Některé země chtějí moderní tanky nejen nakupovat, ale také se přímo podílet na jejich výrobě. V Norsku už rozjeli nový závod, který zajistí většinu tanků pro tamní armádu. Česko zvolilo jiný model: pořizuje hotové stroje od německého výrobce, zároveň však otevírá prostor domácím firmám.
Jak velký rozdíl mezi oběma přístupy skutečně je?
Výroba Leopardů 2 A8 přímo v Norsku
Německý výrobce obrněné techniky KNDS Deutschland a norská společnost RITEK zahájili v norském Levangeru výrobu bojových tanků Leopard 2 A8 pro norskou armádu. RITEK se specializuje na servis a údržbu vozidlových systémů. Po dokončení výrobní a testovací infrastruktury se tak projekt posunul od přípravy k samotné výrobě.
V Levangeru vznikne 37 z celkových 54 tanků Leopard 2 A8, které Norsko pořizuje pro svou armádu. Zbývajících 17 strojů vyrábí KNDS. Nová norská linka má kapacitu až 36 tanků ročně.
Obě společnosti vybudovaly výrobní a testovací areál za pouhých 18 měsíců. Norsko tak získává nejen nové tanky, ale také infrastrukturu, která se přímo zapojí do jejich výroby a zkoušení.
Laserová dráha, prudké svahy i nádrž pro testy
Areál v Levangeru umožňuje i testování tanků. KNDS zmiňuje, že obsahuje například laserovou dráhu, prudké svahy a nádrž pro zkoušky ve vodě. Zázemí tedy neslouží pouze k výrobě, ale také k prověřování hotových strojů.
Pozornost firma věnuje i energetickému provozu. Areál využívá geotermální zdroje energie, které mají zajistit jeho udržitelný chod. Finanční ředitel KNDS Deutschland Markus Helm označil zahájení výroby za událost, která přesahuje samotné spuštění linky. „Slavíme vybudování průmyslových schopností, trvalé partnerství mezi Německem a Norskem a důležitý příspěvek k obranyschopnosti Norska a NATO,“ uvedl.
Právě průmyslové schopnosti a dlouhodobá spolupráce tvoří důležitou součást norského projektu. Země se na dodávkách tanků podílí přímo prostřednictvím výrobního a testovacího zázemí na vlastním území.
Mohlo by vás zajímat: Na nákupu s Němci. Tanky Leopard za 34 miliard se přizpůsobí české armádě
Česko má vlastní cestu
Česká republika zvolila jiný model průmyslového zapojení. Ministerstvo obrany 11. září 2025 oznámilo závaznou objednávku na 44 velitelských a bojových tanků Leopard 2 A8. Současně uzavřelo s KNDS dohodu o průmyslové spolupráci, která má do projektu zapojit nejméně jedenáct českých firem.
České podniky se mají podílet především na výrobě jednotlivých komponentů tanků a na částečném přesunu dodavatelského řetězce do Česka. Jejich dodávky se nemají týkat pouze strojů pro Armádu ČR. Mají se zapojit také do dodavatelského řetězce při výrobě Leopardů 2 A8 pro další zákazníky KNDS. Dohoda počítá rovněž s účastí českého podniku na zajištění životního cyklu tanku.
Komplexní zapojení známo není. Tatra Defence se dohodla se společností KNDS na výrobě tankových korb v České republice.
Další kontrakt získala společnost Ray Service, která by měla pro český program dodávat pásy, pojezdová kola a kabelážové systémy. Ministerstvo obrany při podpisu smlouvy v září 2025 počítalo s účastí nejméně 11 českých podniků. Úplný seznam zapojených firem však veřejně nepotvrdilo.
Další kontrakty zatím nebyly dle otevřených zdrojů přesněji verifikovány. Ale například Vojenský opravárenský podnik (VOP CZ) prošel před nedávnem důležitou certifikaci opravňující k svařovaní vojenské techniky německé a západní výroby. První zakázky už realizuje pro německou zbrojařskou společnost KNDS, tedy výrobce tanků Leopard. Takže ani jeho zapojení není vyloučeno.
