Francie nechce čekat, až se její evropské partnery podaří znovu sjednotit na podobě společné stíhačky budoucnosti. Paříž proto připravuje vlastní cestu k letounu nové generace, který má jednou nahradit stroje Rafale. V plánu už jsou konkrétní termíny i vyšší výdaje. Jenže jeden důležitý milník může přijít ještě předtím, než se vůbec poprvé odlepí od země.
Francie plánuje zahájit plnohodnotný vývoj své stíhačky nové generace v roce 2029. Vyplývá to z dokumentů, které doprovázejí návrh obranného rozpočtu na příští rok. Paříž počítá s tím, že druhou demonstrační fázi programu spustí už v roce 2027. Pokračuje tak v přípravě nástupce letounů Rafale, tentokrát bez německé účasti na vývoji samotného pilotovaného stroje.
Francouzské plány se změnily poté, co se v červnu 2026 rozpadla spolupráce s Německem na vývoji nové stíhačky v rámci programu Future Combat Air System, známého pod zkratkami FCAS nebo SCAF. Francie následně převzala odpovědnost za technologie, jejichž vývoj původně připadal zahraničním partnerům.
Ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrinová 8. října ve francouzském parlamentu uvedla, že rozhodnutí vyvíjet všechny klíčové technologie vlastními silami padlo v červenci.
Paříž přitom nechce zahodit dosavadní výsledky společné práce. Jejím cílem je zachovat výzkum a technologie vzniklé během partnerství, omezit náklady a udržet původní časový plán programu.
Je přitom důležité rozlišovat mezi koncem spolupráce na pilotovaném bojovém letounu a celým programem FCAS. Podle dřívějšího rozboru Ekonomického deníku z 12. června 2026 mají některé další části projektu pokračovat. Zejména jde o systém sdílení bojových dat a vybrané technologie spojené s bezpilotními prostředky. Spor tak neznamená automaticky konec veškeré spolupráce na evropském bojovém systému. Ekonomický deník popsal pozadí rozpadu projektu.
První demonstrátor vzlétne až 2031/ 2032
Program už má za sebou první demonstrační etapu. Začala v prosinci 2022 uzavřením vývojové smlouvy v rámci mnohonárodního programu FCAS. Dosavadní práce se zaměřovaly především na koncepci letounu a výzkum potřebných technologií.
Druhá fáze, kterou Francie plánuje zahájit v roce 2027, má být konkrétnější. Počítá s návrhem, stavbou a prvním letem demonstrátoru stíhačky nové generace, označované jako New Generation Fighter (NGF). Tento stroj poslouží k experimentům a testování vybraných technologií.
Termín jeho prvního letu však leží až za plánovaným zahájením plnohodnotného vývoje. Generální ředitel společnosti Dassault Aviation Éric Trappier francouzskému Senátu 1. července 2026 řekl, že demonstrátor by mohl poprvé vzlétnout v roce 2031, nebo 2032.
Rok 2029 tedy označuje plánovaný začátek plnohodnotného vývoje, nikoli termín prvního letu ani zavedení nové stíhačky do služby. Demonstrátor má nejprve ověřit vybrané technologie, které se při dalším vývoji využijí.
Francie chce v roce 2027 výrazně zvýšit výdaje
S přípravou další fáze programu souvisí také plánované navýšení finančních prostředků. Francouzské ministerstvo obrany chce zvýšit rozpočtovou položku určenou na smluvní závazky z 1,2 miliardy eur v roce 2026 na 2,74 miliardy eur v roce 2027.
Tyto prostředky mají umožnit uzavírat smlouvy na práce, které budou probíhat a budou se hradit v průběhu několika dalších let. Nejde tedy o stejný ukazatel jako skutečné platby v daném roce. Ty mají v roce 2027 vzrůst o 23 procent, ze 454,5 milionu na 557,8 milionu eur.
Financování se nemá soustředit pouze na samotný letoun. Podporu získá také výzkum technologií s nízkou zjistitelností, které mají omezovat možnost odhalení letadla, a spolupráce pilotovaných a bezpilotních strojů.
Právě propojení letounu s bezpilotními prostředky patří mezi důležité prvky budoucího vzdušného boje. Francie chce při vývoji nástupce Rafale zachovat kontrolu nad klíčovými technologiemi a rozhodováním o jejich dalším využití.
Samostatnou kapitolou je vývoj motoru
Francie musí vedle samotného letounu řešit také jeho pohon. Ve společném programu připadla práce na motoru konsorciu EUMET, které sdružuje společnosti z Francie, Německa a Španělska.
Technické vedení při návrhu a integraci motoru si však ponechal francouzský Safran, a to i přes dohodnuté rozdělení možné výroby jednotlivých součástí mezi partnery. Francie navíc může využít výsledky programu Turenne 2, který Safran zahájil v roce 2019.
Turenne 2 se zaměřuje na vývoj motorových technologií, jejichž možnosti mají přesahovat prostor pro další vylepšování současného motoru M88 používaného stíhačkami Rafale.
Z dostupných podkladů tedy vyplývá, že Francie při přípravě vlastního letounu nezačíná od nuly. Může navázat na dosavadní výzkum a využít technologické výsledky, které vznikly při práci na motoru i v rámci předchozí spolupráce. Zároveň musí převzít odpovědnost za oblasti, které dříve měly vznikat v mezinárodním konsorciu.
Rafale F5 překlene období do příchodu nástupce
Ještě před rozpadem spolupráce Francie vybrala výrazně modernizovanou verzi Rafale F5 jako přechodný krok směrem ke stíhačce nové generace. Její zavedení do služby se plánuje mezi lety 2033 a 2035.
Rafale F5 má dostat vylepšený radar a systémy elektronického boje. Výzbroj má rozšířit také hypersonická střela ASN4G s jadernou hlavicí. Letoun má navíc spolupracovat s bezpilotním bojovým strojem odvozeným od demonstrátoru nEUROn.
Další změna se týká motoru. Plánovaná verze M88 T-REX má nabídnout o 20 procent vyšší tah než současné provedení M88.
Modernizace Rafale má podle francouzských plánů udržet schopnosti bojového letectva až do chvíle, kdy bude k dispozici jeho nástupce. Zároveň poskytne čas pro vývoj a ověřování technologií potřebných pro nový letoun.
