Ruské proudové drony se podle dostupných ukrajinských informací dostávají až do západních oblastí Ukrajiny. Moskva přitom údajně už zkoumala možnost zavěsit stroje Geran-4 a Geran-5 pod bitevníky Su-25. Takové řešení by mohlo změnit způsob jejich nasazení i zvýšit dosah útoků, což by Ukrajinu ještě více ohrožovalo.
Zásadní otázka však zůstává nezodpovězená: podařilo se Rusku tuto možnost skutečně uvést do praxe, nebo jde zatím jen o testovanou variantu?
Proudové Gerany se objevují i na západě Ukrajiny
V půlce října se objevilo několik zpráv o nasazení ruských proudových dronů proti západním oblastem Ukrajiny. Ukrajinská média spojují tyto útoky s maximálním dosahem dronu Geran-5, u kterého se uvádí dosah až 900 kilometrů. Zároveň připouštějí možnost, že Rusové tyto útočné bezpilotní letouny vypouštějí z odpalovacích stanovišť na dočasně okupovaném Krymu.
Pozornost si ale zaslouží i jiná informace. Ukrajinský portál Defense Express uvádí, že podle údajů ukrajinské vojenské rozvědky Rusko pracovalo na přizpůsobení proudových dronů Geran-4 a Geran-5 k zavěšení pod bitevní letouny Su-25. Jedním z možných cílů mělo být prodloužení vzdálenosti, ze které by mohly tyto bezpilotní stroje vypouštět.
Zatím ale není spolehlivě doloženo, že Rusko možnost odpalovat tyto drony z letounů Su-25 skutečně zavedlo do bojového provozu. Samotnou možnost takového řešení ale podle ukrajinských informací nelze vyloučit.
Mohly by drony viset pod křídly Su-25?
Ukrajinské hlavní ředitelství rozvědky HUR o ruském úsilí přizpůsobit drony pro zavěšení pod Su-25 informovalo v jednom ze svých oficiálních sdělení.
Ve veřejném prostoru se zároveň objevil únik dat, který znázorňoval možnou konfiguraci zavěšení obou proudových dronů pod bitevník. Podle této varianty by se Geran-4 a Geran-5 mohly připevnit k druhému a desátému závěsnému bodu pod křídly letounu Su-25. Text Defense Express vychází z rozměrů obou dronů a z nosnosti bitevníku. Podle tohoto odhadu by jeden Su-25 mohl nést dva proudové drony.

Případné zavěšení dronů na letoun by mohlo zvýšit počet strojů, které by Rusko dokázalo vypustit v rámci jedné mise, spekuluje Defense Express. Dalším možným přínosem by bylo prodloužení jejich doletu. Výsledek by však závisel mimo jiné na rychlosti a výšce letu nosného letounu.
Rusko má stále přes 100 bitevníků Su-25
Možnost využívat Su-25 jako nosiče proudových útočných dronů je důležitá také kvůli počtu těchto letounů, které má Rusko stále k dispozici. Podle ukrajinského portálu jich disponuje více než stovkou. Jejich využití na frontě je však v současnosti omezené. Jako jeden z důvodů uvádí ukrajinské médium malý výběr dostupné řízené letecké munice.
Ruští propagandisté si opakovaně stěžovali, že Rusko jako uživatel Su-25 nedokázalo tento bitevník plnohodnotně modernizovat tak, aby mohl používat řízenou výzbroj dlouhého dosahu. V tomto ohledu jej srovnávali s Ázerbájdžánem, Ukrajinou a dokonce i Severní Koreou.
Případné využití Su-25 k odpalování proudových dronů by tak mohlo pro ruské vzdušné síly představovat jednu z cest, jak rozšířit možnosti letounu bez toho, aby bylo nutné spoléhat pouze na dosavadní skladbu jeho letecké výzbroje. Zda Rusko takovou variantu skutečně dokončilo či dokončí a začne používat, ale zatím z posledních informací nevyplývá.

