tiskové oddělení Port Polska. Společnost podepsala se Správou železnic memorandum o porozumění v září 2026 na konferenci InnoTrans v Berlíně. Spolupráce se týká výměny odborných znalostí v oblasti plánování a provozu železnic.
Obě strany na projektu pracují od roku 2019 a koordinují technické požadavky, jízdní řády, právní záležitosti a financování. Plánují také usilovat o financování z EU prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
Stavba z Brna začne okolo roku 2030
Memorandum má od letošního dubna podepsané Česko i se Slovenskem, jde o vysokorychlostní spojení Praha – Brno – Bratislava. Cestovní dobu mezi hlavními městy má linka dostat pod dvě hodiny.
Se zahájením výstavby úseku z Brna na jih počítá ministerstvo okolo roku 2030. „Vlaky by zde měly dosahovat rychlosti až 320 km/h,“ uvedl už dříve ministr Bednárik. Pokračoval, že společně se Slovenskem chce česko usilovat o zařazení přeshraniční části tratě Brno – Bratislava v úseku Rakvice – Bratislava do evropské sítě TEN-T, což by mohlo pomoci do budoucna získat větší podíl evropského spolufinancování.
Náklady na dobudování sítě vysokorychlostní železnice v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T) se odhadují na přibližně 345 miliard eur. Na dopravu a vojenskou mobilitu by mělo jít podle původního návrhu v letech 2028 až 2034 z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) 51,5 miliardy eur (zhruba 1,3 bilionu korun).
