„Teď se mění celý systém v České republice, je potřeba aktualizovat smlouvy.“ Tak může začínat telefonát, který má klienta penzijní společnosti přesvědčit k rychlé schůzce a změně smlouvy o penzijním spoření. Volající už zneužívají připravovanou reformu penzijního spoření. Ta přitom zatím není schválená. A ministerstvo financí výslovně upozorňuje: kvůli připravovaným změnám ani v budoucnu nemusíte nic podnikat.
Teprve v tomto týdnu mají poslanci začít projednávat reformu penzijního spoření. Pokud vše půjde hladce měly by změny zahrnující například snížení poplatků nebo postupné rušení starých penzijních fondů s omezenými výnosy platit nejdříve od ledna 2027. Plán ministerstva financí, který má zajistit klientům penzijních společností lepší zhodnocení naspořených peněz, se ale už stává terčem podezřelých a nevyžádaných marketingových hovorů. Redakci Ekonomického deníku na ně upozornili čtenáři, které už útočníci takto kontaktovali.
Volající v nich vysvětluje, že když klient penzijní společnosti rychle nezmění smlouvu, přijde o některé benefity a výhody. Pokud se dotyčný zeptá, kdo mu vlastně volá, dostane neurčitou odpověď: „V rámci aktualizace spolupracujeme s bankami a pojišťovnami.“
Volající vytváří pocit naléhavosti: „Smlouvu musíte změnit hned.“ To ale neodpovídá tomu, co skutečně obsahuje připravovaná novela. „Transformované fondy mají skončit až koncem roku 2036, tedy za deset let, a komu do té doby peníze zůstanou, tomu je převedou do konzervativního fondu automaticky,“ říká nezávislý finanční poradce Jiří Havlásek. Nikdo tedy nemusí teď rychle a bez rozmyslu podepisovat nové smlouvy.
„Jakýkoli telefonát, který pod záminkou změn v penzijním systému vytváří tlak na okamžitou změnu smlouvy nebo vyžaduje sdělení citlivých údajů, by měl být pro spotřebitele varovným signálem,“ varuje Jaroslav Krejčí z České národní banky, která u nás vykonává dohled nad finančním trhem.
Stávající klienti nemusí kvůli reformě nic měnit
Ministerstvo financí upozorňuje, že plánované snížení poplatků a změny ve prospěch mladých klientů se mají týkat stávajících účastníků automaticky. „Obecně platí, že na Lepší penzijko nemusí stávající účastníci penzijního spoření nijak reagovat,“ potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí resortu Filip Běhal.
Aktivní zásah bude podle něj potřebný pouze v situaci, kdy se klient rozhodne nově využít strategii životního cyklu a bude chtít podle toho změnit nastavení své spořicí strategie. I na to je ale zatím brzy. Nová strategie, která má pomoci klientům nastavit optimální a věku přiměřený spořící plán, se klientům penzijních fondů otevře až po finálním schválení změn.
„Až bude legislativní proces dokončen, ministerstvo financí bude veřejnost informovat, od kdy začne reforma platit a co přesně to bude v praxi pro klienty znamenat,“ pokračuje Běhal.
Proč podobné nabídky přicházejí právě teď
Podle Havláska je současná situace pro podobné telefonáty ideální. O penzijním spoření se v posledních měsících intenzivně mluví, lidé vědí, že se něco mění, ale jen málokdo zná všechny detaily připravovaných novinek.
„Mezi tím, co člověk zaslechne, a tím, čemu rozumí, vzniká prostor. Do toho prostoru se dá vejít skoro s čímkoli,“ popisuje finanční poradce Havlásek. Paleta možností je široká – od zjevného podvodu až po nevyžádaný marketingový hovor, jehož prostřednictvím se jen finanční zprostředkovatelé snaží „ulovit“ nové zákazníky.
„Klasickým případem nedovoleného jednání bývá hovor, kdy volá společnost, se kterou spotřebitel nemá žádný předchozí vztah a které nedal souhlas s marketingovým kontaktováním,“ upozorňuje Tereza Meravá z Českého telekomunikačního úřadu. Právě u něj se už scházejí první podněty na podezřelé volání.
„Nejdůležitější je zachovat obezřetnost a nesdělovat volajícímu citlivé osobní ani finanční údaje, nereagovat na žádné pokyny typu převod peněz, vypovídání či převod existujících smluv bez rozmyslu po telefonu, sdělování přístupových údajů,“ radí Meravá.
Tři otázky, které mohou hovor rychle ukončit
Havlásek doporučuje jednoduchý obranný postup. S pomocí tří jednoduchých otázek volající získá představu, kdo mu volá i potřebný čas na to, aby si promyslel, co po něm vlastně chce.
První otázka zní: „Co jste za společnost?“ Nestačí přitom obecná odpověď. Volaný by měl chtít vědět, zda jde o call centrum, banku, penzijní společnost nebo konkrétního finančního poradce.
