Možnost jiné formy financování veřejnoprávních médií než ze státního rozpočtu nebo z poplatků připustil premiér Andrej Babiš (ANO). Po společném jednání to řekl generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Zvažují se údajně i modely využívané v severských zemích, konkrétní podobu ale neuvedl. Schůzka měla podle Chudárka spíše informativní charakter.
Podle generálního ředitele České televize schůzka nepřinesla žádnou dohodu. Nedostal ani konkrétní příslib dalšího jednání.
„Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financované jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky. Je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje,“ uvedl Chudárek po jednání bez dalších informací. Například ve Švédsku funguje místo poplatků individuální daň z veřejné služby, ve Finsku je to speciální účelová daň. Obě daně v těchto zemích nejsou příjmem státního rozpočtu.
Požadavky vedení České televize
Podle Chudárka s premiérem probírali i výši finanční částky. Ta by podle názoru vedení ČT neměla klesnout pod letošní rozpočet televize, který činí 8,5 miliardy korun. Televize požaduje také záruky zachování nezávislosti veřejnoprávních médií nebo indexaci finančního příspěvku o inflaci dříve, než kumulovaná inflace dosáhne navrhovaných deseti procent.
ČT by podle Chudárka ráda zachovala jako podmínku pro růst příspěvku šestiprocentní kumulovanou inflaci. „My bychom se rádi vrátili k šesti procentům, které máme v současnosti, a tam si naopak myslím, že toto bylo přijato,“ řekl. Předpokládá, že valorizace by měla být shodná pro televizi i Český rozhlas, jehož generální ředitel René Zavoral se čtvrteční schůzky neúčastnil. Babiš ho totiž nepozval.
Návrh koalice a vlna protestů
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů poslala minulý týden v noci na sobotu v čase 04:36 ve Sněmovně do druhého čtení návrh na zrušení rozhlasového a televizního poplatku a převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Kritizuje to sněmovní opozice i veřejnost. V neděli zaplnily tisíce lidí Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení poplatků, kterou pořádal spolek Milion chvilek.
Na úterý chystá iniciativa zaměstnanců ČT a ČRo jednodenní stávku. Tu vyhlásila v Brně i platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou. Stávkovou pohotovost vyhlásily například také odbory Činohry Národního divadla v Praze.
Kolik by média dostala ze státního rozpočtu
Česká televize by podle návrhu novely měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun. Znamená to zhruba o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Podle dřívějšího Chudárkova vyjádření potřebuje ČT pro zachování rozsahu veřejné služby a plnění svých zákonných povinností rozpočet ve stávající letošní výši 8,5 miliardy korun, ve kterém představuje příjem z poplatků 6,7 miliardy korun.
Český rozhlas by měl od státu dostat 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Růst poplatků prosadila v minulém volebním období tehdejší vláda Petra Fialy (ODS).