Ministerstvo obrany v září 2025 vyčíslilo tehdy dojednanou průmyslovou spolupráci na nejméně 1,9 miliardy korun, tedy přibližně 75 milionů eur. Zároveň předpokládalo její další rozšíření v souvislosti s dodávkami tanků pro jiné státy.
Kolik Česko zaplatí za tanky a jejich úpravy?
Podle oznámení ministerstva činila cena 44 tanků 32,76 miliardy korun včetně DPH. Dalších 1,49 miliardy korun včetně DPH připadalo na takzvanou bohemizaci, tedy úpravy tanků pro české potřeby.
Ty zahrnují například české komunikační a spojovací prostředky, kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety. Součástí ceny samotného nákupu jsou také systémy vlastní a protiminové ochrany a integrovaná logistická podpora, která zahrnuje náhradní díly, řízení podpory, dokumentaci a školení.
Ministerstvo tehdy uvedlo, že Česko pořizuje tanky za stejnou cenu jako další zákazníci zapojení do společného nákupu, konkrétně Německo a Nizozemsko.
Dva rozdílné modely průmyslového zapojení
Rozdíl mezi Norskem a Českem spočívá především v podobě účasti na výrobě. V norském Levangeru vznikne většina tanků určených pro norskou armádu přímo na místní výrobní lince. Český model staví především na dodávkách komponentů, zapojení do dodavatelského řetězce a podpoře životního cyklu techniky.
České firmy tedy nemají zůstat pouze u úprav tanků pro domácí armádu. Podle dohody se mají zapojit také do výroby strojů pro další zákazníky KNDS. Z dostupných údajů ale nelze přesně vyčíslit celkový ekonomický přínos obou modelů, a proto není možné určit, o kolik je jeden z nich výhodnější.
OTÁZKY A ODPOVĚDI K NÁKUPU TANKŮ LEOPARD 2A8
Český nákup navíc nekončí u prvních 44 tanků. Rámcová dohoda umožňuje pořízení až 58 velitelských a bojových strojů. Zbývajících 14 kusů tvoří opci, jejíž využití závisí na finančních možnostech ministerstva.
Ministerstvo obrany v září 2025 rovněž uvádělo, že počítá s nákupem až 19 dalších tanků ve čtyřech specializovaných verzích: ženijní, vyprošťovací, mostní a pro výcvik řidičů. Tato akvizice měla vyžadovat samostatnou smlouvu nebo smlouvy a závisela na dokončení jednání s dodavateli, případně na uzavření kontraktů přímo s výrobci. Tehdejší plán počítal s tím, že česká armáda získá celkem nejméně 61 a maximálně 77 tanků Leopard 2 A8 v šesti verzích.
První stroje by měly podle oznámení ministerstva dorazit do Česka v roce 2028, přičemž dodávky mají pokračovat až do roku 2031.
Nová linka má význam i pro samotnou KNDS
Zpět však do Norska. Tamní Levanger je důležitý také pro německého výrobce. KNDS uvedla, že nové výrobní zázemí pomůže rozšířit její výrobní kapacity. Spolupráce s RITEK propojuje německé výrobní know-how s norským partnerem a umožňuje vyrábět část tanků pro norskou armádu přímo v Norsku.
Maximální kapacita až 36 tanků ročně přitom neznamená, že linka musí každý rok vyrobit právě tolik strojů. Jde o její výrobní možnosti, zatímco skutečný počet dokončených tanků se může lišit podle zakázek a harmonogramu.
Změní se vlastnická struktura KNDS?
Do budoucnosti výrobce může zasáhnout také debata o jeho vlastnictví. KNDS původně plánoval vstup na burzu v Paříži a Frankfurtu nad Mohanem. Plán se ale změnil: v říjnu bylo IPO odložené a německá vláda jedná o převzetí podílu od dosavadních německých vlastníků.
Německo by mohlo převzít až 50 procent podílů a vyrovnat se tak francouzské vládě. Rozhodnuto ale zatím nepadlo.