„Call centrum jen domlouvá schůzky a o vaší smlouvě neví nic, odříkává, co má na papíře. Banka vám nabídne svoje produkty a nic jiného. Poradce by měl umět srovnat víc řešení a vysvětlit, proč doporučuje zrovna to svoje,“ říká Havlásek.
Následovat by měla druhá otázka: „Kde jste vzali moje číslo?“ Právě tady se podle něj podezřelý hovor často začne lámat. Pokud volající nemá k hovoru potřebné souhlasy, většinou ho rychle ukončí. Pokud to ale neudělá, měla by následovat třetí věta: „Pošlete mi to do e-mailu.“
„Kdo vám odmítne cokoli poslat písemně, s tím už nemá smysl mluvit dál. Slušná firma to pošle bez řečí, protože nemá co skrývat,“ míní Havlásek.
Prověřujte, zaznamenávejte, radí úřad
Důležitým krokem je také zpětné ověření telefonního čísla. Často stačí jen telefonní číslo, z nějž hovor přišel, zadat do Googlu a recenze dalších kontaktovaných lidí napoví, o co vlastně jde.
„Pokud má člověk podezření, že šlo o neoprávněný marketingový hovor nebo dokonce podvodné jednání, měl by si zaznamenat datum a čas hovoru, telefonní číslo a případně název společnosti či obsah hovoru. Pokud je to možné, může si pořídit také nahrávku nebo screenshot,“ doporučuje Meravá. S těmito informacemi se následně může obrátit na Český telekomunikační úřad, v případě podezření na podvod i na policii.
ČTÚ si zjistí, odkud vlastně podezřelý hovor přišel. Následně prověří, jestli společnost měla všechny potřebné souhlasy k tomu, aby volaného takto kontaktovala. Za volání bez předchozího souhlasu volaného s touto formou marketingu mohou hrozit vysoké pokuty.
Jenže právě v tom bývá často háček. „Lidé svůj souhlas s využitím telefonního čísla k marketingu často udělí například při nákupu na internetu, účasti v soutěži, vyplňování průzkumu nebo při uzavírání smluv,“ upozorňuje Meravá. Lidem proto doporučuje věnovat zvýšenou pozornost tomu, co při uzavírání smluv a používání online služeb skutečně odsouhlasí.
Pomoci může i centrální banka
Ministerstvo financí radí, aby lidí řešili podezřelé telefonáty, v nichž jde o finanční produkty, také s Českou národní bankou. „Pokud by volal zaměstnanec penzijních společností nebo legální zprostředkovatele penzijního spoření, pak dohled nad jejich činností včetně dohledu nad dodržováním pravidel pro jednání s klienty vykonává Česká národní banka,“ vysvětluje mluvčí resortu Běhal.
Centrální banka zatím žádné podněty veřejnosti na podezřelé telefonáty související s připravovanou reformou penzijního spoření nedostala. Upozorňuje ale, že vishing, tedy telefonická obdoba phishingu, patří mezi běžné podvodné scénáře. Útočníci mohou vystupovat jako zaměstnanci bank, státních institucí nebo ČNB a vytvářet tlak na rychlé jednání. Číslo volajícího navíc může být podvržené tak, aby vypadalo jako skutečné číslo instituce.
Banka proto lidem doporučuje především opatrnost. „Určitě by lidé neměli činit žádná okamžitá rozhodnutí pod časovým tlakem,“ říká Jaroslav Krejčí ž České národní banky. Zároveň radí, aby si lidé informace z telefonního hovoru ověřovali přímo u své penzijní společnosti nebo banky.
Na schůzce je možné penzijko řešit. Ale bez nátlaku
Samotná myšlenka upravit starou smlouvu nebo změnit investiční strategii ale nemusí být od základů špatná. Téměř polovina klientů penzijních společností setrvává v takzvaných transformovaných fondech vzniklých ještě v dobách před reformou v roce 2012. Ty ale kvůli svému rigidnímu nastavení a velmi konzervativním investicím dokáží stěží porazit inflaci.
„Jsou neefektivní, nepřinášejí prakticky žádné výnosy, jsou naprosto k ničem,“ upozornil v rozhovoru pro Ekonomický deník ředitel penzijní společnosti České spořitelny Libor Vošický.
Právě proto by lidé měli volit modernější formy penzijního spoření. Rozhodnutí by ale mělo přijít s rozmyslem a plným vědomím toho, co člověk dělá. „Nejdřív si spočítejte, kolik peněz budete v důchodu chtít a kolik potřebovat. Z toho vyjde, kolik měsíčně odkládat. A teprve pak se vybírá fond a strategie,“ říká nezávislý finanční poradce Havlásek.
Ani nejvyšší historické zhodnocení fondu podle něj automaticky neznamená nejlepší volbu. Důležité je také to, jak se investice chová v období poklesu trhů a kolik let zbývá do důchodu. Už proto by si lidé měli případné změny smluv a volby nových investičních strategií dobře promyslet.
„Když někdo tvrdí, že to nepočká, je to samo o sobě důvod, proč to počkat má,“ uzavírá Havlásek.