Geran-4: Proudový dron s motorem z Číny
Geran-4 patří mezi ruské proudové útočné bezpilotní letouny odvozené od konstrukcí z rodiny Šáhid/ Šáhed (Shahed). Podle údajů ukrajinské vojenské rozvědky využívá malý proudový motor čínské společnosti Telefly, označovaný jako LX-WP-160.
Z uvedených parametrů vyplývá, že Geran-4 měří na délku 3,6 metru a rozpětí jeho křídel činí 3,05 metru. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 450 kilogramů. Hmotnost bojové hlavice podle HUR činí 50 kilogramů.
Rychlost se podle jednotlivých odhadů liší. Ukrajinská rozvědka uvádí maximální rychlost 350 kilometrů za hodinu a cestovní rychlost 320 kilometrů za hodinu. Jiné odhady připouštějí rychlost až 500 kilometrů za hodinu.
Odhadovaný dolet Geranu-4 činí přibližně 770 kilometrů, přičemž tento údaj se v podkladu připisuje ukrajinské rozvědce.
HUR rovněž uvádí, že dron obsahuje přibližně 55 zahraničních komponentů ze sedmi zemí. Pro rok 2026 se v materiálu objevuje odhad výroby přibližně 3000 proudových dronů Geran měsíčně. Text ovšem tento údaj vztahuje k proudovým Geranům obecně, nikoli výhradně k modelu Geran-4.
Geran-5 mění tvar i koncepci
Geran-5 představuje významný posun ve vývoji ruských útočných dronů dlouhého dosahu. Zatímco vrtulový Geran-2, vycházející z íránského Šáhidu-136, a proudový Geran-3, který text přirovnává k Šáhidu-238, se soustředily především na levnou výrobu ve velkých počtech, Geran-5 má klást větší důraz na aerodynamickou účinnost, rychlost a univerzálnost použití.
Starší typy byly navrženy především pro hromadné útoky, při nichž by velké množství levnějších dronů mohlo přetěžovat protivzdušnou obranu. Jednotkové náklady se u těchto strojů odhadovaly na desítky tisíc dolarů. Rusko je využívalo v koordinovaných salvách proti ukrajinské infrastruktuře, zejména energetickým zařízením během zimních kampaní.
Geran-5 má konvenčnější aerodynamickou konstrukci. Podle hodnocení ukrajinské rozvědky zveřejněného 11. ledna 2026, po prvním bojovém nasazení stroje na začátku ledna při kombinovaných leteckých úderech, má štíhlý trup ve tvaru trubky, velká rovná křídla a hřbetní přívod vzduchu. Tím se odlišuje od předchozích variant s delta křídly nebo jiným uspořádáním křídel.
Na délku měří přibližně šest metrů a rozpětí křídel dosahuje až 5,5 metru. Rozměry jej řadí mezi těžké taktické bezpilotní letouny a lehké řízené střely.

Výkonnější pohon a hlavice s 90 kilogramy
Také pohon Geranu-5 se podle podkladu liší od předchozích variant. Dron využívá čínský motor Telefly, pravděpodobně typu JT80 nebo podobné varianty. Přesné označení motoru však není známo.
Tento pohon má poskytovat větší tah než motor Geranu-3. To by mělo umožnit vyšší cestovní rychlost, stabilnější let ve středních výškách a kratší dobu letu k cíli. Takové vlastnosti by komplikovaly zachycení dronu protivzdušnou obranou optimalizovanou na pomalejší hrozby letící v malé výšce.
Kombinace přímých křídel a hřbetního sání má podporovat účinný a vytrvalý let. Tato konstrukce zvyšuje přepravní kapacitu bez výrazného snížení doletu.
Ukrajinská rozvědka podle stejného podkladu odhaduje bojový dosah Geranu-5 na přibližně 1000 kilometrů a hmotnost jeho hlavice na zhruba 90 kilogramů.
Navigace kombinuje vojenské a komerční součástky
Geran-5 využívá kombinaci vojenských a komerčních komponentů. Součástí navigačního systému má být dvanáctikanálový satelitní přijímač Kometa, který má zajišťovat odolnější určování polohy v podmínkách rušení.
Znám je také sledovací modul postavený na mikropočítači typu Raspberry Pi a mobilní modemy 3G/4G. Ty mají umožňovat přenos dat v reálném čase a korekce trasy.
Takové řešení může podle podkladu snížit náklady na vývoj a usnadnit rychlé úpravy softwaru podle měnících se požadavků jednotlivých misí. Závislost na civilních mobilních sítích však současně představuje slabinu. V prostředí silného elektronického rušení nebo při falšování signálu mohou tyto závislosti ovlivnit výsledky mise.
Su-25 by mohl otevřít další možnost útoků
Případné zavěšení Geranů-4 a Geranů-5 pod Su-25 by mohlo Rusku přinést dvě hlavní výhody: vypuštění většího počtu proudových dronů v rámci jedné mise a zvýšení jejich dosahu díky letu nosného letounu.
K dispozici je tedy několik dílčích informací, které tuto možnost zasazují do širšího kontextu: ruská práce na úpravě dronů, únik dat s možnou konfigurací závěsníků, parametry obou bezpilotních letounů i informace o více než stovce nevyužitých ruských letounech Su-25.
